Tresty za časů koronaviru: bezohlednost může člověka připravit o miliony i o svobodu

Jakub Heller Jan Horák Jakub Heller, Jan Horák
13. 3. 2020 20:20
Koronavirus do Česka přinesl nejen riziko nákazy, ale i krizový režim, zákazy a nařízení. Ještě před měsícem zcela běžným chováním teď každý Čech riskuje vysokou pokutu, v horším případě i vězení. Na zločin během krize zákony pohlížejí přísněji než obvykle. Deník Aktuálně.cz se pokusil shrnout, za co jaký trest hrozí. Ani podle právníků to však není zcela jednoznačné.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Když vláda ve čtvrtek na tiskové konferenci vyhlásila nouzový stav, ministr vnitra Jan Hamáček na jednu z otázek reagoval nekompromisně. Když někdo přes zákaz vyrazí do rizikové země, dopustí se trestného činu. Vláda v pátek zákaz ještě zpřísnila. Čechům stíhání hrozí, i když z tuzemska vycestují jakýmkoliv směrem. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch také už před týdnem upozornil, že kdo svévolně opustí nařízenou karanténu, riskuje až třímilionovou pokutu.

Současně však vláda deklarováním stavu nouze zavedla mnoho dalších opatření, u nichž je výše trestu méně jasná. Nebo se dokonce v průběhu času mění. Příkladem je omezení počtu osob, které se mohou v jednu chvíli účastnit společenské či kulturní akce nebo sportovního utkání.

Vláda při zpřísnění omezení počtu účastníků takové akce ze stovky na třicet lidí paradoxně snížila i trest, který za porušení zákazu hrozí. Původní nařízení resortu zdravotnictví (zákaz nad sto osob, pozn. red.) vycházelo ze zákona o ochraně veřejného zdraví, jenže tento výnos vyhlášením nouzového stavu padl. Aktuální omezení vyvěrá ze zákona o krizovém řízení, o který kabinet Andreje Babiše vyhlášení nouze opřel. 

Sankce za porušení omezení 20 tisíc

Zatímco ještě ve čtvrtek dopoledne hrozila za porušení zákazu pokuta až tři miliony korun, nyní je to mnohem méně. Krizový zákon sice všem obyvatelům republiky nařizuje "strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu", ale postih za porušení momentálně vyhlášených omezení stanovuje jen do výše 20 tisíc korun.

"Dostáváme se do režimu zákona o krizovém řízení a tam mají přednost sankce podle tohoto zákona," potvrdil Aktuálně.cz advokát Jiří Vaníček, který je expert na danou oblast práva. Pokutu 20 tisíc korun by si tak mohl vysloužit třeba majitel posilovny, který by svou provozovnu nezavřel, nebo hostinský, který by svůj podnik nechal otevřený i po osmé hodině večerní. 

Tresty ale stoupnou ve chvíli, kdy by vláda sáhla k drastičtějším opatřením, které jí vyhlášený nouzový stav dovoluje uplatnit. Smí třeba uložit občanům, aby se do řešení krize zapojili konkrétní pracovní výpomocí. Kdo odmítne, hrozí mu pokuta 50 tisíc korun. Kdyby kabinet z nějakého důvodu zakázal ukládat si peníze na zahraničních účtech, za jeho nedodržení se platí sankce dva miliony.

Za porušení karantény milionové pokuty i vězení

Výjimkou zůstává porušení karantény, které by mělo být stále posuzováno podle zákona o ochraně veřejného zdraví a jež spadá do pravomoci hygieny. Proto tomu, kdo izolaci svévolně opustí, hrozí pokuta až tři miliony korun. Peněžní sankce ale nemusí být vše, co člověk ignorující omezení riskuje. Vláda v pátek zařadila koronavirus mezi nakažlivé nemoci. Dostal se tím do společnosti chorob, jako jsou AIDS, cholera, mor či třeba tuberkulóza.

A šíření nakažlivé nemoci je podle příslušných paragrafů trestního zákona trestný čin. "A je to dokonce i nedbalostní trestný čin, tedy není nutné, aby člověk věděl, že je nemocný, a chtěl nemoc šířit, ale dopadá to i na případy, kdy se bez zvláštního důvodu domnívá, že například opuštěním karantény nic nezpůsobí," vysvětlil Aktuálně.cz ústavní právník Jan Kudrna.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr Jan Hamáček při vyhlášení nouzového stavu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr Jan Hamáček při vyhlášení nouzového stavu. | Foto: ČTK

Za šíření nakažlivé nemoci z nedbalosti hrozí nejméně půl roku až tři roky vězení. Pokud však dojde na těžkou újmu na zdraví nebo ve výsledku takového jednání zemře jediný člověk, zvyšuje se sankce až na deset let. Zahynou-li více než dva lidé, maximální sazba vzroste o dva další roky.

Zákon mluví i o tom, že tento trestný čin spáchá i ten, kdo jen zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nemoci. Není proto vyloučené, že větší šanci na rozšíření nemoci by orgány činné v trestním řízení mohly spatřovat jak v otevřených hospodách a barech, tak i v příliš početných veselkách a oslavách narozenin. 

Trestní postih jako poslední možnost

Do značné míry bude proto záviset i na hygienicích, vyšetřovatelích a státních zástupcích, jak přísně se rozhodnou porušení vládních nařízení postihovat. "Každopádně primárně platí sankce podle krizového zákona, případné trestněprávní sankce pak vycházejí z intenzity porušení těchto omezení. Trestní právo je v takové chvíli krajním prostředkem," říká advokát Vaníček.

Podle advokáta a bývalého soudního znalce Michala Mazla by stíhání mohlo hrozit například hostinskému, který porušuje nařízené omezení otevírací doby, ačkoliv už za to jednou dostal pokutu, nebo se s ním kvůli tomu vede správní řízení.

Pokud by státní zástupce došel k závěru, že se člověk skutečně dopustil trestného činu, případ by skončil u soudu. Případný hříšník ale musí počítat s tím, že k němu soudce ve chvíli, kdy Česko svírá krize, shovívavý nebude. Naopak. "Trestní zákon počítá s přitěžující okolností, která spočívá v tom, že pachatel spáchal trestný čin za krizové situace," vysvětluje Vaníček.

V tomto smyslu se v pátek jasně vyjádřil i nejvyšší žalobce Pavel Zeman, když hodnotil čerstvý hackerský útok na brněnskou nemocnici. Neznámý útočník vyřadil většinu počítačových systémů špitálu, odkládaly se kvůli tomu i operace. "Mezi takové přitěžující okolnosti patří i situace, kdy pachatel spáchal trestný čin za krizové situace, živelné pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život," řekl Zeman serveru Seznam Zprávy.

Na lidi porušující karanténu si posvítí policisté

Lze předpokládat, že v nejbližších dnech začnou přibývat zejména pokuty za nedodržování karantény. Jak oznámil ministr vnitra Hamáček, do kontroly, zda ji lidé dodržují, se nově zapojuje i policie. Do čtvrtka prověřování lidí v izolaci stálo jen zaměstnavatelích, jako je to obvyklé mimo krizi v případě běžných nemocí. 

Zaměstnavatelé teď však sami přiznávají, že tento systém v posledních dnech nefunguje. "V této chvíli jsou firmy už natolik personálně vyčerpané, že nemají další lidi, kteří by kontroly pracovníků mohli provádět," potvrdil Hospodářským novinám mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. 

Situaci mají proto napravit policisté, kteří se pouštějí do namátkových kontrol. Zaměří se mimo jiné na pasažéry, které v minulých dnech kontrolovali při návratu z rizikových zemí a pro které platí povinná čtrnáctidenní karanténa. Na hranicích si policisté a hasiči opsali jejich jména a telefonní čísla, dohledání takových lidí díky tomu bude snadné.

V karanténě je v momentálně zhruba 4800 lidí. Izolace se rozlišuje na dva typy. Jednu nařizuje praktický lékař, který vystavuje pacientovi e-neschopenku. Na jejich základě bylo v pátek ráno v karanténě 3800 lidí. Další karantény nařizují krajské hygienické stanice - jde primárně o lidi, kteří se mohli nakazit od pozitivně testovaného pacienta. Těch je nyní 1014.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy