Kdo složí vládu a kolik hlasů propadne? Deset věcí, které sledovat u voleb

Michaela Endrštová Tomáš Klézl Michaela Endrštová, Tomáš Klézl
Aktualizováno 9. 10. 2021 14:15
Volby do Poslanecké sněmovny skončily. Místnosti se uzavřely, komise sčítají hlasy. Vůbec poprvé se budou mandáty počítat podle nového volebního zákona. Voliči již rozhodli, zda Andrej Babiš zůstane premiérem, zda ze sněmovny zmizí ČSSD a komunisté, nebo zda vznikne první vláda bez účasti ODS a sociální demokracie. Aktuálně.cz připravilo souhrn toho nejzajímavějšího, na co zaměřit pozornost.
Foto: Jakub Plíhal

Propadne tentokrát nejvíce hlasů?

Pro přepočet mandátů bude klíčové také to, kolik stran nakonec dostane potřebných pět procent hlasů a projde do sněmovny. Pokud by například těsně pod hranicí skončily ČSSD, KSČM, Přísaha i Trikolóra, propadlo by zřejmě nejvíce hlasů v historii.

Takový scénář by nahrál oběma velkým koalicím, tedy Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a Pirátům se Starosty a nezávislými. "Když propadne třeba 20 procent hlasů, o to víc se navýší podíl mandátů strany, která překonala laťku. To je klíčové pro opoziční koalice. Pokud se do parlamentu dostane ANO, obě koalice a SPD, může to usnadnit opozičním blokům vytvoření vlády. Součet lehce nad 40 procent by jim stačil k většině," říká politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Historicky nejvíce hlasů propadlo v roce 2010, kdy pro strany pod pěti procenty hlasoval téměř milion voličů. Hranici tehdy jen těsně nepřekonali lidovci a Strana práv občanů - Zemanovci. Přes tři a půl procenta se dostala také Suverenita Jany Bobošíkové. Více než sto tisíc voličů měli i Zelení.

Naopak nejméně hlasů propadlo ve volbách 2017. Tam zavládla opačná situace - lidovci, TOP 09 a STAN překonali pětiprocentní hranici jen těsně.

 

Právě se děje

Další zprávy