Podle ministerstva zahraničí chce velvyslanec svou účastí na přehlídce, která se v Moskvě koná v den ruského výročí konce 2. světové války v Evropě, vyjádřit úctu vojákům Rudé armády, kteří bojovali za osvobození Československa.
"Účast velvyslance na zítřejší přehlídce ke konci 2. světové války je jen a pouze za účelem vyjádření úcty k této historické události," napsal Aktuálně.cz Michal Dudáš z tiskového odboru ministerstva, podle kterého vzdají hold Rudé armádě také zástupci dalších zemí EU.
"Na Vrbětice zareagovala Česká republika rázně jako svrchovaný a sebevědomý stát. Teroristický akt ve Vrběticích, za kterým stojí ruští agenti, nás nesmí nechat zapomenout hrdinství těch, kteří bojovali ve 2. světové válce za naši svobodu," dodalo ministerstvo.
Podobně se v sobotu vyjádřil také ministr zahraničí Jakub Kulhánek ve svém komentáři k výročí porážky nacistického Německa pro Deník. V něm zastává názor, že je třeba uctít památku všech osvoboditelů Československa a nemíchat do záležitosti politiku.
#Rusko se dosud neomluvilo, neposkytlo náhradu škody za výbuch ve Vrběticích a český velvyslanec by měl sedět na tribuně vojenské přehlídky, jako by se nic nestalo?@kulhanekuba by si měl pana velvyslance Pivoňku předvolat a žádat po něm vysvětlení.https://t.co/a4t8kh2LIG
— Helena Langšádlová (@H_Langsadlova) May 8, 2021
"Ruská vláda se jistě snaží využívat odkaz vítězství pro své politické cíle. Promítání dnešních vztahů s Ruskem do historických událostí však nesmí vést k relativizaci významu vítězství ve válce," uvedl v komentáři.
Lipavský: Pivoňka vzdá poctu armádě, která zabíjela ve Vrběticích
Proti účasti Pivoňky na přehlídce protestuje pirátský poslanec Jan Lipavský, který je místopředsedou sněmovních výborů pro obranu a zahraničí. "Považuji za skandální, že se český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka chystá v neděli 9. května účastnit vojenské přehlídky Ozbrojených sil Ruské federace na Rudém náměstí v Moskvě," napsal na Twitter.
"Vzdá poctu armádě, která u nás vyhodila do povětří dva muniční sklady a zabila dva české občany," dodal.
Považuji za skandální, že se český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka chystá v neděli 9. května účastnit vojenské přehlídky Ozbrojených sil Ruské federace na Rudém náměstí v Moskvě.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) May 7, 2021
Vzdá poctu armádě, která u nás vyhodila do povětří 2 muniční sklady a zabila 2 české občany.
Naráží tak na nedávné odhalení závěru vyšetřování Bezpečnostní informační služby, podle které stáli za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014, při kterém zemřeli dva Češi, agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Ta je součástí ruských ozbrojených sil, jejichž přehlídky se má Pivoňka zúčastnit.
S tím nesouhlasí také předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer. Podle něj je na místě vzdát úctu padlým u pomníku neznámého vojína v Moskvě, nerozumí ale účasti na přehlídce "ozbrojených sil, které okupují suverénní země jako Ukrajinu a Gruzii".
"Představa, že tam vedle diplomatů stojí na tribuně generál velitel jednotky GRU 29155, která u nás zabíjela ve Vrběticích, je špatný vtip. Pan velvyslanec je zkušený diplomat a musí koordinovat postup se státy EU. Vždyť i pan Babiš jako premiér v Portu požádal spojence o solidaritu. Česká republika si nemůže dovolit zůstat v té vážné krizi vztahů s Moskvou bez spojenců," uvedl pro Aktuálně.cz Fischer.
Přehlídka byla v minulosti několikrát označena za akt propagandy Ruska a režimu prezidenta Vladimira Putina. A to například loni, když se kvůli koronavirovým omezením nemohla konat 9. května, Putinova administrativa ji tak přesunula na 24. června - den před referendem o změnách v ruské ústavě.
"Vojenská přehlídka, která se konala den před hlasováním, měla ukázat sílu Ruska, se kterou chce být ztotožňován. Chce být vnímán jako ten, bez kterého Rusko nebude silné, bude slabé, a ukázat, že bez Putina Rusko nemá jistou budoucnost," komentoval to tehdy pro iRozhlas.cz analytik think-tanku Evropské hodnoty a bývalý mluvčí delegace Evropské komise v Kyjevě David Stulík.
Přehlídky se v minulosti zúčastnil také prezident Miloš Zeman. A to například v roce 2015, kdy ostatní hlavy států Evropské unie účast odmítly kvůli tehdejší ruské agresi proti Ukrajině.
