Praha - Říjnových předčasných sněmovních voleb se nechce zúčastnit pětina lidí, zjistilo ve svém průzkumu Středisko empirických výzkumů (STEM).
Více než tři čtvrtiny z nich nebyly u voleb ani v roce 2010. Neúčast ve volbách zdůvodňuje 28 procent lidí tím, že není koho rozumného volit, 22 procent nezná žádného politika, kterému by důvěřovali. Podle 19 procent těch, kteří k volebním urnám nepůjdou, by svou účastí ve volbách stejně nic neovlivnili. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které dnes zveřejnil STEM.
"Přibližně každý osmý (13 procent) z těch, kteří se nechtějí zúčastnit voleb, je nespokojený s politickou situací v naší zemi a stejný podíl je těch, kteří nechodí k žádným volbám," uvedl STEM. Nadprůměrně jsou podle průzkumu mezi pravděpodobnými nevoliči zastoupeni lidé, kteří se názorově zařazují do politického středu.
Zklamání z voleb minulých
K volbám letos často neplánují jít lidé, kteří v roce 2010 volili strany, které následně vytvořily vládní koalici.
Z lidí, kteří u minulých sněmovních voleb byli a letos jít neplánují, volila minule Věci veřejné necelá čtvrtina, ODS víc než pětina a u TOP 09 to bylo 16 procent.
Naopak méně často jde o bývalé voliče levicových stran, které po volbách 2010 skončily v opozici, zjistil STEM.
"Zdá se, že rozhodnutí o neúčasti v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny je poměrně pevné," uvedl STEM. Více než tři čtvrtiny dotázaných sdělily, že své rozhodnutí ohledně voleb už nezmění, změnu rozhodnutí naopak připouští necelá čtvrtina.
Nepatrně častěji jsou mezi lidmi, které se k volebním urnám nechystají, zastoupeny ženy a lidé do 29. Dále zde lze najít lidi se základním vzděláním a také lidi, kteří jsou podle svých slov hůře materiálně zajištěni.
Zklamání z konkrétní politické strany a názor, že není koho rozumného volit, zmiňují ve skupině pravděpodobných nevoličů nejčastěji pravicově orientovaní lidé, uvedl STEM.
Levicově a středově smýšlející lidé naproti tomu častěji než pravicově orientovaní říkali, že nevidí politika, kterému by důvěřovali, a že svojí účastí ve volbách stejně nic neovlivní.
Názor, že svou účastí ve volbách člověk stejně nic neovlivní, je charakteristický pro nejmladší skupinu pravděpodobných nevoličů a také pro respondenty se základním vzděláním. "Toto mínění slábne se zvyšujícím se věkem," doplnil STEM.
Pravidelnými nevoliči jsou z hlediska vzdělání častěji lidé se základním vzděláním nebo s výučním listem.
Výsledky pocházejí ze dvou průzkumů provedených na konci srpna a v září. Na otázky odpovídalo v obou výzkumech celkem 2136 respondentů.
