Lidé po celém světě stále více trpí onemocněními a poruchami, za jejichž rozvojem stojí kombinace genetiky, životního stylu a znečištěného prostředí. Právě na výzkum faktorů, které ovlivňují naše zdraví a stárnutí populace, se zaměří vědci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) při Masarykově univerzitě. Napomůže mu v tom i téměř jedna miliard korun z evropských fondů.
"Aplikace nových technologií i metod umělé inteligence přispěje k hlubšímu poznání chronických onemocnění, jako je diabetes, snížená plodnost, porucha imunity či Alzheimerova choroba," vysvětluje ředitelka centra Recetox Jana Klánová. Nové poznatky podle ní zlepší prevenci a ochranu zdraví.
Projekty se zaměří i na příčiny chronických onemocnění
Ze tří úspěšných projektů odstartuje v září jako první projekt zaměřený na zdraví obyvatel velkých měst podpořený deseti miliony korun z výzvy Twinning. "Počty obyvatel žijících ve městech stále rostou. Naše centrum má k dispozici dlouhodobá data o kvalitě ovzduší, způsobu života i zdraví městských populací, ale nemáme dostatek zkušeností a odborníků, abychom z nich mohli vytěžit všechny důležité informace," říká Klánová. Na pomoc si pozvou kolegy z University College London a Global Health Institute v Barceloně.
Mezinárodní spolupráce je podle mluvčí Masarykovy univerzity Terezy Fojtové v tomto případě nezbytná. "Na takto rozsáhlý a komplexní výzkum nemá dostatek vlastních kapacit snad žádná země. Rozšířený tým centru umožní využít výsledky vědeckého bádaní z celé řady oborů a z mnoha zemí," uvádí. Pracovat na takovém výzkumu bez mezinárodní spolupráce by podle ní bylo naprosto neefektivní a nemohlo by vést k objektivním výsledkům.
V lednu odstartuje druhá výzva s názvem Teaming, která potrvá sedm let. Projekt s podporou patnácti milionů eur (zhruba 390 milionů korun) se zaměří na zkoumání příčin chronických onemocnění.
"Za nimi je třeba hledat kombinaci sociálního prostředí, životního stylu jedince, pití alkoholu nebo kouření, jeho fyzickou aktivitu, metabolismus a stav střevní mikroflóry, ale i znečištění vnitřního a vnějšího prostředí, potravin a vody, odezvu těla na stres, infekci nebo léky," vysvětluje ředitelka. Pro řešení takto komplexního problému bude centrum rozvíjet nové metody výzkumu. Na projekt přispěje i Česko z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.
V této výzvě se v prvním kole utkaly více než dvě stovky projektů a prostředky na přípravu druhého kola jich získalo jen třicet, z toho šest z Česka. Ve druhém kole bylo k sedmiletému financování vybráno třináct projektů, z toho dva z Česka - Recetox a projekt centra ČVUT. Celková úspěšnost tedy byla kolem pěti procent.
Cílem třetí výzvy ERA Chair je přilákat na Masarykovu univerzitu seniorního vědce se zaměřením na epidemiologii, biostatistiku a bioinformatiku, který zde založí výzkumný tým.
"Konkrétně to bude vypadat tak, že na začátku projektu vypíšeme inzerát na toto místo, budeme jej velmi aktivně propagovat a z přihlášených kandidátů vybereme toho, kdo bude nejlépe splňovat předepsané požadavky, bude svým výzkumných zaměřením nejlépe odpovídat centru a bude nejméně následujících pět let působit u nás," uvedl vedoucí této výzvy Jan Ostřížek. Tým bude podle něj desetičlenný, postupně by se však mohl rozšířit.
Za úspěch může uvěřitelnost našich plánů, říká ředitelka
Za úspěchem centra Recetox stojí podle jeho ředitelky dlouhodobá rozvojová strategie centra a uvěřitelnost plánů. "Centrum získalo před deseti lety půlmiliardovou dotaci z evropských fondů na vybudování prostorových, přístrojových a lidských kapacit pro environmentální výzkum a beze zbytku ji využilo," říká Klánová.
Programu H2020, ve kterém centrum uspělo, se účastní desítky tisíc pracovních týmů z celého světa, nejvíce však z Evropské unie. "Podle aktuálních údajů Česko dosud získalo podporu na 888 projektů, kterých se účastní 1192 českých týmů. Dohromady získaly celkem podporu téměř 300 milionů eur. Domnívám se, že do toho úspěch Recetox ještě není započítán," uvedl Vladimír Albrecht z Technologického centra.
Centrum Recetox vzniklo zhruba před čtyřiceti lety. Zabývá se výzkumem toxických látek v prostředí a hledá cesty, kterými se dostávají do lidského těla. Následně sleduje jejich zdravotní rizika. "Pro výzkum je potřeba dlouhodobě sledovat velké skupiny lidí a uchovávat data z tohoto sledování. Také vyvíjíme systémy pro program OSN na sběr dat a spolupracujeme se Světovou zdravotnickou organizací," dodává Klánová.
