Stanové městečko u brněnského autobusového nádraží Grand mělo vyřešit problém s ukrajinskými Romy, kteří neměli kde bydlet, a tak přespávali před zdejším hlavním nádražím. Magistrát tam uprchlíky přesunul minulý pátek a původní prostor nechal oplotit.
V nové lokalitě vedení města postavilo ženám s dětmi stany, dovezlo cisternu s vodou a mobilní záchody. V městečku, které je asi 200 metrů od místa, kde předtím běženci přebývali, vypomáhají dobrovolníci. Ti tvrdí, že bez nich by byli uprchlíci v nuzných podmínkách. Stěžují si například na to, že jim město nezajistilo dostatek jídla.
Mluvčí magistrátu Radka Loukotová však tvrdí, že Brno nemá povinnost uprchlíkům potraviny zajistit. "Od toho slouží potravinové banky, případně finanční dávky," vysvětluje Loukotová.
Potraviny tak vozí dobrovolníci. Někdo přinese vánočky, někdo bagety a máslo. Zapojují se i někteří restauratéři, kteří uprchlicím a jejich dětem rozdávají v táboře polévku.
Dobrovolníci přivážejí také balenou vodu, přestože magistrát do stanového městečka přistavil kovovou cisternu, kterou pracovníci města každé tři dny vyměňují. Podle nápisu na ní však neobsahuje vodu, která by se dala bez úpravy pít. "Pitnou vodu určenou pro konzumaci je nutné převařit," stojí v češtině na boku cisterny, přestože uprchlice česky nerozumí.
Ani možnost si převařit vodu nemají, protože stany nemají zavedenou elektřinu. Někteří tak pijí vodu tepelně neupravenou, jiní spoléhají na balenou od dobrovolníků. "Podle informací od městských vodáren je voda bez úpravy pitná, ale řešíme odstranění chybného nápisu na cisterně," vysvětluje mluvčí brněnského magistrátu Kateřina Gardoňová.
Stany neslouží k dlouhodobému pobytu
Kromě cisterny magistrát do uprchlického tábora dodal také lavice i stoly a čtyři mobilní toalety, které využívá desítka lidí. Dobrovolníci kritizují i to, že město fekální nádrže toalet poprvé vyčistilo až po šesti dnech. "Vyvezli je až na základě našeho nátlaku," popisuje dobrovolnice Kristýna Studená, která spolu s dalšími založila sdružení Iniciativa Grand, s níž organizuje pomoc a vyjednává s městem.
Podle Loukotové z magistrátu by se toalety při nahlášeném počtu uprchlíků měly vyvážet každých sedm dní. Na základě podnětu dobrovolníků jej tedy město vyčistilo už o den dříve. "Sociální pracovnice místo zkontrolovaly a odhalily silné znečištění toalet, které si vyžadovalo dřívější vyčištění," vysvětluje Loukotová.
Dobrovolníci tvrdí, že ani stany, které uprchlicím hasiči postavili, nejsou důstojné. Stojí totiž na trávě a nemají žádnou podlahu. V prvních dnech, než jim dobrovolníci obstarali matrace, v nich ženy s dětmi spaly na zemi. Poté museli sehnat ještě dřevěné palety, protože matrace při dešti ležely na zemi v mokru. "Městečko neslouží jako dlouhodobé ubytování," oponuje Gardoňová s tím, že stany neměly sloužit k tomu, aby v nich někdo přespával.
Areál má podle magistrátu sloužit pouze jako prostor, kde uprchlíci mohou využít toalet, občerstvit se vodou nebo se ve stanu schovat před sluncem. "Ubytování uprchlíkům nabízeli v uprchlickém asistenčním centru," říká Gardoňová s tím, že uprchlíci do přiděleného ubytování ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku nenastoupili nebo jej opustili a vrátili se zpět do Brna.
"Nabídli nám ubytování mimo Brno a to jsme nechtěli," potvrzuje jedna z uprchlic. Ti, kteří odmítnou státem nabídnuté ubytování, už však nárok na jiné nemají.
Vyhrožovali nám, říkají uprchlice
Ve středu do městečka podle běženkyň přišlo několik úřednic v doprovodu městských strážníků. "Překvapilo mě, že je ani tak nezajímala neutěšená situace uprchlických rodin jako spíše to, proč jim jako dobrovolníci pomáháme," diví se dobrovolník Václav Pecl s tím, že jej i s dalšími dobrovolníky strážníci odehnali a mluvili pouze s uprchlicemi.
Mluvčí brněnské městské policie Markéta Skřivánková vysvětluje, že strážníci sociální pracovnice doprovázeli kvůli jejich bezpečnosti a na místě pouze asistovali. "Nebyli ani svědky rozhovorů mezi pracovnicemi města a uprchlíky, to jim ani nepřísluší," říká mluvčí.
Sociální pracovnice rodinám podle uprchlíků sdělily, že nedostanou žádné dávky a ani jinou pomoc. Část z nich poté tábor opustila. "Ženy, se kterými jsem se tu už dost znala, vzaly své děti a vlakem odjely do Budapešti," popisuje jedna z uprchlic. Podle ní na nádraží v maďarském hlavním městě také "bivakuje" několik uprchlických rodin.
Někteří uprchlíci tvrdí, že jim úředníci i vyhrožovali, že pokud místo neopustí, odeberou jim jejich děti. Mluvčí magistrátu ale upozorňuje, že takové pravomoci město nemá. "Naše sociální pracovnice místo dvakrát denně navštěvují a poskytují poradenství například ohledně dávek," vysvětluje mluvčí Loukotová.
Podle ní ženy často na místo přijíždí a zase odjíždí. "Většinou tam přebývají do doby, než jsou jim vyplaceny dávky, nebo naopak zjistí, že je nedostanou," tvrdí mluvčí.
Mají jiný způsob života
Brněnský magistrát sem Romy přesunul z prostoru u hlavního nádraží, kde se několik květnových týdnů zdržovali. Brňané si stěžovali na jejich přítomnost a na to, že na místě dělají nepořádek včetně toho, že využívají podchod pod hlavním nádražím jako toaletu. "Situace u nádraží není dobrá a je to výrazně nekomfortní situace pro občany Brna," řekla tehdy primátorka Markéta Vaňková.
Podle tehdejšího vyjádření vedení kraje i města uprchlíci, kteří zůstávali na nádraží, představovali specifickou skupinu běženců, kteří "jsou zvyklí žít kočovným způsobem života", jak řekl šéf magistrátního odboru sociální péče Jan Polák s tím, že uprchlíkům "vyhovuje být někde na trávníku".
Primátorka na tiskové konferenci minulý pátek oznámila přesun běženců z prostoru před hlavním nádražím o necelých 200 metrů dále právě na tento dlouhodobě nezastavěný pozemek. Podle ní je nové místo blíže k úřadu práce, kam uprchlice chodí pro dávky. "Dostaly jsme dávku jen první měsíc, potom už nic," tvrdí jedna z žen, přičemž ostatní přikyvují.
V táboře se zdržovalo až čtyřicet žen a dětí, ve čtvrtek jich zůstávalo 23, z toho devět dětí. Většina z nich tvrdí, že pochází z okolí města Mukačevo v Zakarpatské oblasti, několik z nich se prý zná z vesnice Bilasovycja. "Máme ukrajinské pasy," hlásí hrdě.
Právě ukrajinský pas jim stačil na získání první pětitisícové dávky pro uprchlíky. S dalšími dávkami už mají ale problém. Ty totiž stát vyplácí jenom těm, kteří mají v Česku zajištěné ubytování. A to lidé živořící ve stanovém městečku v Brně nemají.
