Praha - Pět dní před začátkem nového školního roku pohrozili předáci učitelských odborů stávkou ve školách.
"Dneškem jsme zahájili přípravu stávky," oznámil předseda odborového svazu zaměstnanců ve školství František Dobšík.
Způsobila to podle něho vláda, která za dva měsíce neodpověděla na petici podepsanou 64 tisíci odboráři. V ní učitelé žádali, aby se v příštím roce nesnižovaly reálné mzdy a aby vláda nepřeváděla peníze na platy pedagogů z ministerstva školství krajům.
"Tím porušila zákon, protože na petice se má odpovídat do měsíce. A nám nezbývá, než použít silnější prostředky, abychom vládu k jednání donutili," vysvětlil Dobšík.
Za učitele se postavila i ministryně školství Dana Kuchtová. "Peněz ve školství je kriticky málo a s plošnými škrty nemůžeme souhlasit," popsala její stanovisko tisková mluvčí Michaela Taschnerová.
Proto se sejde s předsedou Dobšíkem a na příští týden plánuje schůzku s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Bude s ním jednat o tom, jak vyjít učitelům vstříc v přípravě rozpočtu na příští rok.
Pět a půl procenta je minimum
Stávková pohotovost vyhlášená v den, kdy se učitelé vrátili z prázdnin do škol a začali připravovat vyučování, potrvá nejméně měsíc.
Během té doby budou chtít učitelé přesvědčit Topolánkův kabinet, aby do rozpočtu zanesl zvýšení učitelských platů nejméně o pět a půl procenta.
"Minulé vlády zvyšovaly základní tarif každý rok o pět a půl nebo šest procent. Současná vláda tarify nezvýší, přidá pouze jeden a půl procenta na pohyblivé složky platu," popsal hlavní problém Dobšíkův zástupce Václav Pícl, který byl v minulém volebním období náměstkem ministryně školství.
Odboráři chtějí dosavadní trend udržet už z toho důvodu, že se v příštím roce očekává inflace přes čtyři procenta.
Návrat před Komenského
Nařízení vlády počítá s tím, že školy propustí každým rokem tři procenta zaměstnanců. To umožní, aby platy v příštím roce rostly o 4,5 procenta. Pícl upozornil, že tento návrh je pro odbory naprosto nepřijatelný, protože případné úspory si má ze vzdělávacího resortu stáhnout centrální rozpočet.
"Učitelé ze škol odcházeli i v minulých letech, ušetřené peníze však umožňovaly rozšiřovat jazykovou výuku na základních školách a gymnáziích. Tyto programy by po vládních škrtech bylo nutné zastavit," říká Pícl.
Odboráři vzpomínají, že se v období 2002 až 2006 zvýšily platy pedagogů ze 103 procent na 108 procent průměrného platu. Ani tento podíl nedosahuje obvyklé úrovně v západoevropských zemích. Od příštího roku by se začaly platy ve srovnání se zbytkem populace opět snižovat.
"Na to není možné přistoupit," souhlasí se stanoviskem odborů ministerská mluvčí Michaela Taschnerová.
Odboráři upozorňují, že vláda má v úmyslu snížit také dotace na školní pomůcky. "To není návrat do minulých let, ale snad před Komenského. Kdo bude chtít, aby se děti vzdělávaly, bude jim muset kupovat pomůcky sám," postěžovala si místopředsedkyně školských odborů Markéta Vondráčková.
Ubývá žáků, k čemu učitelé
Pokud by vláda s odbory přece jen začala mluvit, má k jednání dobrý prostor. Její úsporné kroky totiž chtějí využít trvající pokles žáků základních škol. Letos jejich počet poklesl pod 900 tisíc a do tří let se sníží ještě o 75 tisíc. Úbytek zaměstnanců základní škol proto nezvýší počet žáků na jednoho učitele.
Až v roce 2012 začnou stavy na základních školách růst tempem 10 tisíc žáků ročně.
Podobně začaly klesat počty studentů středních škol, kde propad potrvá o devět let déle.
Proti tomu mohou odbory použít argument, že letos začíná na základních školách reforma výuky, kdy se začne učit podle nových vzdělávacích plánů. Vlastní plán si bude připravovat každá škola a pokud stát reformu nepodpoří většími dotacemi, nemusí se změna podařit.
Česká republika navíc už dnes patří k zemím, které v Evropské unii dávají na základní a střední školství nejnižší částku. Méně, než česká tři procenta HDP dávají pouze Řekové a Slováci. Nejvyspělejší země jako Švédsko dávají pět procent.
Všechny peníze krajům
Na rozdíl od platů nejde jednáním vyřešit další stížnost odborů. Ministr financí Miroslav Kalousek rozeslal k připomínkovému řízení novelu zákona o dani z příjmu, která má zvýšit rozpočty krajů a obcí ohrožené reformou veřejných rozpočtů. Podle jedné ze změn připadne krajům 77 miliard korun ročně na platy učitelů základních a středních škol.
Dnes kraje a obce financují opravy a režijní náklady školních budov, krajské úřady zároveň školám rozdělují peníze na platy učitelů a na pomůcky, které jim posílá ministerstvo.
Podle Kalouskova návrhu by kraje dostaly peníze přímo z rozpočtu.
"Pokud jeho návrh projde vládou a sněmovnou, budou moci krajská zastupitelstva tyto peníze utratit za cokoli jiného, například za investice do silnic," zdůvodňuje rezolutní odmítavý postoj odborů místopředseda Pícl.
Problém by však šel odsunout. Kalouskův plán na změnu počítá s tím, že se daňové zákony změní až od roku 2009. Jednat se tedy může další rok.
Pokud vláda učitelům nevyjde vstříc, jsou rozhodnuti jít ještě letos do stávky. "Budeme učitele připravovat na to, že jim menší výpadek platů hrozí ještě do vánoc. Za prostávkované hodiny se totiž neplatí," upozornil Dobšík.
