Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. Děkujeme, že nás sledujete. Redakce Aktuálně.cz
Hejtman pardubického kraje a bývalý místopředseda ČSSD Martin Netolický chce založit nové regionální politické hnutí. Reaguje tak na neúspěchy sociální demokracie v posledních několika volbách. V Pardubickém kraji by chtěl pro regionální volby 2020 dát dohromady koaliční kandidátku složenou z regionálních osobností a členů ČSSD. "Nechci a nebudu čekat na další prohry," řekl Netolický Hospodářským novinám. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček si myslí, že může jít o cestu k úspěchu.
Španělští socialisté (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze s přehledem vyhráli volby evropské, místní i regionální. Měli nejvíce hlasů v deseti z 12 regionů, kde se volilo. Nepodařilo se jim ale získat Madrid. Socialisté na konci minulého měsíce vyhráli parlamentní volby, ale nemají parlamentní většinu. V nedělních volbách se naopak nedařilo levicové formaci Unidas Podemos (UP), jejíž předseda Pablo Iglesias dosud Sanchéze tlačil do zformování vládní koalice. Nyní má šéf socialistů silnou pozici na vytvoření menšinové vlády, kterou si přeje, shrnuje dnes výsledky španělské "super neděle" server The Local.
Protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho sice evropské volby v Itálii drtivě vyhrála, ale z volebních dat vyplývá, že se opírá o relativně malá města a v žádném z velkých měst nevyhrála. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Liga v neděli získala 34,3 procenta hlasů, zatímco druhé, proevropské Demokratické straně (PD) hlas dalo 22,7 procenta voličů. PD však Ligu porazila ve velkých městech v její baště na severu, například v Miláně a Janově, a také v Římě v centrální části Itálie.
K eurovolbám přišla jen menší část voličů ANO a ČSSD ze sněmovních voleb, proto vládním stranám klesl zisk, uvedl Median na základě svého dotazování těsně před volbami a v průběhu voleb do Evropského parlamentu. Piráti nižší účast svých voličů ze sněmovních voleb dokázali nahradit oslovením voličů jiných stran. Předpokládaná účast lidí v eurovolbách podle průzkumu roste s věkem a dosaženým vzděláním.
Za velké zklamání označila volby do EP britská dosluhující premiérka Theresa Mayová. Její konzervativci v nich skončili až na pátém místě, což je pro stranu zdrcující porážka. Z vítězství se raduje Strana pro brexit Nigela Farage.
"Ukazuje to, jak důležité je dosáhnout brexitové dohody a já upřímně doufám, že tyto výsledky přimějí parlament, aby se soustředil," uvedla Mayová. Ta minulý týden oznámila, že k 7. červnu rezignuje na post premiérky. Důvodem je právě dohoda o odchodu Británie z EU, kterou se jí opakovaně nepodařilo prosadit.
A very disappointing night for @Conservatives. Some excellent MEPs have lost their seats, some excellent candidates missed out. But Labour have also suffered big losses. It shows the importance of finding a Brexit deal, and I sincerely hope these results focus minds in Parliament
— Theresa May (@theresa_may) May 27, 2019
S výsledkem ČSSD v eurovolbách není spokojen ani ministr zahraničí Tomáš Petříček. "Výsledek ČSSD je špatný, příčiny si musíme rychle a důkladně zanalyzovat. Je ale jasné, že na rozdíl od jiných stran jsme nedokázali dát dostatečný důvod jít k volbám ani celému našemu voličskému jádru," napsal s tím, že podle něj ČSSD nebyla dostatečně slyšet a obávala se radikálnějších kroků.
"Věřím ale, že poctivou prací dokážeme postupně vrátit sociální demokracii důvěru. Nemůžeme spoléhat na předvolební kampaň na poslední chvíli, naše příprava na krajské volby musí začít už teď. Jako strana bychom si měli vzít příklad z Nizozemi, Dánska a dalších zemí, kde sociální demokraté nadále bodují," dodal.
Připomeňte si v přehledném grafu, jaká byla volební účast v jednotlivých 28 členských státech EU. Nejvyšší účast zaznamenala Belgie, nejnižší (stejně jako v roce 2014) Slovensko. V Česku vhodilo svůj hlas do urny 28,72 procenta voličů, což zemi přisuzuje třetí místo od konce.
Here's a helpful graph on EU elections turnout by country from @politico pic.twitter.com/UtiyeKt7dm
— Alison Rourke (@AlisonRourke) May 27, 2019
Nejvíce kroužků ve volbách do Evropského parlamentu získal Luděk Niedermayer. Ve štábu TOP 09 ještě v neděli večer zaznívaly hlasy, že by bylo dobré, kdyby se ucházel o nějakou funkci ve vedení strany. Europoslanec to však odmítá, chce se naplno věnovat práci v Bruselu.
TOP 09 děkuje voličům za podporu.
Je to tak, máme tři europoslance!
— TOP 09 (@TOP09cz) May 27, 2019
Moc děkujeme všem za podporu. Ukázalo se, že spojení proevropských demokratických sil má smysl. pic.twitter.com/G4L9efVyoc
Volby do EP v Itálii drtivě vyhrál italský vicepremiér Matteo Salvini se stranou Liga severu, která razí přísnou protiimigrační rétoriku. Agentura AFP si povšimla, že si Liga připsala obzvláště vysoké zisky v regionech, které se potýkaly s problémy spojenými s velkým přílivem migrantů.
Například na ostrově Lampedusa Liga získala 46 procent hlasů, ve městě Ventimiglia u hranic s Francií si pak připsala 44 procent.
Oslabení dvou hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu (EP) a vzestup ekologických a nacionalistických či populistických stran jsou hlavními trendy dnes končících evropských voleb. Podle odhadů zveřejněných EP ztratí mandáty Evropská lidová strana (EPP) i socialisté (S&D) a budou muset spoléhat na podporu dalších skupin, z nichž se třetí nejsilnější může stát liberální ALDE. Účast voličů byla podle odhadů nejvyšší za poslední dvě desetiletí. Neúspěchem vládních stran skončily volby v Německu, ve Francii porazila krajně pravicová strana Marine Le Penové koalici prezidenta Emmanuela Macrona.
EPP by měla místo dosavadních 221 křesel získat 177, zatímco S&D si ze 191 mandátů pohorší na 147. Obě si tedy zachovají postavení nejsilnějších skupin, v 751členném evropském sboru však již nebudou mít většinu. Třetí frakce v pořadí ALDE, s nímž by měla spolupracovat i Macronova koalice Obroda, by podle kombinace dosud zveřejněných odhadů a předvolebních průzkumů mohla dosáhnout 101 křesla, což je o 34 více než minule.
Oslabení EPP má jednu z příčin v německých volbách, kde sice zvítězila její nejsilnější součást CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, avšak s historicky nejhorším ziskem 28,3 procent hlasů. Dokonce o odchodu šéfky Andreji Nahlesové se hovoří v koaliční SPD, která skončila až třetí s 15,6 procenta. Naopak důvod k oslavám mají Zelení, kteří druhým místem a ziskem 20,3 procenta výrazně překonali své dosavadní maximum.
První místopředseda sociálních demokratů Roman Onderka vidí za neúspěchem strany souhru několika okolností v čele s "predátorstvím" Babišova hnutí ANO. "On (bývalé voliče ČSSD) oslovuje tvrději, razantněji. Má na to lepší komunikační prostředky, finanční prostředky," řekl Onderka. Mimořádný sjezd by podle něj nic neřešil.
Výsledky českých voleb do Evropského parlamentu budou v souladu s plánem vyhlášeny ve Sbírce zákonů v úterý. Rozhodla o tom dnes Státní volební komise, která výsledky i průběh eurovoleb projednala. Den po vyhlášení volebních výsledků ve sbírce začne plynout zákonná desetidenní lhůta, v níž mohou lidé průběh hlasování napadnout u Nejvyššího správního soudu. Poslední možnost budou mít v pátek 7. června.
Evropské volby v Nizozemsku nečekaně vyhráli socialisté pod vedením místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse. Favorizovaní liberálové premiéra Marka Rutteho skončili až druzí.
Pro protiunijní Stranu pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse jsou výsledky vyloženě zklamáním. Partaj totiž získala jen 3,5 procenta hlasů a do europarlamentu se kvůli plánovanému přepočtení mandátů probojuje až ve chvíli, kdy Evropskou unii opustí Velká Británie.
Po jasném restartu ČSSD volá také ministryně práce Jana Maláčová. "Veškeré úsilí teď napřeme ke krajským volbám, čeká nás zásadní programová diskuse, do které zapojíme všechny členy ČSSD. Pokud má mít naše vládní angažmá nadále smysl, musíme dokázat, že nejsme hlasovacím strojem hnutí ANO, ale tím, kdo hájí ve vládě zájmy těch slabších a potřebných," napsala na Facebook.
Řadili se mezi nejvýraznější české tváře v Evropském parlamentu. Jaromíra Štětinu a Pavla Teličku spojovalo i to, že do volebního klání vstoupili pod novou značkou. Se zázemím zavedených stran a hnutí se před volbami rozloučili. Štětina ukončil spolupráci s TOP 09, Telička za sebou nechal hnutí ANO. Sázka na vlastní tvář ale ani jednomu nevyšla, éra obou mužů v Evropském parlamentu končí. Zatímco Štětina chce vedle péče o zahradu psát knihy, Telička politické ambice nevzdává.
Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna ČTK řekl, že se ze sociální demokracie stala nezajímavá a nenáviděná strana, která se pohybuje se svým volebním výsledkem v evropských volbách na hranici klinické smrti. Volání po odchodu Hamáčka ale podle Foldyny není řešením, protože ČSSD nemá jiného lídra. "Problém Jana Hamáčka je v tom, že se stále dívá do zpětných zrcátek a má příliš svázané ruce," uvedl poslanec a bývalý místopředseda strany.
Jedním z témat, která budou v příštích letech rozdělovat evropské politiky, se může stát odlišný přístup k ekologickým tématům.
Tohle by mohlo být nové dělení Evropy - nové rozdělující téma typu "uprchlíci". Na západě tendence k udržitelnosti a zelené ekonomice, na východě uhlí a spalovací motory. https://t.co/SRuySsEROs
— Filip Černý (@Filip_Cerny) May 27, 2019
Příkladem "totálního selhání" sociální demokracie je podle krajského předsedy Petra Pavlíka také angažmá ministra Staňka na ministerstvu kultury a neschopnost jej rychle odvolat poté, co svůj resort destabilizoval. "Zkrátka, v každodenní politice zapomínáme, že tu nejsme od funkcí, ale pro lidi," řekl Aktuálně.cz. Doplnil, že v novou generaci politiků ČSSD kolem Tomáše Petříčka či Ireny Ropkové věří.