Alena patří k lidem, kteří se po ruském útoku na Ukrajinu rozhodli ubytovat válečné uprchlíky. Přestože se už "její" dvě rodiny Ukrajinců přestěhovaly na jiná místa v Česku, snaží se jim dále pomáhat. Přitom s obavami sleduje, kolik problémů musí překonávat.
"Řada lidí netuší, v jak těžké situaci uprchlíci jsou a jak moc potřebují pomoc. Mnozí přišli doslova s jednou taškou a bez peněz, bez pomoci lidí, kteří jsou stále ještě ochotni pomáhat, by byli ztraceni," říká Alena, která žije v Praze. Redakce její totožnost zná, respektuje ale její přání plné jméno nezveřejňovat.
Podle jejích zkušeností mají uprchlíci největší problém sehnat legální práci a dostat se na kurzy češtiny. Matka tří dětí, která u ní bydlela, vzala načerno těžkou práci ve firmě, jiné místo najít nemohla. "Všude jí odpovídali, že musí umět alespoň částečně česky. Jenže kurzů je málo a ona potřebuje vydělávat," vypráví s tím, že ve firmě pracuje mnoho dalších Ukrajinek, a to za pouhých 110 korun na hodinu.
Dodává, že uprchlíci mají obavy, zda se vůbec uživí. Každý má nárok na pět tisíc korun pomoci od státu, jakmile však začnou pracovat, nárok ztrácí. Podmínky pro uprchlíky navíc politici zpřísnili. Kromě jiného zkrátili dobu, po kterou mají běženci nárok na bezplatné zdravotní pojištění. "Ukrajincům navíc často chybí informace, ne každý má přístup k internetu a mobilní data, žijí v opravdu hrozné nejistotě," popisuje zkušenosti Alena.
Docházejí nám síly, upozorňují neziskovky
Na problémy při integraci uprchlíků upozorňuje i řada dalších lidí a organizací, které lidem pomáhají od konce února, kdy válka na Ukrajině vypukla.
V Česku od té doby získalo azyl přes 360 tisíc uprchlíků, uvádí ministerstvo vnitra. Většina z nich se dočkala povolení k pobytu, celkem 165 tisíc žen, necelých 64 tisíc mužů a přes 130 tisíc dětí. Zhruba 140 tisíc uprchlíků už Česko opustilo, v zemi jich tedy zůstává něco přes 200 tisíc. V posledních týdnech více Ukrajinců odjíždí, než přijíždí.
"Při úvodním náporu členské organizace plně zastoupily roli státu. Celou dobu voláme po koordinovaném přístupu, bohužel k němu stále nedochází," prohlašuje Andrea Krchová, ředitelka Migračního konsorcia zastřešujícího nevládní integrační organizace v Česku.
Podobně mluví také ředitelka Sdružení pro migraci a integraci Magda Faltová, podle které citelně chybí některá data. "Narážíme na chybějící informace o volném ubytování, školách i zaměstnání, znesnadňuje to stěhování našich klientů do regionů," říká. Chybí také podle ní záchytný systém pro uprchlíky, kteří se musí vystěhovat z dosavadního bydlení. "Je zásadní, aby ho centrálně řídil koordinátor se silnými kompetencemi, který zajistí sběr a vyhodnocování informací z terénu," radí Faltová.
Dobrovolníci poukazují i na to, že příliš dlouho táhli pomoc uprchlíkům a teď jim docházejí síly. "Na mnoha místech stále tvoříme základní kostru systému za cenu obrovského nasazení. Takový systém je dlouhodobě neudržitelný," varuje Klára Boumová z Charity ČR. Vybízí, aby se více zapojily obce, které ale potřebují metodickou a finanční podporu od státu a krajů.
Vláda se nyní připravuje na situaci po 30. červnu, kdy končí nouzový stav vyhlášený kvůli zvládání uprchlické vlny a kdy se zavřou některá asistenční centra. Ta byla dosud základním pilířem pomoci. Běženci se v nich registrovali a dostávali informace. Pokud si nedokázali zajistit ubytování, pracovníci center jim ho přidělili. Uprchlíci tu také získali pětitisícový příspěvek a informace o možnostech práce.
Vláda nyní navrhuje, aby po skončení nouzového stavu měly ubytování na starosti kraje. "Stále bude nutné zajišťovat kapacity pro důstojné ubytování uprchlíků, kteří si bydlení nemohou sami zajistit. Dnes je v nich kolem 50 tisíc osob a denně je nutno zajišťovat 200 až 400 míst pro nově příchozí," vysvětluje Klára Dlubalová z ministerstva vnitra. Dodává, že bude nutné pomoci i uprchlíkům, kteří musí se začínající sezonou opustit některé turistické objekty.
Kromě toho vláda řeší, co s ukrajinskými dětmi na školách. Ministerstvo školství se snaží, aby se co nejvíce integrovaly v běžných třídách s českými spolužáky, zároveň ale zákon umožňuje vznik čistě ukrajinských tříd. Děti v nich by se s těmi českými setkávaly alespoň na společných kroužcích a školních akcích.
Chybí přehled, kde běženci jsou, říká hejtman
Zpřísnění podmínek pomoci uprchlíkům se zabývala Poslanecká sněmovna, která poslední květnový den přijala zákon označovaný jako lex Ukrajina II. Uprchlíky jím nepřímo nutí, aby si v Česku rychle hledali práci. Poslanec Ivo Vondrák, který je zároveň hejtmanem Moravskoslezského kraje za ANO, v debatě vybízel k větší aktivitě vlády a kritizoval ministra vnitra Víta Rakušana ze STAN.
"Pořád nemáme přehled, kde všude uprchlíci jsou, což nám bude dělat problémy. Musíme vytvořit systém, který bude evidovat, kde se uprchlíci nachází. Bez toho nelze dimenzovat zdravotní, školský a sociální systém ani ubytování," uvedl v parlamentní debatě.
V ní vystoupil na úvod ministr vnitra Vít Rakušan, který vysvětloval, proč je dobré přijetí zákona a co přinese. Uprchlíci musí například hlásit do tří dnů změnu svého pobytu delší než 15 dnů. Výrazná změna nastává také u zdravotního pojištění. "Navrhujeme zkrácení doby, po kterou za cizince s udělenou dočasnou ochranou platí zdravotní pojištění stát, a to na dobu 150 dnů od započetí dočasné ochrany. Cílem je tyto pojištěnce více motivovat, aby se postupně zapojovali do pracovního procesu, což se mimochodem dobře daří." tvrdil ministr.
Výhrady k postupu státu má i hlavní město Praha, kam uprchlická vlna směřuje nejvíce. Podle údajů ministerstva vnitra je ve městě 85 tisíc běženců a primátor Zdeněk Hřib (Piráti) tvrdí, že vnitro dělá málo pro to, aby měli motivaci odcházet do regionů. Radnice má obavy, že v Praze chybí kapacity k tomu, aby tu uprchlíci našli dostatečné zázemí.
Ministra Rakušana i některé hejtmany primátor Hřib zaskočil oznámením, že v polovině června zavře pražské asistenční centrum pomoci. Ministr vnitra již dříve uvedl, že o běžence se Česko i při uzavření centra dokáže postarat. S Hřibem bude o situaci v Praze 17. června jednat premiér Petr Fiala z ODS. Praha zatím pro uprchlíky postavila druhé provizorní stanové městečko, které ale zřejmě nebude stačit.
Práci našlo kolem 70 tisíc uprchlíků
Rakušan připouští, že ne všechno funguje na jedničku, ujišťuje ale, že vláda situaci zvládá. "Válka začala zhruba před sto dny a Česko má nejpropracovanější systém pomoci. Věřím, že se nám podaří prosadit také celoevropský IT systém, kde budou potřebná data, včetně toho, zda a kde uprchlíci čerpají dávky," reaguje. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky eviduje v Evropě přes 4,8 milionu ukrajinských běženců, nejvíce v Polsku.
Ministr vnitra také připomíná, že Česko zvládlo první nápor uprchlické vlny, přestože musel kabinet krizové plány tvořit za pochodu. "Po minulé vládě Andreje Babiše jsme nenašli žádné, které by s něčím podobným počítaly. Navzdory tomu patříme k nejlepším zemím v integraci uprchlíků," připomíná Rakušan například to, že zde práci našlo kolem 70 tisíc uprchlíků.
Odmítá i výtky neziskových organizací, že se málo zajímá o jejich zkušenosti a názory. Uvádí, že s nimi jako koordinátor pro zvládání krize a předseda Ústředního krizového štábu spolupracuje a upozorňuje, že zástupci neziskovek v několika pracovních skupinách jsou, stejně jako hasiči nebo policisté. "Komunikujeme i s neziskovým sektorem, bez něj by to nešlo," říká.
Členové vlády se zabývají uprchlíky téměř každodenně, naposledy to bylo při středečním zasedání vlády. "Největší výzvou je ubytovávání. My jsme zajišťovali ubytování na základě krajských asistenčních center pomocí dvou nařízení, která byla vázána přímo na nouzový stav. Navrhujeme přijetí zákona, jehož cílem je zajistit, že kraje v součinnosti s obcemi budou zajišťovat potřebné ubytovací kapacity v režimu dočasného nouzového přístřeší a nouzového ubytování," oznámil mimo jiné Rakušan.
Zástupci neziskových organizací se ale obávají, že nadcházející období bude ještě obtížnější. Vypracovali proto návrhy, co by se mělo změnit, varují například před omezením přístupu uprchlíků ke zdravotnímu pojištění. Radí také začít s kampaní, která by lidem situaci běženců lépe přiblížila. Navštívili už kvůli tomu vládního zmocněnce pro média a dezinformace Michala Klímu. Bez ohledu na stát, který zatím s žádnou větší kampaní nepřišel, shánějí sponzory, aby rozjeli svou vlastní.
Konsorcium dokonce zveřejnilo Komunikační strategii na podporu integrace ukrajinských uprchlíků v ČR, která má 53 stran. "Víme jak na to. Integrace cizinců je náš denní chleba už téměř 20 let," stojí v materiálu, který odkazuje na speciální webové stránky. "Pokud jde o integraci cizinců, máme metodiky pro obce, školy, zaměstnavatele, nevládky i jednotlivce. Dnes je stačí jen upgradeovat na větší počty příchozích. Stačí se propojit s ostatními, co chtějí pomoci na PomahejUkrajine.cz.
Nicméně premiér Petr Fiala postup vlády i ministra vnitra hájí. "Postupujeme strategicky, v krocích. Objevují se problémy, jak by také ne, když se na našem území během několika týdnů ocitlo 360 tisíc lidí? Ale zvládáme to," prohlašuje a zároveň slibuje vstřícnost k neziskovým organizacím. "Jsme s nimi v pravidelném kontaktu, jejich podněty vítáme. Jistě existují dobré nápady, jak situaci řešit, a mohou se objevovat právě u nich," uvedl.
