Ústav Akademie věd odvolal manažera. Sedí v institutu podezřelém ze špionáže pro Čínu

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
12. 11. 2021 13:28
Vedení Filosofického ústavu Akademie věd v reakci na zjištění Aktuálně.cz odvolalo šéfa podřízeného Centra globálních studií Marka Hrubce. Ten zastřešoval nezávislé bádání o Číně. Zároveň ale vyplácel z veřejných peněz odsouzeného antisemitu a společně s ním pod hlavičkou prestižní státní instituce pořádal konference o Číně či Rusku. Oba také sedí v čínské organizaci podezřívané ze špionáže.
Šéf Centra globálních studií Akademie věd Marek Hrubec.
Šéf Centra globálních studií Akademie věd Marek Hrubec. | Foto: Jakub Plíhal

Napojení vysoce postaveného českého vědce na čínskou komunistickou vládu popsalo Aktuálně.cz ve dvou textech. Na jedné straně Marek Hrubec na Akademii věd zastřešuje nezávislé zkoumání Číny. Na straně druhé sedí v akademické radě organizace China-CEE Institute se sídlem v Budapešti, kterou experti označují za projekt čínských zpravodajců. 

Jako reprezentant Akademie věd také pravidelně vystupuje v čínských propagandistických médiích. Peking ho mimo jiné využil k obhajobě zákona, který zvláštním orgánům umožňuje bez soudu, právníka či vědomí rodiny zadržet kohokoliv označeného za korupčníka. 

Teď Hrubec skončil v jedné ze svých funkcí. Vedení Filosofického ústavu Akademie věd, pod které jeho pracoviště spadá, ho v reakci na zjištění Aktuálně.cz odvolalo z postu ředitele Centra globálních studií. To zastřešuje právě i nezávislé bádání o Rusku a Číně.

Důvodem k odvolání jsou pochybnosti o tom, zda jsou Hrubcovy aktivity slučitelné s etikou práce vědeckých pracovníků Akademie věd. "Zejména s povinností dbát za každých okolností na nestrannost a vyváženost bádání, která nesmí být ovlivňována žádnými politickými či jinými tlaky nebo soukromými vztahy," konstatovala mluvčí ústavu Jana Říhová.

Podle vedení ústavu Hrubcovy aktivity vážným způsobem poškozují dobré jméno organizace. "Z tohoto důvodu ředitel ústavu odvolá docenta Hrubce z pozice ředitele Centra globálních studií. Současně Filosofický ústav podá podnět k nezávislému posouzení celého případu etickou komisí Akademie věd," dodala Říhová.

Hrubec na otázky Aktuálně.cz nereagoval, redakci od minulého pondělí neodpověděl ani na dotazy ohledně své spolupráce s institucemi navázanými na čínskou vládu.

Podle vyjádření ústavu je odvolání z funkce reakcí na Hrubcovo působení v China-CEE Institute a externí spolupráci s analytikem tohoto institutu Ladislavem Zemánkem, odsouzeným v roce 2016 za podněcování nenávisti vůči Židům.

Už předtím někdejší místopředseda krajně pravicové Národní demokracie Zemánek vystoupil na demonstraci podporující ruskou anexi území Ukrajiny. "Média nám lžou, protože Rusko je nepřítelem Západu, je zemí, která se brání znásilňování vlastní přirozenosti zvrácenými pokrokářskými výdobytky," řekl v roce 2014.

Následně vyrazil dělat pozorovatele voleb v mezinárodně neuznané Doněcké lidové republice odtržené od Ukrajiny, za což se dostal na stránky Rádia Svobodná Evropa a ukrajinská vláda na něj uvalila sankce. Zemánek naznačoval, že cestu platilo Rusko.

"Hrozí zneužití informací čínskými zpravodajci" 

Zemánek pro China-CEE Institute sepisuje svodky o dění v Česku. Sám Hrubec sedí rovnou v akademické radě stejné organizace. Experti přitom varují, že i poskytování zdánlivě neškodných a veřejně dostupných informací může sloužit k ovlivňování evropských akademiků a veřejné debaty o Číně. 

"Jde o instituci řízenou politiky pro politické účely. Současný prezident institutu Feng Čung-pching je bývalým viceprezidentem Čínského institutu současných mezinárodních vztahů, což je firma ministerstva státní bezpečnosti, která provádí zpravodajskou činnost mezi akademiky a think-tanky," uvedl Filip Jirouš, analytik organizace Sinopsis, která se dlouhodobě zabývá zkoumáním čínského vlivu.

Informace získané spoluprací s partnery v akademické sféře podle něj s velkou pravděpodobností využívají čínské rozvědky při plánování operací namířených například proti zemím Evropské unie.

O další Hrubcově funkci rozhodne vedení Akademie věd

Hrubec zatím zůstává koordinátorem šestiletého výzkumného programu Globální konflikty a lokální souvislosti, na němž se podílí osm ústavů Akademie věd. Je součástí mezioborového projektu Strategie AV21, jehož cílem je "špičkový výzkum ve veřejném zájmu". Právě pod jeho hlavičkou Hrubec se Zemánkem mohli pořádat některé konference a zkoumali Čínu a Rusko.

O tom, zda mu funkce zůstane, musí rozhodnout vedení Akademie věd. Její předsedkyně Eva Zažímalová už minulý týden prohlásila, že navrhne Hrubcovo odvolání z čela programu zkoumajícího mimo jiné Čínu. 

"To, že je v akademické radě China-CEE Institute, se dozvídám od vás. Vnímám to jako velice problematické a v rozporu s etickým kodexem výzkumných pracovníků akademie, který stanovuje, že vědec dodržuje principy nestrannosti a nezávislosti na ideologických a politických tlacích a na zájmech nátlakových skupin," uvedla minulý týden Zažímalová.

Hrubcův konec i v čele programu musí odsouhlasit akademická rada Akademie věd složená ze 17 členů. Nejspíše o tom bude jednat příští týden.

Hrubec následuje svého spolupracovníka Balabána

Vrcholí tak už druhý skandál v nejvyšších patrech české vědy za poslední dva roky, který se týká Číny. V roce 2019 Aktuálně.cz odhalilo, že Hrubcova spolupracovníka z Univerzity Karlovy, šéfa tamního Česko-čínského centra Miloše Balabána, platila více než 1,2 miliony korun čínská ambasáda. Kvůli tomu musel Balabán nejstarší českou univerzitu na počátku roku 2020 opustit. 

Balabán čínské vládě fakturoval konference pod záštitou rektora univerzity Tomáše Zimy i výuku předmětu o Nové hedvábné stezce. Na obojím se podílel i Hrubec. Obojí také čelilo kritice části expertů, kteří činnost mužů považovali za příchylnou k Číně. 

Proti vlivu Číny na české akademické prostředí dlouhodobě varuje kontrarozvědka BIS. Univerzita Karlova zase ve spolupráci s ministerstvem vnitra po skandálu s financováním Česko-čínského centra vypracovala manuál pro vědce, jak vlivovým operacím cizích mocností čelit. Zásadní téma je to také v USA, Velké Británii či Austrálii.

Příklad vlivových akcí Číny na Karlově univerzitě

Už na konci roku 2019 Aktuálně.cz popsalo, jak čínská ambasáda utajeně platila konference o Číně zaštítěné tehdejším rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou. 

  • Čína tak mohla v Česku vylepšovat svůj obraz. O tom, zda je země hrozbou, na konferencích debatovali čeští politici, vědci i pracovníci bezpečnostních složek. Hlavní pořadatel a moderátor konferencí Miloš Balabán dodnes vede v ČSSD komisi pro obranu. Jeho soukromé konferenci dali v roce 2020 záštitu straničtí kolegové - tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček i tehdejší ministr kultury Lubomír Zaorálek. 
  • Zároveň se na akademické půdě Čína mohla dostat k řadě cenných informací. Aktuálně.cz napsalo, že akademici, které platila čínská ambasáda, souběžně dostávali od ministerstva vnitra miliony na bezpečnostní výzkum Česka. Vymýšleli třeba i to, jak akademické instituce ochránit před cizími vlivy.
  • Čína si na akademické půdě také mohla vytipovávat možné spolupracovníky, kteří se později dostanou na důležité pozice. Balabán, někdejší šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity, které konference pořádalo, zároveň učil na univerzitě o Číně.
  • Vybraným studentům komunistická vláda zaplatila výlet do Číny, jak odhalilo Aktuálně.cz a Respekt. Program sestavily vládní orgány tak, aby Čínu vykresloval co nejlépe. Jedna z absolventek poté například nastoupila na české ministerstvo vnitra.
  • Univerzita v reakci na zjištění Aktuálně.cz ve spolupráci s ministerstvem vnitra vydala příručku pro akademiky o vlivu cizích mocností.  
Čínský režim je podle BIS nepřátelská velmoc. Univerzita Karlova si to roky neuvědomovala, upozorňuje reportér Aktuálně.cz Lukáš Valášek. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Lobbista Janoušek požádal o podmínečné propuštění z vězení

Odsouzený lobbista Roman Janoušek požádal o podmínečné propuštění z vězení, kde si odpykává trest 4,5 roku vězení za to, že v roce 2012 opilý srazil autem ženu v pražské Michli. Informovala o tom ve čtvrtek Česká televize. Janoušek k trestu nastoupil v listopadu 2014, od března 2016 byl ale ze zdravotních důvodů na svobodě. Do výkonu trestu Janoušek znovu nastoupil loni v červenci.

O případném propuštění má podle ČT rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6. Lobbistovi uplyne tento měsíc polovina trestu.

Opilý lobbista v roce 2012 v Praze srazil autem ženu, kterou tak vážně zranil. Byl odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. Výkon trestu opakovaně přerušoval ze zdravotních důvodů. Lékařské posudky uváděly, že Janoušek trpí nevyléčitelnou nemocí a při chůzi se musí opírat o francouzskou hůl. Po operaci mozku má podle lékařů v hlavě implantát, který by se pohybem mohl uvolnit a Janouška tak zabít.

Zdroj: ČTK
Další zprávy