Živě z karpatské Koločavy: Tady končilo Československo

Martin Novák Martin Novák
29. 10. 2008 11:00
Reportáž z koutu bývalé ČSR, kde 90. výročí jejího vzniku slaví málokdo
Vesnice Koločava kdysi ležela na československo-polských hranicích.
Vesnice Koločava kdysi ležela na československo-polských hranicích. | Foto: Martin Novák

Koločava (od našeho zpravodaje) - Vesnice Koločava proslula jako místo, kde operoval "loupežník" Nikola Šuhaj - v románu Ivana Olbrachta a ve filmu Balada pro banditu, inspirovaném Olbrachtovou knihou.

Nikola Šuhaj ovšem skutečně žil a vesnice Koločava je skutečná. Na Zakarpatské Ukrajině stojí v místech, kde v letech 1919 až 1939 vedla československo-polská hranice.

V době, kdy Podkarpatská Rus byla součástí Československa jako její nejvýchodnější část.

Kdysi tady končilo Československo. Dnes - devadesát let po jeho založení - tu žádná hranice není. Na obou stranách té bývalé je Ukrajina.

Bývalá četnická stanice v Koločavě.
Bývalá četnická stanice v Koločavě. | Foto: Martin Novák

Kus Československa tady ale zůstal. Vlastně několik kusů. Ivan Olbracht má před školou bustu a v samotné škole malé muzeum. 

Bývalá stanice československých četníků je opravená v dobovém stylu, je v ní restaurace a hotel.

A u kostela jsou hroby četníků, které tady na začátku dvacátých let zastřelil Nikola Šuhaj. Skoro devadesát let různých režimů přežily kupodivu netknuté.

Olbrachtovo muzeum, stejně tak jako zrekonstruovaná četnická stanice, je dílem místní učitelky Natálie Tumarecové.

O návštěvníky nemá nouzi. Čechů, kteří sem jezdí za romantikou a Koločavu nevynechají, je dost.

Natálie Tumarecová, průvodkyně v Muzeu Ivana Olbrachta.
Natálie Tumarecová, průvodkyně v Muzeu Ivana Olbrachta. | Foto: Martin Novák

V muzeu jsou vystaveny dobové fotografie i československé dokumenty z Podkarpatské Rusi

"Muzeum tady bylo už v osmdesátých letech, ale bylo plné komunistické propagandy. Museli jsme ho předělat. Mám to jako svého koníčka. Nikola Šuhaj a jeho prostřednictvím Ivan Olbracht Koločavu proslavili, tak jsem chtěla, aby tady nějaká památka byla," říká paní Tumarecová.

Poté, co Podkarpatskou Rus obsadila v roce 1944 Rudá armáda, byl její otec odsouzen jako ukrajinský nacionalista a nepřítel sovětského lidu na 25 let do vězení. Devět let strávil v gulagu na Sibiři.

Z československé četnické stanice se stalo kulturní středisko, později sklad. Paní Tumarecová s manželem dům taktak zachránili před zřícením.

Foto: Aktuálně.cz

Často jezdí do České republiky a v policejním archívu tam nedávno získala cenný exponát. Fotografii Nikoly Šuhaje a jeho bratra, zabitých českými četníky.

U nedalekého dřevěného kostela z 18. století jsou pochováni dva Češi, kteří do těchto končin na začátku dvacátých let minulého století přišli sloužit jako četníci.

Oldřicha Hrabala zastřelil v roce 1921 Nikola Šuhaj. Ostatky dalšího zastřeleného Čecha si později jeho pozůstalí vyzvedli a převezli je do jeho rodiště v Příbrami. (Šuhaj je v Koločavě také pohřben, ale na jiném hřbitově.)

Samotný dřevěný kostel je zavřený a odsvěcený. Jde o cennou památku, ale vesnice nemá na jeho opravu.

Kostel byl zavřen už za Československa, někdy ve dvacátých letech.

"Psali jsem výzvy a žádosti, abychom získali peníze na opravu. Ale tady na Ukrajině se politici pořád hádají a mají jiné starosti, na tohle každý kašle," zlobí se průvodkyně Marie Glebová, která do kostela a na český hřbitov doprovází občasné české návštěvníky.

Kostel Svatého ducha pochází už ze 17.století, ale zajímavá je i jeho nedávná minulost. Za Sovětského svazu zde bylo muzeum ateismu a pod stropem vévodila interiéru slova kosmonauta Gagarina: "Byl jsem ve vesmíru, ale Boha jsem tam neviděl."

Marie Glebová u hrobu českého četníka Oldřicha Hrabala. Zabil jej Nikola šuhaj.
Marie Glebová u hrobu českého četníka Oldřicha Hrabala. Zabil jej Nikola šuhaj. | Foto: Martin Novák
 

Koločava si kontakt s Čechy přece jen udržuje. Podle Natálie Tumarecové tak zhruba třetina obyvatel vesnice pracovala nebo pracuje v České republice.

I když získat takovou práci není jednoduché.

"Vydávání pracovního povolení kontroluje několik mafií, je těžké a drahé ho dostat. Lidé musí zaplatit moc peněz už jen za to, že mohou stát ve frontě na víza před českým konzulátem ve Lvově."

Její spolužák Vasil Makar české vízum má. V České republice pracoval na několika stavbách a zase se tam chystá.

"Dělal jsem hlavně na Moravě. V Brně, Olomouci, Hodoníně. Legálně, povolení i vízum mám," zdůrazňuje.

V Koločavě momentálně staví skanzen. Vesnici tak, jak vypadala na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.

Vasil Makar ve škole z počátku 20.století, která je součástí koločavského skanzenu.
Vasil Makar ve škole z počátku 20.století, která je součástí koločavského skanzenu. | Foto: Martin Novák

Včetně kovárny, školy, truhlárny i obyčejných chalup. Projet financuje hlavně jeden z poslanců ukrajinského parlamentu, koločavský rodák.

Cílem je přitáhnout do Koločavy turisty, využít její potenciál.

"Ještě jednou pojedu do České republiky a celé bychom to pak tady chtěli dodělat příští rok," říká Vasil Makar. 

A doufá, že Čechů bude jezdit čím dál víc.

Podobný cíl sleduje i Jurij, majitel malé kavárny v Užhorodu. Shodou okolností v ulici, která nese jméno Ivana Olbrachta.

Vchod do restaurace zdobí odkryté nápisy z doby Československé republiky. Pivo, limo, šunka, káva a další pamlsky.

Uvnitř má Jurij velkou sbírku: různé české cedule, desky a nápisy ze dvacátých a třicátých let minulého století. Včetně českého automatu na čokoládové bonbóny.

"Sbírám to už hodně let, baví mne to," vykládá s úsměvem Jurij. "Lidi, kteří o historii něco vědí, československou éru oceňují. Hodně se tady postavilo, Užhorod v té době zaznamenal velký pokrok. A mohlo se svobodně mluvit," dodává.

Ne vše bylo ale ideální. Praha například dlouho odmítala poskytnout podkarpatským Rusínům slibovanou autonomii. Učinila tak až pod tlakem v roce 1938.

Jurij nicméně tvrdí: "Určitě to bylo lepší než později za Sovětského svazu. To jsme nemohli skoro nic."

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Morata zařídil Juventusu vítězný obrat proti Laziu

Fotbalisté Juventusu Turín otočili domácí zápas 26. kola italské ligy s Laziem Řím a vyhráli 3:1. Dvěma góly a asistencí obrat zařídil útočník Álvaro Morata. Juventus nastoupil v základní sestavě bez Cristiana Ronalda, přesto se přiblížil na jediný bod druhému AC Milán. "Rossoneri" mohou znovu odskočit v neděli, kdy je čeká duel na hřišti Hellasu Verona, pak bude mít ale Juventus znovu zápas k dobru.

První gól dali Římané, poté co se ve 14. minutě prosadil Joaquín Correa. Ještě do koncem první půle ale Morata posunul míč Adrienu Rabiotovi do pokutového území a francouzský záložník vystřelil pod břevno. Po změně stran už to byl sám Morata, kdo zakončoval útoky Juventusu. Nejprve se v 57. minutě prosadil z rychlého protiútoku a po chvíli potvrdil výhru proměněnou penaltou.

Moratu pak na závěrečných 20 minut vystřídal Ronaldo, hvězdný Portugalec ale sérii tří zápasů, ve kterých pokaždé skóroval a celkem dal čtyři branky, nestihl prodloužit.

Juventus v lize zvítězil dvakrát po sobě poprvé od přelomu ledna a února. Lazio v poslední době ztrácí, tři z posledních čtyř ligových duelů prohrálo a patří mu sedmé místo.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Futsalisté v kvalifikaci ME hráli 3:3 s obhájci zlata Portugalci

Čeští futsaloví reprezentanti ve třetím utkání kvalifikace mistrovství Evropy remizovali 3:3 s úřadujícími šampiony z Portugalska. Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna udrželi první místo v tabulce osmé skupiny o dva body před dnešním soupeřem, kterého v polské Lodži podruhé vyzvou v úterý.

Češi během úvodní desetiminutovky dvakrát vedli, ale na trefy Michala Seidlera a Matěje Slováčka dokázali bleskově odpovědět Miguel Angelo s Panym Varelou. Ve 28. minutě favorizované Portugalce poslal do vedení Fábio Cecílio, ale brankář Vítor Hugo si chvíli nato vstřelil vlastní gól.

Na evropský šampionát 2022 v Nizozemsku přímo postoupí vítězové osmi skupin a šest nejlepších celků na druhých místech. Dva nejhorší týmy na druhých pozicích čeká baráž.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Při sebevražedném útoku na jihu Afghánistánu zemřel prokurátor a jeho bodyguard

Při sebevražedném útoku na jihu Afghánistánu v sobotu přišel o život prokurátor a jeho bodyguard. Dalších osm lidí, včetně dvou civilistů, utrpělo zranění. K atentátu, který se stal ve městě Laškargáh, se zatím nikdo nepřihlásil, obvykle ale stojí za těmito činy islamistické radikální hnutí Tálibán. Za některými útoky bývá odnož teroristické organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura AP.

Sajíd Mahmúd Agha byl na cestě do úřadu v jihoafghánském Laškargáhu v provincii Hílmand, když do jeho konvoje vjel vůz plný výbušnin.

Tálibán pokračuje v násilí, ačkoli jeho zástupci jednají v Kataru o míru se zástupci afghánské vlády. Stagnující rozhovory se snaží oživit zvláštní americký vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který tento týden jednal s vysokými afghánskými představiteli v Kábulu a pak opět zamířil do Kataru. Khalilza hledá způsoby, jak mírový proces urychlit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy