Ačkoliv už nehrozí kolaps nemocnic pod tlakem covidových pacientů, pro miliony lidí po celém světě epidemie neskončila. Po prodělání nákazy je trápí dlouhodobé zdravotní problémy. Podle studie amerických vědců zveřejněné v Nature Reviews Microbiology jde nejméně o 65 milionů lidí. Dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi tedy trpí jeden z deseti nakažených.
S podobnými počty se setkávají i čeští lékaři. "Necelých sedm procent z těch, kteří byli v naší nemocnici hospitalizováni pro těžký covid, se dostalo do našeho centra postcovidové péče," popisuje pneumolog Vladimír Koblížek z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Od března 2020 je to už více než 3500 lidí. Část pacientů navíc k lékařům s následnými komplikacemi patrně vůbec nedorazila a bojuje s nimi sama doma.
Přetrvávající zdravotní problémy má i čtyřiačtyřicetiletý Radek z Prahy. Covidem se nakazil během loňského podzimu. "Nemůžu se zbavit každodenního kašle, prodělal jsem zápal plic, jsem mnohem víc unavený a celkově se necítím dobře. Deset let jsem kromě prevence nebyl u doktora a teď jsem v nějaké ordinaci skoro každý týden," popisuje svůj stav.
Několik týdnů od pozitivního testu se s nalomeným zdravím potýká také sedmadvacetiletá Karolína. Covid překonala loni koncem listopadu. S nemocí se vypořádala na konci roku, a když už se zdálo, že je zdravá, objevily se další komplikace.
"Na konci ledna jsem začala pozorovat větší obtíže, ztrátu čichu, změnu ve vnímání různých pachů. Není to legrace, protože neustálý zápach člověka hrozně vyčerpává. Musím stále řešit, co budu jíst a pít. Už teď hubnu, protože mi spousta jídla prostě smrdí," vysvětluje.
Ztrácí chuť i čich a nevyjdou kopec
Nevolnost, ztrátu chuti k jídlu či ztrátu čichu přičítá takzvanému dlouhému covidu i americká studie. Velmi časté jsou pak problémy s dýcháním, onemocnění srdce, extrémní únava či zpomalené myšlení, přičemž příznaky se často podobají chronickému únavovému syndromu. Přibližně polovina lidí s dlouhodobým covidem spadá dle výzkumníků právě pod příznaky chronického únavového syndromu.
Hradecký pneumolog u pacientů pozoruje hlavně celkovou ztrátu kondice. "Mají sníženou toleranci fyzické zátěže, nevyjdou do kopce, nezvládají pohybové aktivity, které dřív vykonávali. Jde taky o ztrátu kondice stran dýchání, ale s rehabilitací se lepší. Pak je častá únava, lidé špatně spí a pomalu myslí a celé to trvá fakt dlouho," popisuje Koblížek.
Studie uvádí, že jen málo lidí procházejících postcovidem se úplně uzdraví. Okolo 85 procent pacientů, které trápily zdravotní komplikace dva měsíce po nakažení, se jich nezbavilo ani po roce. "Značná část lidí s dlouhým covidem může být postižena doživotně, pokud nebudou přijata žádná opatření," upozorňuje v návaznosti na výsledky studie imunolog Zdeněk Hel z Alabamské univerzity.
Nicméně studie izraelských vědců z neziskového KI Research Institute a tamní zdravotní pojišťovny ze začátku roku tvrdí, že většina příznaků dlouhého covidu u lidí, kteří prodělali mírnou formu nákazy, zmizí právě do jednoho roku. Také český pneumolog Koblížek nabízí pozitivnější zprávy. Většina nemocných hradeckého centra se zbavila potíží do jednoho, maximálně až dvou let. "Po delší než dvouleté periodě máme jen minimum nemocných," dodává.
Příznaky odezněly i většině pacientů z centra postcovidové péče ve Fakultní nemocnici Brno. Podle přednosty tamní plicní kliniky Milana Sovy v centru už provedli přes 4000 kontrol pacientů po covidu. Oddělení, ve kterých pomáhají lidem s postcovidovými obtížemi, fungují i v dalších nemocnicích.
Například v Olomouci vyšetřili už přes tři tisíce pacientů. "Přetrvávající potíže, které vyžadují další sledování, se vyskytují asi u 150 z nich. Nových pacientů vyšetříme několik jednotek denně, obvykle ne více než pět za den - nejčastěji pro kašel či dušnost," podotýká Samuel Genzor z Kliniky plicních infekcí a tuberkulózy.
Postcovid mohl potkat přes 200 tisíc lidí v Česku
Ze zkušeností hradeckého centra vyplývá, že postcovid trápí zhruba každého dvacátého pacienta, který se léčil s koronavirem ambulantně, a každého desátého, který byl hospitalizovaný. V Česku dodnes prodělalo covid více než 4,2 milionu lidí, zhruba 160 tisíc z nich se nevyhnulo jeho těžké formě s nutností hospitalizace. Více než 42 tisíc lidí v Česku covidu podlehlo. Optikou zkušeností z hradecké nemocnice by se tak postcovidové příznaky mohly týkat více než 200 tisíc pacientů.
Podle amerických vědců se postcovid týká všech věkových kategorií, přičemž nejvyšší procento diagnóz se objevilo u lidí ve věku od šestatřiceti do padesáti let. Dlouhotrvající zdravotní problémy po covidu se také častěji rozvinou u žen.
Mezi potenciální rizikové faktory se řadí například cukrovka druhého typu, přítomnost specifických autoprotilátek, porucha pozornosti či alergická rýma. Třetina osob s dlouhodobým covidem však předtím neměla žádné jiné onemocnění. Zda se u lidí postcovidové potíže rozvinou, může souviset i s tím, jestli měli možnost v prvních týdnech po nákaze dostatečně odpočívat.
První výzkumy ukazují na zvyšující se riziko dlouhodobých následků, pokud pacienti prodělali akutní covid infekci opakovaně, píše se v americké studii. Vliv očkování na rozvinutí dlouhého covidu je podle výzkumů nejednoznačný. Nicméně Koblížek podotýká, že už loňská předběžná analýza dat českých pneumologů prokázala, že vakcinovaní pacienti mají výrazně nižší výskyt postcovidu oproti neočkovaným.
Pomůže cvičení a fyzioterapie
Přestože v současné době neexistuje žádná ověřená léčba pro pacienty s dlouhým covidem, centra postcovidové péče v českých nemocnicích zaznamenávají úspěchy. Často pomáhá plicní rehabilitace s využitím fyzické aktivity a fyzioterapie. "Léčba probíhá vesměs experimentálně v rámci klinických zkoušek. Nicméně již nyní je možné používat bez rizika terapii založenou na behaviorálním přístupu a rehabilitaci," popisuje Koblížek.
Stav pacientů s únavovým syndromem či poruchou spánku se pak podle něj zlepšuje. "Se špatným dýcháním umíme pomoci fyzioterapií. Vlastně učíme pacienty znovu dýchat. Ambulantní léčba trvá asi dva měsíce, ale je hodně efektivní," popisuje Koblížek. Mírní tak skeptické závěry, které naznačuje americká studie.
