"Na dnešním zasedání Akademická rada Akademie věd ČR odvolává docenta Marka Hrubce z funkce koordinátora výzkumného programu Strategie AV21," potvrdila mluvčí instituce Markéta Růžičková.
Hrubec až doteď zastřešoval šestiletý výzkumný program Globální konflikty a lokální souvislosti, na němž se podílí osm ústavů Akademie věd. Je součástí zmíněného mezioborového projektu Strategie AV21, jehož cílem je "špičkový výzkum ve veřejném zájmu". Právě pod jeho hlavičkou měl Hrubec nezávisle zkoumat i Čínu.
Aktuálně.cz ale ve dvou textech popsalo napojení vysoce postaveného českého vědce na čínskou komunistickou vládu. Hrubec působí v akademické radě organizace China-CEE Institute se sídlem v Budapešti, kterou experti označují za projekt čínských zpravodajců.
"Jde o instituci řízenou politiky pro politické účely, nejde o nezávislý akademický výzkum. Současný prezident institutu Feng Zhongping je bývalým viceprezidentem Čínského institutu současných mezinárodních vztahů, což je firma ministerstva státní bezpečnosti, která provádí zpravodajskou činnost mezi akademiky a think-tanky," uvedl Filip Jirouš, analytik organizace Sinopsis, která se dlouhodobě zabývá zkoumáním čínského vlivu.
Informace získané spoluprací s partnery v akademické sféře podle něj s velkou pravděpodobností využívají čínské rozvědky při plánování operací namířených například proti zemím Evropské unie.
Předsedkyně Akademie věd: Hrubec porušil etický kodex
Že odvolání Hrubce navrhne, oznámila v reakci na zjištění Aktuálně.cz předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová už předminulý týden. "To, že je v akademické radě China-CEE Institute, se dozvídám od vás. Vnímám to jako velice problematické a v rozporu s etickým kodexem výzkumných pracovníků akademie, který stanovuje, že vědec dodržuje principy nestrannosti a nezávislosti na ideologických a politických tlacích a na zájmech nátlakových skupin," uvedla Zažímalová.
Nyní se ukazuje, že většina ze sedmnácti členů nejvyššího vedení Akademie věd s ní souhlasila. Hrubec na otázky Aktuálně.cz opět nereagoval, redakci od předminulého pondělí neodpověděl ani na původní dotazy ohledně své spolupráce s institucemi navázanými na čínskou vládu.
Aktuálně.cz rovněž popsalo, že Hrubec jako reprezentant Akademie věd také pravidelně vystupuje v čínských propagandistických médiích. Peking ho mimo jiné využil k obhajobě zákona, který zvláštním orgánům umožňuje bez soudu, právníka či vědomí rodiny zadržet kohokoliv označeného za korupčníka.
Hrubce už odvolali z čela Centra globálních studií
Marek Hrubec už minulý týden skončil jako šéf Centra globálních studií Akademie věd. Odvolalo ho vedení Filosofického ústavu, pod které spadá. Podle vedení ústavu Hrubcovy aktivity vážným způsobem poškozují dobré jméno organizace.
"Z tohoto důvodu ředitel ústavu odvolá docenta Hrubce z pozice ředitele Centra globálních studií. Současně Filosofický ústav podá podnět k nezávislému posouzení celého případu etickou komisí Akademie věd," konstatovala minulý týden mluvčí ústavu Jana Říhová.
Podle vyjádření ústavu je odvolání z funkce reakcí na Hrubcovo působení v China-CEE Institute a externí spolupráci s analytikem tohoto institutu Ladislavem Zemánkem, odsouzeným v roce 2016 za podněcování nenávisti vůči Židům. Hrubec mu z peněz Akademie věd za pomoc s pořádáním konferencí - mimo jiné i o Číně a Rusku -, zaplatil 67 tisíc korun.
Hrubec následuje svého spolupracovníka Balabána
Skončil tak druhý skandál v nejvyšších patrech české vědy za poslední dva roky, který se týká Číny. V roce 2019 Aktuálně.cz odhalilo, že Hrubcova spolupracovníka z Univerzity Karlovy, šéfa tamního Česko-čínského centra Miloše Balabána, platila více než 1,2 miliony korun čínská ambasáda. Kvůli tomu musel Balabán nejstarší českou univerzitu na počátku roku 2020 opustit.
Balabán čínské vládě fakturoval konference pod záštitou rektora univerzity Tomáše Zimy i výuku předmětu o Nové hedvábné stezce. Na obou aktivitách se podílel i Hrubec. Obě také čelily kritice části expertů, kteří činnost českých vědců považovali za příchylnou k Číně.
Před vlivem Číny na české akademické prostředí dlouhodobě varuje kontrarozvědka BIS. Univerzita Karlova zase ve spolupráci s ministerstvem vnitra po skandálu s financováním Česko-čínského centra vypracovala manuál pro vědce, jak vlivovým operacím cizích mocností čelit. Zásadní téma je to také v USA, Velké Británii či Austrálii.
Příklad vlivových akcí Číny na Karlově univerzitě
Už na konci roku 2019 Aktuálně.cz popsalo, jak čínská ambasáda utajeně platila konference o Číně zaštítěné tehdejším rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou.
- Čína tak mohla v Česku vylepšovat svůj obraz. O tom, zda je země hrozbou, na konferencích debatovali čeští politici, vědci i pracovníci bezpečnostních složek. Hlavní pořadatel a moderátor konferencí Miloš Balabán dodnes vede v ČSSD komisi pro obranu. Jeho soukromé konferenci dali v roce 2020 záštitu straničtí kolegové - tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček i tehdejší ministr kultury Lubomír Zaorálek.
- Zároveň se na akademické půdě Čína mohla dostat k řadě cenných informací. Aktuálně.cz napsalo, že akademici, které platila čínská ambasáda, souběžně dostávali od ministerstva vnitra miliony na bezpečnostní výzkum Česka. Vymýšleli třeba i to, jak akademické instituce ochránit před cizími vlivy.
- Čína si na akademické půdě také mohla vytipovávat možné spolupracovníky, kteří se později dostanou na důležité pozice. Balabán, někdejší šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity, které konference pořádalo, zároveň učil na univerzitě o Číně.
- Vybraným studentům komunistická vláda zaplatila výlet do Číny, jak odhalilo Aktuálně.cz a Respekt. Program sestavily vládní orgány tak, aby Čínu vykresloval co nejlépe. Jedna z absolventek poté například nastoupila na české ministerstvo vnitra.
- Univerzita v reakci na zjištění Aktuálně.cz ve spolupráci s ministerstvem vnitra vydala příručku pro akademiky o vlivu cizích mocností.
