Ostrava - KSČM má od listopadu pět lidí ve vedení krajů. Dva z nich jsou předlistopadoví pracovníci krajských výborů KSČ, jeden byl tajemníkem ONV, jeden zemědělským tajemníkem okresního výboru KSČ. Poslední byla řadovou členkou.
"Nejde nám o to, abychom v krajích prosazovali ideologii. Chceme lidem ukázat, že to umíme dělat," přibližuje historickou misi členů strany její předseda Vojtěch Filip.
Tři náměstci hejtmana a dva krajští radní mají nejvyšší funkce, které aktivní komunisté v polistopadové exekutivě získali. Filip míní, že by měli následovat vzory úspěšných starostů, například Václava Kučery z jihočeské Horní Stropnice.
V tamní vesnici vyrostly nové veřejné budovy včetně koupaliště, zlepšují se služby a spolu s nimi volební zisky KSČM: z 27 procent v roce 1994 na 48 procent před dvěma lety.
Brežněvova tradice
Kromě samotných komunistů ale málokdo vidí jejich nečekaný návrat jako idylu.
"Jsou stále nevypočitatelní a jejich dalším cílem je destabilizovat naše poměry, protože nic jiného neovládají než destrukci, která jim má pomoci se opět přiblížit k jejich vzoru: Rusku. V tomto směru tedy budou nejspíš navazovat na normalizační Brežněvovu tradici," varoval například na blogu Aktuálně.cz Karel Hvížďala.
Za pravdu mu dává fakt, že se do krajských funkcí vracejí právě lidé, kteří v nich už před dvaceti lety byli. "Naší identitou jsou Marx a Lenin - z jejich učení vycházíme, k nim se hlásíme," řekla karlovarská radní Eva Valjentová týdeníku Respekt a potvrdila tím, že členové KSČM na své předlistopadové kořeny nezapomínají.
V dalších čtyřech krajích, na Plzeňsku, Vysočině, Liberecku a ve středních Čechách mohou komunisté do krajské správy rovněž účinně mluvit, protože sociální demokracie tam vládne s jejich tichou podporou.
Komunistickými prominenty ostatně byli i někteří hejtmani za ČSSD, konkrétně Jaroslav Palas z Moravskoslezského kraje a Milada Emmerová z Plzně. Další byli řadovými členy.
Na poslední chvíli
Z pohledu komunistů přišel krajský úspěch na poslední chvíli. Právě totiž skončil vzestup jejich popularity, ke kterému jim pomohla opoziční smlouva ODS a ČSSD. V letech 2000 až 2004 získávali v každých volbách okolo dvaceti procent hlasů, v krajích i v Evropském parlamentu byli druhou nejsilnější stranou.
Nesmiřitelná politika předsedy Miroslava Grebeníčka ovšem slavila úspěch jen do té doby, dokud strana zůstala jedinou levicovou opozicí. Když se do opozice vrátila i ČSSD, zlaté časy skončily. Pětiprocentní propad komunisty postihl v celostátních, komunálních i krajských volbách. Nový předseda Filip proto doporučil smír a spolupráci se sociálními demokraty.
Osudové osmičky
Česko si v roce 2008 připomnělo hned několik výročí osudových osmiček. Připomeňte si je některé z nich ve článcích Aktuálně.cz:
- Únor 1948 - Objev: "Vítězný únor" byl pro Moskvu málo krvavý
- Únor 1948 - KSČM se hlásí k únoru 48.Byla to prý vůle prostého lidu
- Srpen 1968 - Historici: Invaze 1968 se Sovětům opravdu povedla
- Srpen 1968 - Podívejte se, jak před 40 lety vpadly tanky do Brna
- Srpen 1968 - Palach nebyl první. V září 68 se upálil polský úředník
- Říjen 1918 - 90 let poté: Jak žije kus republiky zabraný Stalinem
- Říjen 1918 - Živě z karpatské Koločavy: Tady končilo Československo
Proč ČSSD krajské dohody s KSČM připustila, zdůvodňuje Oto Novotný, politický poradce předsedy Jiřího Paroubka: "Je potřeba komunisty nějakým způsobem postupně vtahovat a dávat jim politickou zodpovědnost za reálný chod věcí veřejné správy, ale vždycky na nějaké úrovni, do určité míry a za určitých podmínek."
Proto také dostali komunisté šanci přímo vstoupit jen do dvou krajských rad a ve čtyřech případech se musí spokojit s tichým spojenectvím.
Smířlivý stalinista
"Pokud budeme umět své kraje profesionálně zvládnout, může to mít příznivý dopad na voliče," popisuje plány komunistů místopředseda Jiří Dolejš. "Pokud naši lidé naopak jen přijmou funkce a zaručí kontinuitu dosavadních kšeftů se zakázkami, tak uškodí celé straně."
Noví krajští radní by měli podle něho vystupovat co nejvíc civilně a co nejméně ideologicky. "Dnes máme už jen 70 tisíc členů, k další existenci však potřebujeme půl milionu až milion voličů," vysvětluje místopředseda, který je ve straně znám svými liberálními názory a spolupráci s ČSSD dlouhodobě doporučuje.
Na dohody v krajích ostatně přistoupilo i tzv. "stalinistické" křídlo. Jeho předákem se stal po Grebeníčkově odchodu bývalý právník okresního úřadu v Mladé Boleslavi Stanislav Grospič. Za vzor pro současnou politiku KSČM považuje předlistopadové období a ještě na květnovém sjezdu požadoval ostrou opozici proti ODS i ČSSD. V listopadu už přistoupil na to, že komunisté ve středních Čechách podpoří hejtmana Davida Ratha a nebudou za to požadovat ani jedno místo v radě.
"Tímto způsobem nejlépe prosadíme naše programové priority," zdůvodnil mimořádně smířlivý postup Grospič.
Proč nomenklatura
Kritici upozorňují, že právě nástup předlistopadových kádrů do vedení krajů znamená, že stalinisté získají vliv na celou společnost.
"Zase nám budou vládnout Mamulové," postěžoval si v Reflexu publicista Marek Stoniš. Pochází z Ostravska, které v pozici krajského tajemníka KSČ řídil za normalizace legendární alkoholik Miroslav Mamula.
Podle místopředsedy Dolejše o takové drama nejde. "Po dvaceti letech hladovky nám chybí lidé s erudicí," navrhuje jiný výklad.
V komunistické straně je minimum právníků a ekonomů v produktivním věku, kteří by chtěli po dvaceti letech opustit profesi a kandidovat ve volbách, maximálně se najdou technici. "K dispozici tak jsou pouze mladí a nadějní členové nomenklatury z osmdesátých let, kteří během dlouhých let v opozici nepřešli z aparátu do byznysu," vysvětluje Dolejš. Těm je dnes mezi padesátkou a šedesátkou.
Karlovarský náměstek Jaroslav Borka byl dlouhá léta asistentem poslance Hojdy, ostravský náměstek Karel Konečný asistuje své dceři Kateřině, která je rovněž poslankyní.
Svatomír Recman z Ostravy byl donedávna sám poslancem, jeho kolega Josef Babka zůstal straně věrný, i když patří k ředitelům vítkovických strojíren.
"Doufám, že obstojí. Jedním z předpokladů je i to, že nám o své předlistopadové minulosti řekli všechno," připomíná Dolejš aféru poslance Josefa Vondrušky, kterého političtí vězňové obvinili z mučení v minkovické věznici.