K podání ústavní žaloby je zapotřebí souhlas tří pětin přítomných senátorů a tří pětin všech poslanců. Jakou má návrh šanci?
Rozhodně to neprojde přes sněmovnu, senátem si nejsem jistý. Bude záležet na tom, jak bude ten návrh vypadat. To bude podle mě pro senátory klíčové. Pan Láska tuším říkal, že má vytipovaných dvacet skutků, půjde o to, v jaké podobě je představí a odůvodní.
On sám je přesvědčen, že v Senátu uspěje, ale ve sněmovně jen těžko. Proč podle vás nemá šanci?
Protože ve sněmovně je velmi silný prohradní blok, který má podle mého soudu většinu. Rozhodně víc než osmdesát hlasů, které představují v tomto případě blokační menšinu. Je sice otázka, zda by ve chvíli, kdy by prezident udělal něco jen velmi těžko představitelného, ten blok vydržel. Ale jsme-li konfrontováni s tím, co se dosud dělo, tak mám zatím pocit, že odolá.
Dá se očekávat, že pan Láska mezi těch dvacet skutků řadí například nejmenování profesorů, zpochybňování tajných služeb, zasahování do kauzy Nikulin či novičok nebo naposledy do nezávislosti soudů. Stačí to na ústavní žalobu?
To bude hodně záležet na podání, jak to bude vylíčeno, jestli jako izolované skutky, nebo jako součást nějakého příběhu, seriálu. Mně se zdá, že pan senátor Láska inklinuje k té druhé verzi, že to šestileté prezidentství Miloše Zemana vylíčí jako určitý příběh, překračování a testování hranic ústavy, pohybování se na hraně.
V rámci toho šestiletého příběhu patrně budou zvýrazněny některé skutky, které by mohly upoutat pozornost Ústavního soudu. Mezi nimi může být i vnucení Rusnokovy vlády sněmovně a udržování její vlády u moci poměrně dlouhou dobu po volbách v roce 2013 či veřejné úvahy o tom, jestli může nebo nemůže odvolat předsedu vlády, když bylo vnímáno celou řadou komentářů vnímáno jako pokus o nějaký ústavní převrat.
A myslíte si, že to vše může být porušením ústavy, ne jenom pohybování se na její hraně?
Je otázka, jak bude ta ústavní žaloba postavena a jestli to třeba všechno poskládáte do příběhu, s nímž spojíte záměr, že prezident republiky se těmito kroky dlouhodobě pokouší k něčemu směřovat. A když se podíváte na to, jak je vymezena velezrada, tedy i jednáním směřujícím proti demokratickému řádu, tak je možné dojít k tomu, že představa prezidenta republiky o tom, co je demokratický řád, neodpovídá představě, kterou měl ústavodárce. To může být jedna cesta.
Nebo si v rámci těchto skutku vyberete některé, které považujete za zvlášť závažné. A o těch řeknete, že to může být zvlášť hrubé porušení ústavního pořádku, což by teď mohla být ta kauza ovlivňování soudců.
Pan Láska říkal, že chce požádat o spolupráci ústavní právníky. Obrátil se i na vás?
Jelikož jsem zaměstnanec Senátu, který má tuto specializaci, tak považuji vcelku za očekávatelné, že budu v nějaké míře konzultován. Nikoliv jako ten, kdo to budu psát, ale jako ten, kdo bude slyšen, co si o tom myslí. Taková schůzka ale ještě neproběhla.
Žaloba na prezidenta
(článek 65 Ústavy)
(1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
(3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců.
Ani se vás nezeptali, zda byste byl ochoten na tom spolupracovat?
Já bych něco takového asi dělat neměl, protože pokud jsem úředník Senátu, tak nevím, jestli bych měl pracovat pro skupinu senátorů, která si předsevzala takovýto záměr. Ale určitě nebude vadit, když budu slyšen. Vzhledem k mému poutu k Senátu bych to považoval za předmětné, ale jen jako konzultant, ne jako tvůrce návrhu.
Vy sám byste si troufl tu žalobu vystavět? Z toho, co víte?
Zatím to v hlavě nemám. Ale o něčem takovém jsem uvažoval na jaře 2017, když jsem vytáhl, že odmítání odvolat Andreje Babiše je evidentně krok, který se dá považovat za hrubé porušení ústavního pořádku (premiér Bohuslav Sobotka tehdy přinesl Babišovu demisi, ale prezident ji původně odmítl přijmout a tvrdil, že to chápe jako demisi celé vlády - pozn. red.).
Kdyby býval prezident republiky tehdy neustoupil, tak podle mě ta ústavní žaloba senátu byla na místě a bylo by relativně nesložité ji napsat. Nyní se vracíme k trochu jiné koncepci a musel bych si to promyslet. Ale určitě se dá napsat spousta věcí. Jsou to věci, které vám pomohou tvrdit, že jde o úmyslná jednání mající charakter hrubého porušování ústavního pořádku. Myslím, že spousta těch jednání je na hraně, jsou to jednání obtížně akceptovatelná.
Je možná nějaká jiná cesta?
Musely by se projít jednotlivé kauzy. V některých případech se dá uvažovat, že se předseda vlády může přít formou kompetenčního sporu s prezidentem republiky. Což ale současný předseda vlády asi neudělá.
Má vůbec smysl ústavní žalobu chystat, když je zřejmé, že se sněmovna nepřidá?
Smysl to má, zejména z hlediska optiky senátora, který je opakovaně atakován voliči, proč nedělá, co by podle ústavy dělat měl, má-li dojem, že to jednání prezidenta republiky je za hranou. A pokud ten senátor nemá jinou možnost, tak mi nepřipadá absurdní, když uvažuje tímto způsobem.
