Skupina senátorů připravuje žalobu na prezidenta Zemana za hrubé porušení ústavy

Domácí ČTK Domácí, ČTK
Aktualizováno 30. 1. 2019 13:42
Senátorský Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 připraví text žaloby na prezidenta Miloše Zemana za hrubé porušení ústavy. Na tiskové konferenci při jednání horní komory to řekl předseda klubu Václav Láska. Impulzem k tomuto kroku podle něj byly zásahy prezidenta a zaměstnanců Hradu do justice. Senátoři se chtějí věnovat i dřívějším skutkům, do diskuse s ústavními právníky jich mají vytipovanou zhruba dvacítku. V klubu je šest senátorů z jednaosmdesátičlenné horní komory.
Miloš Zeman.
Miloš Zeman. | Foto: Jakub Plíhal

"Přijde nám, že diskuse o tom, jestli prezident něco spáchal, nebo ne, bez toho, aby se někdo pokusil o jasné popsání skutků s jasnou právní argumentací, prostě nemá smysl. Takže jsme si dali za úkol, že text žaloby připravíme, abychom se mohli bavit o zcela konkrétních věcech," vysvětlil pro Aktuálně.cz Láska.

Hotovou žalobu by jeho senátorský klub chtěl mít do osmi týdnů. "V prvních čtrnácti dnech chceme sepsat a faktograficky popsat všechny skutky, u kterých se domníváme, že jsou porušením ústavy. Ty potom vezmeme a budeme je konzultovat s ústavními právníky, u kterých z nich jsme schopni vyargumentovat, že porušením ústavy byly," řekl Láska.

Lidovci a nezávislí žalobu vítají, ODS nevěří v její úspěch

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček záměr senátorů označil za snahu zviditelnit se v médiích. "Další nenávistný pokus o zviditelnění se v médiích. O nic jiného nejde," napsal na Twitteru. 

Podporu mu naopak vyjádřil senátorský klub KDU-ČSL a nezávislých. "Podrobně jsme se tím zabývali několikrát, byli jsme i většinou iniciátory i předcházejících podání žalob nebo i usnesení. Členové našeho klubu jednotlivě i jako celek vystupujeme, krok Václava Lásky vítáme," řekl předseda klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar. Láskovi slíbil podporu i pomoc z hlediska právních rad.

Podle občanských demokratů ani v minulosti v podobných případech neshledali ústavní právníci, že by došlo k naplnění skutkové podstaty. "My pochopitelně s celou řadou kroků a výroků pana prezidenta nesouhlasíme, nesouhlasíme s jeho postoji i s řadou veřejných prohlášení, ale skutková podstata velezrady nebo podstatného narušení demokratického řádu v České republice se v těchto činech neschovává," řekl Oberfalzer.

"Myslíme, že tato iniciativa rozvlní veřejnou debatu a mediální scénu, ale skončí jako všechny předchozí. Nebude shledána opodstatněnou, a pokud by byla Ústavnímu soudu skutečně předložena, tak ji zamítne," doplnil. Člen klubu ODS Lumír Aschenbrenner dodal, že podání žaloby a následná medializace je přesně tím, co si prezident přeje.

Petr Holeček uvedl, že se klub STAN, kterému předsedá, otázkou prezidenta a jeho vztahu k soudcům obsáhle zabýval. "Dohodli jsme se, že za prvé chceme znát stanovisko právníků a ústavních znalců, aby nám řekli, jestli by vůbec ústavní žaloba k něčemu vedla," řekl. Situací by se podle něj měl zabývat senátní výbor pro bezpečnost, Holeček se chce jednání osobně zúčastnit.

"Nás nikdo s tímto záměrem (přípravou žaloby) neseznámil, neoslovil. (…) Pokud bychom byli osloveni s konkrétním návrhem, můžeme se vyjádřit, ale my jsme žádný od kolegů nedostali," poznamenala předsedkyně klubu ANO Zdeňka Hamousová. Podobně se vyjádřil i Petr Vícha, předseda klubu ČSSD. "Nás s tím nikdo neoslovoval, takže si počkám, jakou argumentaci (Láska) předloží. Člověk nemusí souhlasit se vším, co pan prezident dělá, ale je otázkou, zda je to hrubé porušení ústavy. To asi bude na panu senátorovi Láskovi, co nám senátorům předloží," řekl.

Podle šéfa komunistů Vojtěcha Filipa senátoři Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 nedělají nic jiného, než že bojují se Zemanem. "Otázkou je, zda právě toto od nich jejich voliči očekávají a zda touto svojí činností prospívají občanům a naší zemi v zahraničí," napsal.

S žalobou musí souhlasit sněmovna

K samotnému úspěšnému podání žaloby, kterou by se pak zabýval Ústavní soud, je nutný souhlas nejméně tří pětin přítomných senátorů. Pokud se tak stane, musí odsouhlasit podání žaloby ještě třípětinová většina všech poslanců.

Láska však zatím žádnou podporu z jiných stran předjednanou nemá. Nejprve chce mít hotový kompletní text žaloby, až poté chce pro něj vyjednávat podporu. 

Klub Senátor 21 se k přípravě ústavní žaloby rozhodl poté, co se začal probírat vztah Hradu k justici. Týdeník Respekt napsal, že kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta. Mynář kontakty později potvrdil, nevidí na nich nic špatného. Zeman poté uvedl, že Mynář jednal se soudci z jeho pověření.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách, údajně mu prezident naznačoval, že by ho výměnou mohl jmenovat do čela Ústavního soudu.

Žalobou pro hrubé porušení ústavy pohrozili senátoři Zemanovi už předloni, a to kvůli jeho váhání s odvoláním Andreje Babiše z funkce ministra financí v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory. Žalobu by projednával Ústavní soud.

K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.

Zeman řekl, že si mě umí představit jako předsedu Ústavního soudu. Fungovalo to stylem, já vám dám funkci, vy mi dáte správné rozhodnutí, říká Baxa. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy