Pro turisty to byl nevídaný pohled. Jindy perfektně nasvícené Národní divadlo, budova Rudolfina a další více než stovka pražských památek se první červnovou noc schovaly do tmy. Světla zhasla už hodinu před půlnocí, radnice tak reaguje na prudké zdražení elektřiny. Ta spolu s cenou tepla rychle stoupá od únorové ruské invaze na Ukrajinu. Nejistotu zesiluje hrozba odpojení měst od plynu, který převážně pochází právě z Ruska.
Díky časnějšímu zhasnutí památek ušetří Praha 1,6 milionu korun ročně. V 93miliardovém rozpočtu může tato částka vypadat malá, znamená však jen jedno z mnoha úsporných opatření, která města v posledních měsících zavádějí. Právě energetika je nečekaně naléhavou výzvou pro obce všech velikostí.
Řešit ji budou noví zastupitelé vzešlí z blížících se komunálních voleb. K urnám lidé půjdou už 23. a 24. září.
Přestože nynější energetická krize přesahuje hranici komunální politiky, budou na ni radnice a obecní úřady muset reagovat. Ceny elektřiny několikanásobně přesahují hodnoty ze stejného období loňského roku a problém s drahými energiemi řeší celá Evropská unie. O zastropování cen pro domácnosti, malé firmy a veřejný sektor rozhodla vláda Petra Fialy z ODS v pondělí 12. září.
Obce by však neměly čekat, jak situace dopadne, upozorňuje energetický expert Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář. "Je v jejich zájmu, aby šly dobrým příkladem a snažily se šetřit s ohledem na vlastní rozpočty a obyvatele," říká.
Před krizí představovaly výdaje za nákup paliv a elektřiny přibližně 15 procent obecních rozpočtů, v závislosti na velikosti obce a počtu spravovaných budov. To se ale může brzy změnit. "V tuto chvíli je hlavní motivace ušetřit na energiích za své budovy, radnice, školy, nemocnice," uvádí Jiří Koželouh z Hnutí Duha, který se energetice v obcích věnuje. Hnutí Duha je součástí sdružení ekologických organizací Zelený kruh, které dlouhodobě usiluje o změny v legislativě v oblasti životního prostředí.
K některým úsporám obce celostátní řešení nepotřebují. Vypnout osvětlení památek nebo méně topit ve svých budovách mohou samy. V prvním případě to znamená nechat odpočinout reflektory nasvěcující radnici, zámek nebo jinou místní dominantu. Ve druhém mít v kancelářích o pár stupňů méně. Právě peníze na topení představují ve většině obcí největší část energetických nákladů.
"Při snížení teploty o dva stupně bychom podle propočtů mohli snížit celkovou spotřebu asi o deset procent, bude ale záležet na konkrétních budovách a dalších náležitostech," uvedl například mluvčí pražského magistrátu Tadeáš Provazník v srpnu.
Šetřit chtějí města také na veřejném osvětlení. V Praze vzrostou náklady na něj ze 150 milionů na 300 milionů korun ročně. Srazit je níž chce město výměnou starých sodíkových výbojek za úspornější LED svítidla. Ta zavádí i Brno, kde díky nim klesla spotřeba energie pro osvětlení veřejných míst od roku 2014 o 12,5 procenta.
Hlavní město také plánuje tlumit intenzitu osvětlení v nočních hodinách, technologii už otestovalo v osmi parcích. Jinde volí radikálnější řešení. V Jílovém u Prahy vypínají pouliční světla úplně. "Nesvítí od jedné do čtyř ráno. Čas byl stanoven v závislosti na příjezdech a odjezdech posledních a prvních autobusů," vysvětluje starosta Pavel Pešek. Zhasnutím ušetří Jílové statisíce korun ročně, na začátku května vypočítal městský úřad úsporu na 650 tisíc. "Při současných cenách je to zřejmě ještě více," dodal starosta.
Poměrně snadnou cestou k úsporám je podle expertů i zateplení. Sklenář z Asociace pro mezinárodní otázky vyzdvihuje brněnskou část Nový Lískovec, kde tepelnou izolací v minulosti vybavili úřady, školy, školky i byty. "Podařilo se jim snížit spotřebu v některých případech až na třetinu," popisuje odborník.
Kotle na biomasu zahřejí obec
Nová vedení radnic se budou zamýšlet i nad tím, jak své město či obec co nejvíce posunout k energetické soběstačnosti. A také se zbavit závislosti na ruském plynu - to chtějí do roku 2025 téměř všechny velké kandidující subjekty v Praze, včetně koalice Spolu tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09, Pirátů, Prahy sobě nebo STAN. ANO na otázku neodpovědělo, proti jsou SPD s Trikolorou nebo komunisté.
Elektřinu či teplo si obce mohou vyrábět samy. "Například instalovat fotovoltaiku, bioplynové stanice nebo větrné elektrárny," říká Koželouh z Hnutí Duha.
Zmiňuje Kněžice na Nymbursku, které jsou od roku 2007 z velké části energeticky soběstačné díky bioplynové stanici. Obec s přibližně pěti sty obyvateli je jednou ze zhruba 160, které v Česku využívají komunitní energetiky. Ty vyrábí energii prostřednictvím obnovitelných zdrojů vlastněných obcí, jejími obyvateli nebo místními firmami. Využívá ji pak nejen obec pro veřejné budovy, ale také lidé v domácnostech.
"Připadá mi to jako mlékárenské družstvo, kde na začátku jsou ti, kteří dojí jednu dvě kravičky, pak se to sbírá a dává dohromady," přibližuje komunitní energetiku v podcastu HN Jiří Krist. Ten se dlouhodobě věnuje rozvoji venkova, je místopředsedou národní sítě místních akčních skupin a také radním Unie komunitní energetiky.
V Kněžicích zajišťují velkou část tepla dva kotle na biomasu, které spalují dřevní štěpku a balíky slámy. "Zvládnou zpracovat i odpady ze žump, takže nám to nahrazuje kanalizaci a čistírnu odpadních vod," popisuje starosta Milan Kazda.
Teplo ze spalování biomasy využívají i v jiných obcích. Už od roku 2003 například v Roštíně na Kroměřížsku. Vzorem pro větší města může být zase Plzeň. Ta je částečně soběstačná ve výrobě tepla i elektřiny díky městské spalovně komunálního odpadu, uhlí a biomasy.
Fotovoltaické panely na budově mateřské školy používají k výrobě energie například v Litultovicích na Opavsku. Zásobují dalších devět budov. "V zimě nevyrobí ani tolik, co by potřebovala samotná školka, kdežto v létě je schopna pokrýt spotřebu i ostatních budov," říká starosta Jan Birgus. Obec proto plánuje instalovat panely i na další budovy.
Sdílení elektřiny brání zákon
Oproti zemím západní nebo severní Evropy je ale Česko s centralizovaným systémem energetiky v rozvoji té komunitní pozadu. Jinde je běžné, že lidé vytvoří družstvo a sdílejí teplo i elektřinu. "Někdo má například velkou střechu s fotovoltaickými panely, tak může elektřinu dodat škole. Ta naopak pošle energii opačným směrem, když jsou děti doma. Je to efektivnější než mít jen vlastní zdroj," říká Koželouh z Hnutí Duha a Zeleného kruhu.
Žádná z českých obcí zatím mezi své obyvatele elektřinu nerozděluje. Rozvoji brání zákon, ve kterém chybí definice energetických společenství, vymezení práv a povinností a pravidla pro sdílení elektřiny. I přesto, že tato ustanovení požaduje Evropská komise.
Česko mělo zákon upravit do konce roku 2020. Teď mu hrozí pokuta. Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Jozefem Síkelou (za STAN) ale plánuje do konce září novelu předložit, aby mohla platit od začátku příštího roku.
Na změnu se připravují například v Praze. Solární energii se v hlavním městě chystá sdílet Pražské společenství obnovitelné energie, které chce do roku 2030 nainstalovat fotovoltaické panely na více než 20 tisíc střech.
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
Teplo z čističek i serveroven
V zahraničí dostávají prostor také méně obvyklá řešení. Vídeň plánuje od příštího roku odebírat teplo z čistíren odpadních vod. "Kdykoli si dáte teplou sprchu, většina tepla jde s odpadní vodou do kanálu. Sestava čerpadel jej však z čistírny odpadních vod dostává zpět do sítě. V první fázi by tak měla vytápět 56 tisíc domácností, po dokončení v roce 2028 pak 112 tisíc," říká Sklenář z Asociace pro mezinárodní otázky.
S podobným projektem počítá také klimatický plán Prahy. "Soustava tepelných čerpadel v čistírně na Císařském ostrově by mohla mít výkon 250 megawattů, což odpovídá většímu teplárenskému bloku," popisuje expert. Magistrát také plánuje tendr za 30 milionů korun na zbudování přivaděče vody z Vltavy do radnice na Mariánském náměstí, kde má sloužit k vytápění.
Ve Stockholmu zase město odebírá teplo z datacenter, serveroven, nákupních center nebo chladírenských provozů. "Využít ho pomocí čerpadel je poměrně snadné," uvádí Sklenář. Bude tak záležet na vynalézavosti nově zvolených vedení, jaké řešení pro svoje město či obec v energetické krizi vyberou.
