Ministryně Alena Schillerová (za ANO) po schůzce s Babišem, Kněžínkem a ministryní pro místní rozvoj Alenou Dostálovou (za ANO) uvedla, že vracení dotací Agrofertu nyní nehrozí.
Analýza právní služby Evropské komise uvádí, že Babiš má jako předseda vlády možnost v Česku využívat fondy z evropského rozpočtu. Zároveň je podle ní také "konečným uživatelem výhod" ze svěřenských fondů, kam převedl akcie Agrofertu. To porušuje pravidla unijního rozpočtu, která platí od letošního srpna.
Šéf opozičních pirátů Ivan Bartoš se kvůli možnému střetu zájmů premiéra Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) v pondělí obrátí na české úřady. "Hlavním adresátem našeho dopisu bude Národní orgán pro koordinaci, který zabezpečuje koordinaci mezi jednotlivými operačními programy, ale i další úřady, třeba Státní zemědělský a intervenční fond. S ním jsme už věc jednou řešili," sdělil Bartoš Aktuálně.cz.
Úřady chce vyzvat, aby se případy zabývaly, a zabránily tak případným škodám kvůli neoprávněnému čerpání dotací. "Rozhodl jsem se do toho vložit osobně, protože když analytický tým Pirátského klubu ty úřady již dříve kontaktoval, a na dílčí problémy vyplývající z našich zjištění upozorňoval, nebraly nás vážně," vysvětlil Bartoš.
Předseda vlády i ministr zemědělství Toman, jehož otec vlastní zemědělskou firmu, která na dotacích získala dva miliony korun, střet zájmů odmítají.
"Chovám se přesně podle zákona, tak jak jej přijal parlament a po mně český právní systém na základě lex Babiš vyžadoval. Svěřenské fondy neřídím ani neovládám," sdělil Babiš médiím.
Premiéra hájil také předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). Analýza evropských úřadů podle něj vyjadřuje jenom jeden z možných právních názorů. "Andrej Babiš udělal vše, co mohl udělat, co je v právním řádu," uvedl. Věc nechápe jako korupci, nýbrž jako právní problém. Převedení Babišových firem do svěřenského fondu byla podle Vondráčka jediná legální cesta, jak se mohl Babiš zachovat.
Premiérovi právníci uniklou analýzu údajně budou komentovat až po oficiálním vyjádření Evropské komise. Podobně se vyjádřil také mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. "Pokud nějaká oficiální zpráva existuje, podrobíme ji právní analýze. Každopádně trváme na tom, že vše je podle práva. Potvrzují to i naše právní analýzy," uvedl.
Babišovi hrozí postih i z Černošic
Podle bývalého vládního zmocněnce pro EU Tomáše Prouzy ale český zákon, na jehož základě Babiš převedl své firmy do svěřenského fondu, z pohledu současné evropské legislativy nestačí. "Umožňuje člověku mít vliv," uvedl s tím, že by mělo mít Česko připraveny analýzy a důvěryhodné odpovědi, pokud se Evropská komise na podmínky rozdělování dotací po srpnu letošního roku, kdy se legislativa změnila, zeptá.
Úředníci Evropské komise přitom údajně vyšetřují i desítky milionů dalších dotací udělených Agrofertu v období od roku 2013. "Mám dojem, že se budou snažit zjistit, jestli jsou tam další případy podobné Čapímu hnízdu," uvedla v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéfka výboru pro kontrolu rozpočtu v Evropském parlamentu Ingeborg Grässleová.
Kromě toho zahájil minulý týden s Babišem správní řízení Městský úřad v Černošicích u Prahy, do jehož působnosti spadá obec Průhonice, kde premiér žije. Babiš podle úřadu čelí podezření, že stále ovládá média spadající pod holding Agrofert, tedy mimo jiné nakladatelství Mafra, které vydává například deník Mladá fronta Dnes, nebo provozovatele rozhlasového vysílání Londa, kterému patří rádio Impuls. Premiérovi hrozí pokuta 250 tisíc korun.
Jde o výklad nové legislativy
Někteří politici upozorňují na to, že analýza Evropské komise je zatím neoficiálním stanoviskem. "Věc souvisí s novou legislativou ze srpna tohoto roku, kterou nyní Evropská komise vykládá," uvedla česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO) s tím, že nevidí souvislosti s debatami o novém evropském rozpočtu.
Jourová prohlásila, že je potřeba počkat na postoj jednotlivých komisařů. Hájila také Tomáše Nejdla, člena kabinetu rumunské eurokomisařky Coriny Cretuové, do jejíž agendy rozdělování dotací patří. Nejdl je spojován s Andrejem Babišem, a část europoslanců už dříve žádala jeho odvolání kvůli možnému konfliktu zájmů.
Evropskou komisi na případ upozornila organizace Transparency International (TI). Její zástupci nyní tvrdí, že pokud bude muset Česko kvůli dotacím pro Agrofert vracet peníze, měl by je stát od firmy vymáhat. "Bude to však velice složitý a dlouhý proces," uvedl ředitel české pobočky TI David Ondráčka.
Že by Česko peníze vracelo, je podle vicepremiéra a šéfa vládní sociální demokracie Jana Hamáčka nepřijatelné. "Pokud musí někdo tyto věci vysvětlovat, pak je to Andrej Babiš, určitě ne ČSSD," uvedl Hamáček.
Vláda se bude v pondělí zabývat také návrhem novely nařízení vlády o podmínkách poskytování přímých plateb zemědělcům. Podle čísel, která má k dispozici europoslankyně Ingeborg Grässleová, získal Agrofert na přímých platbách vloni více než miliardu korun.
Právní analýza pro Evropskou komisi nastiňuje tři možná řešení, jak by Andrej Babiš a Agrofert mohli vyhovět současné regulaci střetu zájmů. Buď musí předseda ANO s holdingem zpřetrhat vazby, přestat brát unijní dotace, nebo se stát nanejvýš řadovým ministrem.
