Ministr Petříček dal záštitu konferenci muže, kterého tajně platila čínská ambasáda

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
4. 9. 2020 16:00
Aktuálně.cz vloni upozornilo, že Miloš Balabán pod hlavičkou Univerzity Karlovy pořádá konference, které tajně platí čínská ambasáda. Vedlo to ke zrušení Česko-čínského centra školy a věc prověřuje policie. Přesto jeho nové konferenci, kterou pořádá jako soukromník, dal záštitu ministr zahraničí Tomáš Petříček. Stejně se rozhodl i další člen vlády za sociální demokracii Lubomír Zaorálek.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček
Ministr zahraničí Tomáš Petříček | Foto: Archív: Aktuálně.cz

Zatímco čínská vláda tvrdě vyhrožuje Česku a jeho druhému nejvyššímu ústavnímu činiteli Miloši Vystrčilovi (ODS) kvůli jeho návštěvě Tchaj-wanu, ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) udělil záštitu bezpečnostní konferenci, kterou pořádá Miloš Balabán. Tedy někdejší šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity, který vloni skončil po mezinárodním skandálu. Aktuálně.cz totiž odhalilo, že nezávisle se tvářící akci ve skutečnosti tajně financovala ambasáda komunistického státu.

Před podobnými špionážními operacemi Číny opakovaně varují západní tajné služby i česká kontrarozvědka BIS. Rektor Tomáš Zima pak Česko-čínské centrum, které sám předtím založil a jmenoval do jeho čela Balabána, zase zrušil. Balabána a jeho dvou kolegů se následně vloni v listopadu škola zbavila.

Stejná trojice si nyní našla jinou činnost - pořádá Pražskou bezpečnostní konferenci pod hlavičkou svého nově založeného soukromého spolku. A získala pro ni záštitu ministra zahraničí. Tomáš Petříček se ji rozhodl udělit i přesto, že podle několika zdrojů Aktuálně.cz mu to nedoporučil jeho náměstek pro bezpečnost Martin Povejšil ani odbor bezpečnostní politiky.

"Rozhodl jsem se udělit záštitu letošní Pražské bezpečnostní konferenci, která navazuje na předchozí úspěšné ročníky. Jde o významnou akci z hlediska zahraniční politiky, které se účastní české i zahraniční osobnosti. Obdobné konference takového významu dostávají záštitu ministerstva zahraničních věcí opakovaně," uvedl Petříček.

Věc má ale několik háčků. BIS už v roce 2014 Balabánovu bezpečnostní konferenci ve veřejné části své výroční zprávy za rok 2013 citovala jako příklad, jak mohou cizí mocnosti ovlivňovat veřejné mínění v Česku. Tehdy i tyto konference pořádal pod hlavičkou Karlovy univerzity. Sponzorské peníze ale tekly do soukromé firmy akademiků. Od loňska policie vyšetřuje, co s nimi Balabán a jeho kolegové udělali. A Karlova univerzita poslední konferenci po textech Aktuálně.cz obratem zrušila. 

"Pokud vím, tak Pražskou bezpečnostní konferenci čínská ambasáda nefinancovala jakoukoliv formou," věří ale Balabánovi Petříček.

Redakce navíc už před měsícem napsala, že osobnosti, které Balabán v žádosti o Petříčkovu záštitu označoval za pozvané, o tom vůbec nevěděly. A jakmile je o tom Aktuálně.cz informovalo, oznámily, že se zúčastnit nehodlají. 

Balabán avizoval, že akce se bude konat při příležitosti německého předsednictví EU, a požádal o záštitu i německého velvyslance Christopha Isranga. Ten se od ní ovšem ve vyjádření pro Aktuálně.cz už před měsícem distancoval. "Tato konference není součástí programu německého předsednictví v Radě EU ani pro Velvyslanectví SRN v Praze, ani pro spolkovou vládu. Záštitu jsme nepřevzali," řekl Aktuálně.cz velvyslanec.

Osobnosti, kterými se Balabán zaštiťoval, účast zhusta odmítly

Mezi osobnostmi, které účast odmítly, je například český vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Klíčového muže připravujícího stamiliardovou dostavbu Dukovan, která je pod drobnohledem bezpečnostních složek, protože se tendru plánuje účastnit i Čína. Tu tajné služby považují za bezpečnostní hrozbu. Dle svého vyjádření se nezúčastní ani bývalý velvyslanec při NATO a exministr obrany Jiří Šedivý, nynější šéf Evropské obranné agentury.

"Program konference se stále mění. Ale to není nic neobvyklého. Je to podle toho, jak vystupující potvrzují či odmítají účast. Tradičně se jí účastní celá řada bezpečnostních expertů," obhajuje Balabána ministr zahraničí.

O tom, zda koronavirová pandemie - kterou se Čína dle analýzy Petříčkova ministerstva zahraničí snažila využít k posílení svého globálního vlivu - skutečně přispěje k urychlení změn v globálním uspořádání, zato dle navrženého programu bude debatovat třeba i Wang I-wej z Čínské lidové univerzity (Renmin University).

"Západ vytvořil soustavu ekonomických a politických konceptů, jako je volný trh a demokracie, které jsou nahlíženy jako nejvyšší forma vývoje lidské společnosti, stejně jako 'teorie demokracie a míru'. Tyto myšlenky jsou nyní mezinárodní komunitou běžně přijímány, ale přitom se jedná o pouhé mýty, které jsou navíc silně zavádějící," vyjadřoval se v minulosti vlivný představitel čínského komunistického režimu Wang I-wej.

Balabán zůstává šéfem komise ČSSD pro obranu

I přes skandál, který ukázal, že Balabán utajeně bral peníze od čínské ambasády, vyhozený akademik dodnes zůstává šéfem komise ČSSD pro obranu. Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček na dotazy ohledně toho dlouhodobě nereaguje. 

A ministr Petříček není jediný sociální demokrat sedící ve vládě, který nové Balabánově konferenci udělil záštitu. Jak už Aktuálně.cz napsalo, konference získala i požehnání dřívějšího ministra zahraničí a nynějšího ministra kultury Lubomíra Zaorálka, Balabánova dobrého známého.

"Témata, která by se měla na konferenci řešit, se v širším smyslu týkají i kultury, protože se snažíme budovat odolnost naší společnosti, což je významný kulturní a politický úkol. Jak je důležitá odolnost, vidíme i v současné době, kdy svět čelí koronavirové krizi - i v té kulturní rovině, kdy se snažíme vyrovnat útoku na vůbec základní podobu našeho kulturního života," tlumočila Zaorálkův postoj mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová. 

Zaorálek navíc Balabánovi pro akci pronajal i část výstavní budovy svého ministerstva - Nostického paláce. Dle Lagronové jde o běžnou transakci. "Za standardních smluvních podmínek, kdy ministerstvo pronajímá prostory různým subjektům za úplatu," dodala Lagronová.

Pořadatelé ovšem odmítají, že by tentokrát na pořádání konference přispěla i čínská ambasáda. "Čína ne," řekl Balabán. Podle pořadatelů přispějí soukromé firmy.

Balabán je dobrým známým Zaorálka

Nynější ministr kultury má k Balabánovi dlouhodobě velmi blízko. "Známe se léta," komentoval to Balabán. V minulosti byl hostem konferencí Česko-čínského centra UK, které Balabán organizoval a za něž platila čínská ambasáda. Balabán také do roku 2013 pomáhal se zahraničním programem ČSSD.

Zaorálek byl ministr zahraničí, kterého vláda Bohuslava Sobotky v roce 2014 vyslala do Číny po 15 letech a vyhlásila obrat ve vztahu s komunistickým režimem. Předloni byl jako šéf zahraničního výboru sněmovny u toho, když Balabán přivezl čínské studenty na letní školu a prováděl je po sněmovně. Jejich školné bylo takřka jediným zdrojem příjmů Česko-čínského centra.

Balabán z blízkosti ke špičkám ČSSD těží dlouhodobě. Petříček ještě předloni v rozhovoru pro Hospodářské noviny jako nový ministr vyprávěl, že právě Balabána na ministerstvu chce jako poradce.

Vloni Balabán za ČSSD kandidoval na 23. místě kandidátky do Evropského parlamentu. A ještě do předloňska seděl za ČSSD v zastupitelstvu Prahy 6 a vedl bezpečnostní komisi radnice. Místopředsedou místní buňky sociální demokracie je poslanec Petr Dolínek. 

"Znám ho dlouho. Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by se snažil nějak prosazovat politickou linii čínské vlády. Naopak, vždy jsem ho vnímal jako člověka proevropského směřování. Také ho znám jako někoho, kdo se snažil v bezpečnostní oblasti pomáhat městské části, mohl bych jmenovat hned několik projektů, kterým skutečně pomohl," hájil ho po skandálu Dolínek.

Za vlády Bohuslava Sobotky, jejíž předseda po konci ve funkci pravidelně létá lobbovat do Číny, dělal oponenta auditu národní bezpečnosti. Balabán posuzoval třeba i to, zda je Česko dostatečně odolné vůči působení cizích mocností.

Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) představují Audit národní bezpečnosti. Jako oponenta si najali Miloše Balabána.
Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) představují Audit národní bezpečnosti. Jako oponenta si najali Miloše Balabána. | Foto: Ministerstvo vnitra

Akademici placení Čínou zkoumali, jak ochránit univerzitu před cizími mocnostmi

Balabánem vedené Středisko bezpečnostní politiky dokonce v roce 2015 získalo Cenu Bezpečnostní rady státu, které Sobotka předsedal, a to "za dlouholetou aktivní činnost v oblasti bezpečnostní a obranné politiky v rámci České republiky i na mezinárodní úrovni, včetně aktivní činnosti v bezpečnostní komunitě". O rok později si pak stejnou cenu odnesl rovnou celý Institut politologických studií Fakulty sociálních věd, pod který Balabánovo výzkumné středisko spadá.

A do stejné éry, v níž vnitro řídil Milan Chovanec (ČSSD), spadá i obdržení grantů na bezpečnostní výzkum pro stát. V době získání peněz byl zároveň Balabán členem poradní komise pro bezpečnostní výzkum ministerstva. Tvrdí však, že ve střetu zájmů nebyl.

Například na projekt "Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů" dostal dle veřejné databáze grantů od ministerstva 14 milionů korun. Jeho kolega Jan Ludvík má dokonce paradoxně od roku 2017 za úkol vymyslet, jak výzkumné instituce ochránit před cizími mocnostmi. Spolumajitel Balabánovy firmy, do níž tekly peníze čínské ambasády, na to od ministerstva vnitra dostal grant 4,3 milionu korun. Až po zjištěních Aktuálně.cz příliv peněz do části grantů vnitro letos ukončilo.

Balabán byl dle několika zdrojů Aktuálně.cz z ČSSD i důležitým člověkem předsedy strany a ministra vnitra Hamáčka. Když bylo ve hře, že se stane ministrem obrany, plánoval z něj udělat svou pravou ruku. Samotného Hamáčka experti za přílišnou příchylnost k Číně opakovaně kritizovali. Naposledy byl za koronavirové krize výrazným zastáncem nákupů ochranných prostředků z Číny za miliardy prostřednictvím šéfa česko-čínské komory Jaroslava Tvrdíka. Aktuálně.cz popsalo, jak si české firmy stěžovaly, že je vláda neoslovovala.

Hamáček a Čína

  • V roce 2016 jako předseda sněmovny podepsal takzvané Prohlášení čtyř, v němž se nejvyšší ústavní činitelé za mohutné kritiky distancovali od tehdejšího setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Ve stejný den, kdy se setkání odehrálo. Krom něj se ke "svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí" přihlásil i prezident Miloš Zeman, tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda senátu Milan Štěch (ČSSD).
  • Na jaře 2016, týden před příjezdem generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga, zaštiťoval Hamáček z pozice předsedy Poslanecké sněmovny spolu s tehdejší čínskou velvyslankyní Ma Kche-čching seminář pod názvem Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu. Jak upozornil Sinopsis, hlavní naplní semináře byla propagace Si Ťin-pchingovy knihy "O správě státu". Účastníkem byl tehdy Miloš Balabán, ale i přední ideologové čínské komunistické strany.
  • Hamáček se opakovaně setkával s vysokými čínskými představiteli. Často o tom bohatě referovala čínská média, ale před těmi českými schůzky utajil.
Zdroj: Lukáš Valášek
 

Právě se děje

Další zprávy