Romové z nádraží se stěhují do Malešic. Podle dobrovolníků stany nebudou stačit

Dominika Hejl Hromková Dominika Hejl Hromková
31. 5. 2022 18:31
V úterý končí humanitární pomoc pro uprchlíky na hlavním nádraží v Praze. Převážně romské rodiny tam naposledy přespí v přistaveném vlaku, ve středu se přemístí do nově postaveného stanového městečka v Malešicích. Místo tam je pro 150 lidí. "Očekáváme, že se stany zaplní do několika hodin a další, kdo do Česka přijedou, se do nich nevejdou," varuje dobrovolník Tibor pomáhající na nádraží.

Na pražském hlavním nádraží vedle Fantovy kavárny procházejí pracovníci neziskových organizací a zdůrazňují lidem, že dnes jsou na tomto místě naposledy. Zítra si vezmou všechny své věci a pojedou do Malešic. Do druhého stanového městečka, které pro ně nechalo postavit vedení Prahy, protože stany v Troji nestačily. 

Počet lidí, kteří na hlavním nádraží nocují, v posledních týdnech klesl. V uplynulém týdnu tam přespalo 180 až 220 lidí. V noci z pondělí na úterý jich tam spalo 230, uvádějí dobrovolníci, kteří se o ně starají.

Neziskové organizace by tam od 1. června už oficiálně neměly působit. Na nádraží zůstane jen informační stánek a cizinecká policie, která bude nově příchozím lidem podávat informace a bude je posílat do Krajského asistenčního centra pomoci uprchlíkům ve Vysočanech, případně do jiných regionů. Na noc se bude prostor nádraží uzavírat. 

Dobrovolníci poslední květnový den prostory u prvního nástupiště uklízeli. Předpokládají však, že jejich pomoc bude pořád potřeba. "Teď diskutujeme o tom, jakým způsobem budeme nadále pomáhat. Hned ve středu se tam půjdeme podívat a zmonitorujeme situaci," popisuje Mlada Hošková z iniciativy Hlavák. 

"Malešice do jisté míry určitě pomůžou. Je tam ale kapacita 150 lidí a teď na nádraží spalo o 80 lidí více. A je otázka, co bude s lidmi, kteří se do stanového městečka nevejdou," ptá se. 

Dobrovolník: Polovina lidí nemá v Česku nárok na ochranu

Podobně to vidí i Tibor z Organizace pro pomoc uprchlíkům. V úterý ráno přišel na nádraží, aby pomohl rodiny čekající na ověření občanství informovat, že následující noc je na tomto místě poslední. Říká, že ho čeká dvaatřicetihodinová směna. Odpočine si, až pomůže romským rodinám dopravit se do Malešic, které jsou od hlavního nádraží vzdálené asi osm kilometrů.

Těší se, až si od dlouhých směn na nádraží odpočine. Očekává ale, že s koncem května jeho pomoc rozhodně neskončí. "Převezeme je do Malešic, tam se kapacita podle mého odhadu zaplní do tří hodin a Praha bude muset řešit další stanové městečko," předpokládá dobrovolník. 

Podle něj se zhruba u poloviny lidí přebývajících na nádraží zjistilo, že nemají nárok na dočasnou ochranu v Česku, tedy ani na humanitární dávku. Nejčastěji proto, že mají kromě ukrajinského i maďarské občanství, nebo si už o dávku požádali v jiné zemi. 

Jan Vágner ze Správy železnic, který má na starosti provoz hlavního nádraží, doufá, že Maďarsko zrychlí ověřování občanství. To by podle něj situaci výrazně usnadnilo. "Zadrhlo se to na lustraci lidí v Maďarsku. Počítá se s tím, že každým dnem, každou hodinou bude známo, jestli lidé ze stanového městečka v Troji mají tady nárok na ochranu. V okamžiku, kdy se bude vědět historie těchto lidí, asistenční centrum je schopno s nimi pracovat a tím uvolnit Troju. Kdyby se uvolnila ze dvou třetin, vzniklo by tam místo pro sto lidí. K tomu se otvírají Malešice a to už by mohlo stačit," vypočítává. 

Hřib chce v přetížené Praze snížit dávky

Aktuálně.cz požádalo ministerstvo vnitra o přesnou statistiku lidí, kteří se chtěli v Česku zaregistrovat, ale zjistilo se, že na to nemají nárok. Resort na to reagoval jen obecnou odpovědí, že posuzování žádostí o dočasnou ochranu je teď přísnější. "Nově se kontroluje, zda žadatelé mají v pasu razítko o překročení hranice EU. Ministerstvo vnitra tak reaguje na situaci, kdy k nám přicházejí lidé, kteří reálně před válkou na Ukrajině neutíkají," vysvětluje mluvčí ministerstva Hana Malá. 

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) vylučuje, že by město stavělo další stanové městečko. "Určitě není možné otevírat další areály, protože Praha už je na hraně svých kapacit i personálně. Další stanový areál bychom nezvládli provozovat," upozorňuje. "Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet, a podle toho operativně rozhodneme," dodává Hřib. 

Primátor teď požaduje, aby se ve městech, kde už jsou kapacity pro přijímání Ukrajinců plné, dávala nižší humanitární dávka. Navrhl to v úterý na jednání s hejtmany. "Bylo mi sděleno, že mnou navrhované omezení dávek pro uprchlíky v přetížených regionech údajně není legislativně možné. Já chci vidět na papíře zdůvodnění. Požádal jsem, aby nám to bylo zasláno a my se o tom mohli dál bavit," nastínil Hřib pro Aktuálně.cz. 

Podle primátora se vláda rovnoměrnějším rozdělením uprchlíků po krajích příliš nezabývá. Chce se kvůli tomu sejít s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) sice vzniká systém, jak přitáhnout uprchlíky do regionů, ale bude to dlouhodobý proces. "Ale je iluzorní si myslet, že Praha bude mít stejnou vytíženost jako jiné kraje. Praha je přirozeným magnetem a počet uprchlíků tam vždy bude nejvyšší," uvedl ministr.

Ve středu zasedne kvůli přetíženosti hlavního města pražský krizový štáb a bude jednat o případném úplném uzavření asistenčního centra ve Vysočanech. Centrum pro Prahu a střední Čechy dosud odbavilo přes 90 tisíc lidí.

Video: Pár stovek lidí na nádraží není problém. Problémem Prahy je 80 tisíc uprchlíků, říká Hřib (12. 5. 2022)

Trochu mi vadí, že se řeší několik stovek lidí na hlavním nádraží, kterým se nepochybně dostane pomoci, říká pražský primátor Zdeněk Hřib. | Video: Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy