Oslava Pekingu. Vysoce postavený badatel Akademie věd píše pro list čínské propagandy

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
Aktualizováno 11. 11. 2021 15:28
Jméno Marka Hrubce, který na Akademii věd zastřešuje výzkum Číny, se objevuje pod oslavnými texty čínského režimu. Publikují je noviny China Daily vydávané propagandou komunistické strany. Aktuálně.cz už popsalo, že Hrubec z peněz Akademie věd platil odsouzeného antisemitu, který spolupořádal konference prestižní instituce. Oba muže také angažovala čínská organizace podezřívaná ze špionáže.
Šéf Centra globálních studií Akademie věd Marek Hrubec.
Šéf Centra globálních studií Akademie věd Marek Hrubec. | Foto: Jakub Plíhal

"Sjednoceni obstojíme," zní titulek textu, který před třemi týdny napsal Marek Hrubec z Akademie věd. Vysoce postavený výzkumník, který v instituci s tradicí 130 let zastřešuje zkoumání Číny, v něm dává najevo svůj obdiv k asijské zemi vedené komunistickou stranou.

"Jedinečný model modernizace Číny dlouhodobě přispívá ke globálnímu rozvoji a systému řízení v různých mezinárodních organizacích," píše Hrubec. Text vyšel k padesátému výročí dne, kdy OSN uznala komunistickou Čínu za jediného legitimního reprezentanta země ve svých řadách.

Čína dlouhodobě zastrašuje každou zemi, která by chtěla podpořit demokratický Tchaj-wan. Právě ostrovní stát, kam se po prohrané občanské válce koncem 40. let uchýlilo předchozí čínské vedení, připravila kontinentální Čína o post v OSN. Aktuálně.cz v roce 2019 informovalo o výhružném dopise čínské ambasády pro předsedu českého Senátu Jaroslava Kuberu, který plánoval cestu na Tchaj-wan. Peking vyhrožoval, že za ni Češi zaplatí. Nic z toho Hrubec ve svém článku nezmiňuje.

Na rozdíl od Tchaj-wanu je kontinentální Čína autoritářským komunistickým režimem, který porušuje lidská práva vlastních obyvatel a buduje silnou armádu, s jejíž hrozbou chce prosazovat své zájmy v zahraničí. A zároveň sbírá informace o lidech i technologiích po celém světě.

Hrubcův komentář vydal anglicky psaný deník China Daily vlastněný přímo oddělením propagandy čínské komunistické strany. Straničtí propagandisté na pravidelných schůzkách s jeho redakcí podle svědectví debatují, co by měl deník publikovat. "Bylo to skoro jako dělat pro PR agenturu. Nebyla to čestná novinařina. Spíše 'zařiďme, aby čínská vláda vypadala dobře'," popsal například americký novinář Michael Ottey, který v China Daily strávil dva roky.

Hrubec je šéfem Centra globálních studií při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR, kde koordinuje program, v němž mají experti nezávisle zkoumat mimo jiné Čínu. Kromě zmíněného článku mu v China Daily v posledních měsících vyšly i další komentáře. Aktuálně.cz se podařilo dohledat čtyři.

Loni v dubnu například tvrdil, že "v rámci mechanismu spolupráce mezi Čínou a střední a východní Evropou" zavedlo Česko včas opatření, která mu umožnila efektivně zvládnout koronavirovou nákazu. Na rozdíl například od USA. Podle Hrubce je čas přeskupit mezinárodní spolupráci. Zmiňuje v této souvislosti iniciativu Nová hedvábná stezka, mocenský projekt generálního tajemníka komunistické strany a zároveň prezidenta země Si Ťin-pchinga, který má sloužit k mocenskému pronikání do zahraničí.

Deník Hrubcův text následně sdílel na svém twitterovém profilu, kde má více než čtyři miliony sledujících. 

Analýza českého ministerstva zahraničí, o níž Aktuálně.cz informovalo tři dny před vydáním Hrubcova textu, mluví ale jinak. Čína podle ní tajila informace o koronaviru, který se z jejího území rozšířil na nepřipravený Západ. Experti v analýze zmiňují i to, že se Čína pokusí pandemii propagandisticky využít k rozklížení Západu a získání světové dominance.

"Text napsal šéf centra Globálních studií"

Pod Hrubcovými texty, které na China Daily vycházejí, je uvedeno, že autor je šéfem Centra globálních studií a výzkumníkem Evropské akademie věd. V jednom ze zachycených případů je označen jako člen Akademie věd ČR.

"List má za sebou řadu skandálů se zmanipulovanými články a rozhovory, kdy si souhlas zahraničních osobností s politikou Komunistické strany Číny prostě vymyslel. Články pana Hrubce v China Daily působí doslovným papouškováním čínské propagandy. Tedy dojmem, že si je tento tiskový orgán napsal sám. Vzhledem k dlouhodobému veřejnému působení pana Hrubce se ale obávám, že jsou tyto texty autentické," komentuje to Martin Hála, šéf projektu Sinopsis, který se dlouhodobě zabývá zkoumáním čínského vlivu. 

Aktuálně.cz se dotazovalo i Hrubce. Ten ale přes opakované urgence s redakcí nekomunikuje. Na dotazy ohledně své spolupráce s institucemi navázanými na čínskou vládu nereagoval od minulého pondělí.

U několika Hrubcových textů China Daily uvádí, že je akademik poskytl think-tanku China Watch, za nímž tento deník stojí. Web této organizace otevírá sbírka projevů Si Ťin-pchinga a nabízí texty, které Čínu pod jeho vedením chválí.

Hrubec promlouvá z čínského vládního webu

"China Daily je tiskový orgán pod přímou kontrolou Oddělení propagandy Ústředního výboru Komunistické strany Číny a hlavní nástroj externí propagandy v oblasti tištěných médií," upozorňuje Hála. "Jeho hlavním úkolem je převádět propagandistickou linii strany do podoby přijatelnější pro zahraniční publikum. K tomu často využívá věrohodnějších zahraničních komentátorů, kteří mají potvrdit správnost čínské linie," vysvětluje.

Hrubce citují čínská média ve svých pozitivních textech o vývoji v zemi. V roce 2018 se jeho komentář ocitl i v propagandistickém článku na oficiálním vládním webu gov.cn. V textu s titulkem "Milník na čínské protikorupční cestě: Mezinárodní osobnosti pozitivně komentují přijetí zákona o národním dohledu Čínským lidovým shromážděním."

Tento text obhajuje formální přijetí zákona, který v Číně zavedl zvláštní vyšetřovací orgány. Ty mají ve jménu boje proti korupci nově už zcela legálně pravomoc bez soudu věznit a vyšetřovat Číňany, aniž by měli právo na právníka či informování rodiny. Ve zdokumentovaných případech lidé i na několik měsíců zmizí.

Na vládním webu Hrubec chválil čínskou vládu: "Milník na čínské protikorupční cestě: Mezinárodní osobnosti pozitivně komentují přijetí zákona o národním dohledu"
Na vládním webu Hrubec chválil čínskou vládu: "Milník na čínské protikorupční cestě: Mezinárodní osobnosti pozitivně komentují přijetí zákona o národním dohledu" | Foto: Aktuálně.cz

"Reforma systému dohledu je bezpochyby jednou z důležitých reforem, které přitahují pozornost celého světa. Přijetí zákona o státním dohledu jsou milníky na čínské protikorupční cestě, které světu poskytují jasnější představu o efektivním fungování čínských institucí a odhodlání vládnoucí strany bojovat proti korupci," cituje čínská vláda Hrubce jako zástupce české Akademie věd.

Opačný pohled na věc má ale lidskoprávní organizace Amnesty International. Zákon označila za systémovou hrozbu pro lidská práva. "Vydává desítky milionů lidí na milost a nemilost tajnému systému, který stojí nad zákonem. Obchází soudní instituce tím, že zavádí paralelní systém řízený výhradně Komunistickou stranou Číny bez jakýchkoli vnějších kontrolních mechanismů," reagoval na zavedení zákona regionální ředitel Amnesty International Nicholas Bequelin s tím, že zvyšuje riziko mučení a nucených doznání.

Nezávislý akademik jako postava čínské propagandy

■ V čínských médiích napojených na státní propagandu se Marek Hrubec objevuje jako zástupce Akademie věd ČR pravidelně. Ani v jednom z případů se Aktuálně.cz nepodařilo získat výstup, v němž by český filozof a sociální vědec byl k Číně kritický a zmiňoval například detenční tábory pro Ujgury či vlivové operace Pekingu v zahraničí. 

■ V lednu například v televizi CGTN, která je financovaná čínskou propagandou, zdůrazňoval nutnost spolupráce s Čínou. "Myslím, že projekt "17+1" může být dobrým vzorem nebo referencí pro spolupráci s Čínou pro ostatní regiony. Budoucnost spolupráce "17+1" vidím velmi optimisticky," komentoval projekt, kterým se dle kriktiků Čína pokouší rozklížit Evropskou unii nabídkou benefitů postkomunistickým státům. Mnohé sliby Čína nenaplnila.

■ V době vrcholící pandemie koronaviru loni v červnu Hrubce citoval Lidový deník, rovněž nástroj čínské propagandy. "Generální tajemník Si Ťin-pching se setkal s vedoucími představiteli EU prostřednictvím videa a předložil řadu důležitých myšlenek pro rozvoj vztahů mezi Čínou a EU, čímž prokázal upřímný dialog, nalezení konsensu a rozšíření spolupráce a vyslal pozitivní signál na podporu světového míru a rozvoje," uvedl dle něj Hrubec. Čína přitom čelí kritice západu, že počátečním tajením nákazy znemožnila západním státům přípravu na virus.

■ O nutnosti spolupráce mluvil Hrubec v Lidovém deníku i loni v září. Text následně přetiskl i web čínského ministerstva obchodu. Hrubcův článek "Nový průlom v evropsko-čínské spolupráci" v roce 2018 převzala Informační kanceláří čínské státní rady, orgán propagandy.

■ Ta informovala v roce 2018 i o kurzu o Nové čínské hedvábné stezce, který Hrubec vyučoval na Karlově univerzitě s Milošem Balabánem. "Doufáme, že v rámci tohoto kurzu budeme studovat čínské zkušenosti a zkoumat roli iniciativy "Pás a stezka" v procesu globalizace. To je důležité nejen pro účast České republiky na zapojení do "Pásu a stezky", ale také jako pozitivní přínos pro celý region střední a východní Evropy," cituje text Hrubce. Aktuálně.cz později zjistilo, že předmět tajně financovala čínská ambabasáda v Praze.

■ Hrubce také přímo v češtině prezentuje Čínský rozhlas pro zahraničí, který vlastní tamní komunistická vláda. Loni před Vánoci poskytl Hrubec rozhlasu rozhovor, který dostal titulek "Čína vyzvedla milióny lidí z chudoby, Afriku to inspiruje".

■ Letos v září pak stejná platforma zveřejnila reklamu na Hrubcovu novou knihu s titulkem "Českému sociálnímu vědci vychází zásadní kniha o globální roli Číny". Knihu pracovníkovi Akademie věd dle textu vydala The China International Publishing Group, nakladatel plně kontrolovaný čínskou komunistickou stranou.

Kolegům Hrubec tvrdí, že peníze od čínské vlády nebere

Reportéři Aktuálně.cz se už od minulého pondělí pokouší od Hrubce zjistit i to, zda za svou činnost přijímá peníze či jiné odměny od čínské vlády. Ani na tyto otázky ale Hrubec neodpovídá.

"Kolega Hrubec nám sdělil, že nebyl nikdy financován či honorován z čínských zdrojů zdrojů," tlumočil jeho postoj ředitel Filosofického ústavu akademie věd Ondřej Ševeček, jeho nadřízený. S tím, že Hrubec s Aktuálně.cz komunikovat nebude a věc řeší s právníkem.

V roce 2019 Aktuálně.cz odhalilo, že Hrubcova spolupracovníka z Univerzity Karlovy, šéfa tamního Česko-čínského centra Miloše Balabána, platila více než 1,2 miliony korun čínská ambasáda. Balabán jí fakturoval konference pod záštitou rektora Tomáše Zimy i výuku předmětu o Nové hedvábné stezce. Na obojím se podílel i Hrubec. Kvůli tomuto skandálu musel Balabán nejstarší českou univerzitu opustit. 

Před týdnem Aktuálně.cz uvedlo, že Hrubec sedí v akademické radě think-tanku China-CEE Institute se sídlem v Budapešti. Ten rovněž platí čínská vláda a experti ho podezřívají ze špionáže mezi západními akademiky. Někteří z nich za tisíce eur pro organizaci sepisují svodky o dění ve svých zemích.

Šéfka Akademie věd chce konec Hrubce

Hrubcovo působení v budapešťském think-tanku vnímá jako problematické předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Upozorňuje, že je v rozporu s etickým kodexem instituce. "Kodex stanovuje, že vědec dodržuje principy nestrannosti a nezávislosti na ideologických a politických tlacích a na zájmech nátlakových skupin," uvedla poté, co se o Hrubcových aktivitách dozvěděla od Aktuálně.cz. 

Prohlásila, že navrhne Hrubcovo odvolání z čela programu zkoumajícího mimo jiné Čínu. To ale musí odsouhlasit akademická rada instituce složená ze 17 členů. Její jednání je na programu příští týden.

Pod Hrubcovým vedením pořádá akademie o Číně i konference. Aktuálně.cz popsalo, že se jich jako řečník a pořadatel účastní i Ladislav Zemánek, Hrubcův spolupracovník odsouzený v roce 2016 za podněcování nenávisti vůči Židům.

Konference, které pořádají spolupracovníci Číny

V internetovém životopise o sobě Zemánek tvrdil, že je přímo výzkumníkem Akademie věd, tedy instituce, která je organizační složkou státu. Po dotazech Aktuálně.cz se ukázalo, že jej Hrubec zaměstnával jako externistu a zaplatil mu z veřejných peněz 67 tisíc korun. Společně také sedí ve zmiňovaném think-tanku China-CEE.

Hrubcovu činnost nyní analyzuje i Filosofický ústav Akademie věd, pod nějž spadá Hrubcovo centrum. Ústavy mají v Akademii věd autonomní postavení. Zažímalová jim tak nemůže nic nařídit. 

Informace Aktuálně.cz pokládá ústav za "problematicky slučitelné s etikou vědecké práce". Jeho ředitel Ondřej Ševeček ve veřejném prohlášení uvedl, že zahájil jejich prošetřování. "Silně poškozují dobré jméno Filosofického ústavu i Akademie věd obecně," sdělil s tím, že se do prostudování záležitosti nebude dále vyjadřovat.

Přesně před rokem Ševeček odměnil Hrubce cenou za "popularizaci Filosofického ústavu Akademie věd" a 20 tisíci korunami. Mimo jiné za "informování o pandemii covid-19 v českém i zahraničním prostředí", čímž myslí sérii textů pro Literární noviny a jejich anglické a čínské překlady. 

Aktuálně.cz už loni v lednu informovalo, že někdejší noviny pražského jara 1968 krom toho publikují propagandistické texty čínských novinářů a vydávají speciální vydání o Číně. Uzavřely partnerství s čínským vládním deníkem Kuang-ming ž'-pao. Kolik za to čínská vláda české straně platí, není jasné. Majitel listu Miroslav Pavel na dotazy odpovědět odmítá.

Veřejné peníze do Literárních novin ale odtekly i z Akademie věd. "Na základě vašeho upozornění jsem zjistila, že v rámci výzkumného programu vedeného docentem Hrubcem byla těmto novinám 8. října 2021 uhrazena faktura 42 tisíc korun. S ohledem na jejich současné propagandistické zaměření to považuji za krajně nestandardní. Vyvodím z toho patřičné důsledky," uvedla Zažímalová.

Hrubec se hájí akademickou svobodou

Redakci Aktuálně.cz sice Hrubec odpovědi neposkytl, podle jejích informací se ale mezi výzkumníky hájí akademickou svobodou. Tu by jeho případné odvolání z funkcí narušilo, uvádí.

Hranici mezi bádáním a podléháním vlivu nepřátelské mocnosti hledají akademici i v zahraničí. Evropská komise Čínu označila za systémového rivala Evropské unie, za hrozbu zemi označuje i Severoatlantická aliance. Ovlivnit diskusi ve svůj prospěch se Peking snaží na řadě západních univerzit. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch například letos v létě sepsala zprávu o snaze Číny cenzorovat a měnit debatu na australských univerzitách, kde studuje více než 150 tisíc Číňanů.

"Čínská vláda se stále odvážněji snaží utvářet globální vnímání země na zahraniční univerzitní půdě, ovlivňovat akademické diskuse, monitorovat studenty z Číny, cenzurovat vědecké bádání nebo jinak zasahovat do akademických svobod," zní výsledek bádání.

Až ke stíhání dokonce vedlo vyšetřování vlivu Číny na výzkumníky v USA. Z podvodu obvinilo před rokem americké ministerstvo spravedlnosti například Charlese Liebera, vedoucího katedry chemie a chemické biologie na prestižní Harvardově univerzitě.

Pobíral milionové americké granty a zároveň tajil členství v čínském vládním programu "Tisíc talentů", který se pokouší získat západní vědce. Za americké peníze se tak dle obvinění mohl Peking dostat k cenným technologiím. Číňané Lieberovi dávali 50 tisíc dolarů měsíčně, zároveň získal příspěvek 1,5 milionu dolarů na vybudování laboratoře v čínském Wu-chanu. Stejné město je nyní známé jako první ohnisko koronaviru. 

"Alarmující" vliv Číny na britské univerzity

Na konci letošního ledna pak analytik Australského institutu pro strategickou politiku Alex Joske předložil parlamentu ve své zemi zprávu o vlivu Komunistické strany Číny na australské univerzity a výzkum. Odhalila 325 výzkumníků z australských institucí, kteří jsou zároveň součástí programů na vyhledávání talentů vedených čínskými orgány.

Už v roce 2019 došla k "alarmujícímu" závěru i komise britského parlamentu. Podle ní se zdá, že čínská ambasáda v Londýně koordinuje aktivity s cílem omezit akademickou svobodu. "Existují jasné důkazy o tom, že autokracie usilují o tvarování výzkumné agendy nebo studijních plánů britských univerzit, stejně jako o omezování činnosti výzkumných pracovníků na univerzitních půdě," konstatovali zákonodárci. 

Slovenský deník SME v srpnu informoval, že pro organizaci China-CEE, v jejímž akademickém vedení Hrubec sedí, pracuje několik slovenských vysokoškolských pedagogů. Výměnou za tisíce eur pro něj sepisují svodky o dění ve své zemi, které dle expertů Čína může využít ke špionáži.

Česká kontrarozvědka BIS dlouhodobě varuje, že čínské zpravodajské operace i v Česku cílí v části případů právě na akademiky, přes něž se mimo jiné snaží komunistický stát ovlivnit českou debatu o Číně. 

Sama Akademie věd letos na začátku roku čelila čínské operaci, v níž se do té doby neznámá organizace pokoušela lákat vědce do Číny. Informovalo o tom Aktuálně.cz. Univerzita Karlova zase ve spolupráci s ministerstvem vnitra po skandálu s financováním Česko-čínského centra vypracovala manuál pro vědce, jak vlivovým operacím cizích mocností čelit.

Příklad vlivových akcí Číny na Karlově univerzitě

Už na konci roku 2019 Aktuálně.cz popsalo, jak čínská ambasáda utajeně platila konference o Číně zaštítěné tehdejším rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou. 

  • Čína tak mohla v Česku vylepšovat svůj obraz. O tom, zda je země hrozbou, na konferencích debatovali čeští politici, vědci i pracovníci bezpečnostních složek. Hlavní pořadatel a moderátor konferencí Miloš Balabán dodnes vede v ČSSD komisi pro obranu. Jeho soukromé konferenci dali v roce 2020 záštitu straničtí kolegové - tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček i tehdejší ministr kultury Lubomír Zaorálek. 
  • Zároveň se na akademické půdě Čína mohla dostat k řadě cenných informací. Aktuálně.cz napsalo, že akademici, které platila čínská ambasáda, souběžně dostávali od ministerstva vnitra miliony na bezpečnostní výzkum Česka. Vymýšleli třeba i to, jak akademické instituce ochránit před cizími vlivy.
  • Čína si na akademické půdě také mohla vytipovávat možné spolupracovníky, kteří se později dostanou na důležité pozice. Balabán, někdejší šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity, které konference pořádalo, zároveň učil na univerzitě o Číně.
  • Vybraným studentům komunistická vláda zaplatila výlet do Číny, jak odhalilo Aktuálně.cz a Respekt. Program sestavily vládní orgány tak, aby Čínu vykresloval co nejlépe. Jedna z absolventek poté například nastoupila na české ministerstvo vnitra.
  • Univerzita v reakci na zjištění Aktuálně.cz ve spolupráci s ministerstvem vnitra vydala příručku pro akademiky o vlivu cizích mocností.  
Čínský režim je podle BIS nepřátelská velmoc. Univerzita Karlova si to roky neuvědomovala, upozorňuje reportér Aktuálně.cz Lukáš Valášek. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Rýmuje o Havlovi a Bibli. Mistrem Česka ve slam poetry se stal Strýc Pepin

Mistrem Česka ve slam poetry, tedy v přednesu vlastních básnických textů, se tuto sobotu v zaplněné pražské MeetFactory stal nováček mezi slamery vystupující pod přezdívkou Strýc Pepin. Porazil 11 kolegů, kteří do finále postoupili z kvalifikačních kol v 11 městech.

Asi s deseti exhibicemi je Strýc Pepin, vítěz klasifikačního kola v Ústí nad Labem, na české slamerské scéně nováčkem. V prvním kole přednesl báseň o návštěvě knihovny a čtení Bible, ve druhém pobavil publikum satirickým textem o působení Václava Havla na sociální platformě, na níž sdílí své fotografie. "Věřil jsem, že to v Praze bude fungovat," řekl slamer na dotaz, proč vybral zrovna tato díla.

První ročník mistrovství republiky ve slam poetry se uskutečnil roku 2003 na olomouckém literárním festivalu Poezie bez hranic. Finále se dlouho konala v brněnském klubu Fléda. Do Prahy se slamerské klání přesunulo v roce 2016. Galavečer v MeetFactory moderoval slamer Anatol Svahilec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy