Výzkumníci, kterým platila čínská ambasáda, brali miliony od státu za obranu Česka

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
30. 10. 2019 5:30
Výzkumníci Univerzity Karlovy, kteří si nechali vyplatit více než 1,2 milionu od čínské ambasády, získali peníze i od českého ministerstva vnitra. Čtyřmilionový grant dostali paradoxně na to, aby vymysleli, jak české výzkumné instituce ochránit před pronikáním zahraničních mocností. Nyní už bývalý šéf výzkumného střediska Miloš Balabán s bezpečností radí také ministrům či ČSSD.
Firma Miloše Balabána dostávala statisíce od čínské ambasády (na snímku). On jako výzkumník zároveň kasíroval miliony za bezpečnostní výzkum od státu.
Firma Miloše Balabána dostávala statisíce od čínské ambasády (na snímku). On jako výzkumník zároveň kasíroval miliony za bezpečnostní výzkum od státu. | Foto: ČTK

Výzkumné Středisko bezpečnostní politiky, které funguje na Karlově univerzitě, řeší skandál mezinárodních rozměrů. Badatelé kolem Miloše Balabána, kteří mají na univerzitě na starosti citlivý bezpečnostní výzkum, si založili firmu - stejnojmenné "dvojče" univerzitního výzkumného centra. A jak už Aktuálně.cz upozornilo, přes tuto firmu přiteklo více než 1,2 milionu korun od čínské ambasády za pořádání konferencí na půdě univerzity zaštítěných rektorem Tomášem Zimou.

Těm samým akademikům ovšem peníze přikleplo také české ministerstvo vnitra. Paradoxně mají od roku 2017 za úkol vymyslet například to, jak výzkumné instituce ochránit před cizími mocnostmi. Spolumajitel Balabánovy firmy a badatel univerzity Jan Ludvík na to od ministerstva vnitra dostal grant 4,3 milionu korun.

"Cílem projektu je vytvořit prakticky využitelnou, srozumitelnou, snadno aplikovatelnou a zároveň efektivní metodiku ochrany výzkumných organizací před nežádoucí snahou cizích mocností a dalších subjektů získávat z těchto organizací informace o jejich činnosti, jež mají nebo mohou mít význam pro ekonomickou bezpečnost a hospodářskou prosperitu České republiky," zní oficiální popis bádání.

Aktuálně.cz se pokusilo Ludvíka zeptat, zda se jako akademik, do jehož firmy tekly peníze komunistické vlády, necítí ve věci ve střetu zájmů. Na dotazy zaslané e-mailem ale do vydání článku neodpověděl. Pouze odkázal na PR agenturu, kterou si výzkumníci najali, aby místo nich komunikovala s novináři.

Ještě mnohem výrazněji se do české bezpečnostní komunity podařilo proniknout dalšímu spolumajiteli firmy, která posílala čínské ambasádě faktury k proplacení, Miloši Balabánovi. Rektor Zima z něj udělal v roce 2016 šéfa Česko-čínského centra Univerzity Karlovy, které osobně založil. Balabán zároveň šéfoval Středisku bezpečnostní politiky, které na univerzitě bádá v oblasti bezpečnosti. Až do minulého týdne, kdy po dotazech Aktuálně.cz na obě funkce rezignoval. Vliv si ale rozšířil daleko za akademickou půdu.

Za odměnu s UK zdarma do Číny

Miloš Balabán také na Univerzitě Karlově vyučoval kurz o projektu čínské vlády Nová hedvábná stezka. I za ten jeho soukromá firma naúčtovala 69 206 korun čínské ambasádě.

Dle zjištění Aktuálně.cz a Respektu nejlepší studenti, kteří se kurzu účastnili a Balabán je vybral, navíc dostali osmidenní zájezd do Číny kompletně placený čínskou ambasádou. Jedna z absolventek výletu následně nastoupila na ministerstvo vnitra Jana Hamáčka.

Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka přitom paradoxně nedávno ve sněmovně varoval před tím, že Čína vytipovává vědce a další důležité osoby v Česku, zve je do Číny a snaží se je dostat na svou stranu a získat od nich informace. Může si tak i vytipovávat osoby pro zpravodajský nábor.

Více čtěte zde…

Poradce ČSSD 

Na webu Střediska bezpečnostních studií o sobě Balabán tvrdí, že je člen týmu poradců ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Ten od něj ovšem dává ruce pryč. "Ohrazuji se proti tvrzení, že je Miloš Balabán mým poradcem. Nikdy jím nebyl," uvedl Petříček.

Ještě vloni přitom v rozhovoru pro HN jako nový ministr vyprávěl, že právě Balabána na ministerstvu chce jako poradce.

Bývalý šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity Miloš Balabán
Bývalý šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity Miloš Balabán | Foto: ČTK

Balabán má ale na vládnoucí ČSSD, jejíž předseda Jan Hamáček šéfuje ministerstvu vnitra, úzké vazby. Ještě do loňska byl za ni zastupitelem v Praze 6 a dlouhodobě vede stranickou odbornou komisi pro obranu. Předseda Hamáček zatím na dotaz, zda se na Balabánově roli v ČSSD něco změní, neodpověděl.

Ministerstvo vnitra si Balabána jako šéfa tehdy čerstvě vzniklého Střediska bezpečnostní politiky Karlovy univerzity, a to v éře premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), najalo jako oponenta Auditu národní bezpečnosti. Zatímco tak kontrarozvědka varovala v minulosti před jím pořádanou bezpečnostní konferencí a nyní Aktuálně.cz upozornilo na jeho finanční propojení s Čínou, on posuzoval třeba i to, zda je Česko dostatečně odolné před působením cizích mocností.

"Panu Balabánovi bylo v roce 2016 vyplaceno 16 000 Kč za odpracovaných 80 hodin á 200 Kč. Jeho úlohou bylo spolu s dalšími externě najatými experty účastnit se jednání řídícího výboru Auditu národní bezpečnosti, poskytovat odborné konzultace, tvořit oponenturu auditu a přednést své závěry na odborné konferenci," uvedla mluvčí vnitra Hana Malá. 

Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) představují Audit národní bezpečnosti. Jako oponenta si najali Miloše Balabána.
Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) představují Audit národní bezpečnosti. Jako oponenta si najali Miloše Balabána. | Foto: Ministerstvo vnitra

Balabán získal od vnitra také miliony korun na bezpečnostní výzkum. Podle zjištění Aktuálně.cz byl v době získání peněz zároveň členem poradní komise pro bezpečnostní výzkum ministerstva, které rozděluje na bezpečnostní výzkumy stovky milionů.

Například na projekt "Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů" dostal dle veřejné databáze grantů od ministerstva grant 14 milionů korun. "Cílem projektu je vytvořit metodologicky precizní, teoreticky informovanou, empiricky podloženou a zároveň úspornou a prakticky přímo využitelnou metodiku sledování indikátorů procesu rozmrzání dlouhodobě zamrzlých konfliktů," zní oficiální popis projektu.

Členství v poradní komisi ale podle vnitra neznamená, že byl Balabán ve střetu zájmů. "Uvedená komise byla zřízena v roce 2007. Jejím úkolem bylo vyjadřovat se ke koncepčním a strategickým otázkám a posuzovat návrhy na cenu ministerstva vnitra za bezpečnostní výzkum. Je potřeba zdůraznit, že se komise nepodílela na hodnocení návrhů projektů ani posuzování výzkumných potřeb. K žádnému střetu zájmů tedy nedocházelo," uvedla mluvčí vnitra Hana Malá. 

Podle ní na vnitru Balabán zasedal až do loňského října. "Tehdy byla tato komise zrušena a nahrazena poradními orgány v jiné struktuře v souladu s koncepcí bezpečnostního výzkumu ČR 2017-2022. V žádném z těchto nových poradních orgánů není pan Balabán členem," dodala Malá. 

Balabán, původním povoláním voják a dnes plukovník v záloze, zasedal i v takzvané vědecké radě generálního ředitele hasičů Drahoslava Ryby, jehož organizace také spadá pod vnitro. Pod hlavičkou Střediska bezpečnostní politiky také už od roku 2015 společně s dalšími řešiteli zlepšuje schopnosti hasičů v projektu za 80 milionů korun. Samotné středisko z balíku získalo 2,6 milionu.

"Cílený výzkum nových moderních technologií, metod, metodik a postupů prakticky využitelných pro zvyšování bezpečnosti státu a jeho občanů zahrnující neodkladná a dlouhodobá opatření na ochranu obyvatel, jako je varování, kolektivní a individuální ochrana, ochrana před nebezpečnými chemickými látkami, biologickými agens a zdroji ionizujícího záření, včetně specifických opatření při použití zbraní hromadného ničení," zní popis záměru.

Podle veřejné databáze mu ale letos grant přisoudilo i ministerstvo obrany. Za 3,6 milionu má pro Vojenské zpravodajství až do roku 2021 zkoumat novou bezpečnostní a vojenskou realitu ve světě.

Stovky tisíc za bezpečnostní konference do soukromého s.r.o.

Balabán přitom pod hlavičkou univerzitního Střediska bezpečnostní politiky zároveň pravidelně pořádal bezpečnostní konference. A zval na ně ty nejvlivnější postavy české bezpečnostní komunity, zákonodárce i ministry.

Vyšetřování vedení fakulty nyní ale ukazuje, že peníze partneři akcí neposílali univerzitě, kde by se transparentně objevily v účetnictví i registru smluv, ale Balabánově firmě Středisko bezpečnostní politiky s. r. o.

Aktuálně.cz má k dispozici seznam partnerů konferencí za jednotlivé roky. A je tak jasné, že kromě peněz čínské ambasády do firmy muže, kterého si stát platí jako nezávislého bezpečnostního experta, stovky tisíc posílali i zbrojaři. Celkem Balabán vedení fakulty přiznal, že na konference konané na FSV vybral přes svou firmu v letech 2015 až 2019 na 3,3 milionu korun.

Peníze mu převedl zbrojařský kolos miliardáře Jaroslava Strnada Czechoslovak Group, další zbrojař Omnipol, Česká zbrojovka, polostátní energetická firma ČEZ nebo komunikační firma Huawei, kterou dnes západní tajné služby podezřívají ze špionáže pro čínskou vládu. Server Seznam Zprávy přitom už upozornil na to, že do soukromé firmy místo univerzitě peníze posílaly i státní firmy - Lesy ČR, Vojenské Lesy či Národního institut pro další vzdělávání.

Balabán tvrdí, že příspěvky všech firem pak vynaložil na náklady konference - letenky, tlumočení či občerstvení. Ověřit to ale nelze.

Po textech Aktuálně.cz univerzita letošní Pražskou bezpečnostní konferenci zrušila. Měla se konat už za 14 dnů. Dle oficiálního programu letos akci nazvanou Boj o vodu měl zahajovat Balabán s rektorem Zimou. A debatovat měl třeba ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) či vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Dana Kovaříková. 

Paralyzované výzkumné centrum

Co bude nyní s milionovými výzkumnými projekty, které mají výzkumníci pod hlavičkou univerzitního Střediska bezpečnostní politiky rozpracované, není jasné.

Vnitro by spolupráci ukončilo až při pravomocném odsouzení řešitelů. "Příjemci podpory na bezpečnostní výzkum jsou povinni před uzavřením smlouvy dokládat trestní bezúhonnost. V případě, že by tato podmínka nebyla splněna nebo došlo v průběhu realizace projektu ke změně, je MV oprávněno smlouvu neuzavřít nebo od smlouvy odstoupit. Smlouva o podpoře se uzavírá vždy s institucí, kterou zastupuje statutární zástupce, v tomto případě rektor UK v Praze," doplnila mluvčí Malá.

Výzkumné centrum už přišlo nejen o svého šéfa Balabána, který rezignoval, ale také o finanční a projektovou manažerku Mirku Kortusovou. Tu děkanka FSV UK Alice Němcová Tejkalová odvolala. Souběžně totiž působila i jako jednatelka firmy Středisko bezpečnostní politiky, s. r. o., přes kterou tekly čínské peníze.

4. výroční konference Česko-čínského centra Univerzity Karlovy na téma Výzvy digitální budoucnosti.
4. výroční konference Česko-čínského centra Univerzity Karlovy na téma Výzvy digitální budoucnosti. | Foto: Univerzita Karlova

Zima se nyní snaží od Balabána odstřihnout a tvrdí, že o tom, že jeho firma fakturuje statisíce čínské ambasádě na konference, které osobně zaštítil, nevěděl.

"Požádal jsem své spolupracovníky o přerušení jakékoliv spolupráce Univerzity Karlovy s doktorem Balabánem a dalšími pracovníky, kteří působili ve společnosti SBP, s. r. o., a to minimálně do doby skončení šetření UK," uvedl navíc v pátečním prohlášení rektor Tomáš Zima.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 58 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy