Skupina českých firem a českých vědeckých institucí pod vedením brněnské SAB Aerospace uskuteční samostatnou misi, jejímž cílem je zmapovat nerostné bohatství v okolí naší planety a přispět také k hlubšímu prozkoumání vesmíru. Podle vědců rozhodně nehrozí podobně katastrofický scénář, který o snahách lidstva vytěžit nerostné bohatství vesmíru nabídl slavný Cameronův film Avatar. Asteroidy, které by se měly stát zdrojem surovin, totiž nejsou osídlené a všech zajímavých komodit je zde dostatek.
Aby lidstvo vědělo, na kterém z mnoha vesmírných těles by mělo dobývání surovin význam, chtějí Češi do čtyř let na oběžnou dráhu Země vyslat dvě družice. Ty mají zkoumat složení malých těles, jež se pohybují sluneční soustavou, takzvané meteoroidy, a také podstatně větší tělesa - asteroidy, neboli planetky. Projekt, nazvaný mise SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications), vznikl na poptávku Evropské kosmické agentury a českého ministerstva dopravy, které na misi a související projekty zatím vyčlenilo přes miliardu korun.
"Mise je unikátní díky technologiím určeným pro výzkum nerostného bohatství na tělesech v meziplanetárním prostoru a propojení přístrojů, které spolu vlastně nikdy do vesmíru neletěly," přiblížil význam projektu Martin Ferus, vedoucí Oddělení spektroskopie na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, jež se na projektu podílí.
Meteor nese informaci o svém tělese
Družice brněnské firmy budou vybaveny speciální kamerou, která zaznamenává barevné spektrum světla meteoru, jevu, který vzniká při průletu kousku asteroidu či komety atmosférou (tzv. meteoroidu). "Kamera má v sobě mřížku, která rozloží světlo meteoru na příslušné spektrum a my pak na počítači jednotlivé části spektra přiřadíme chemickým látkám a prvkům," vysvětluje tvůrce projektu SLAVIA Václav Havlíček.
Jak doplňuje vědec Martin Ferus, každý atom září jen na velmi úzce vymezených frekvencích světla. Světelné spektrum je pak pro atom něco jako otisk prstu, díky němuž se dá identifikovat, z jaké látky pochází. "Každý meteor tak přináší informaci o prvcích, které obsahovalo těleso, jež v atmosféře vytvořilo tuto padající hvězdu - tedy meteor. Na dálku jsme tedy schopni provést jeho chemickou analýzu," říká Ferus s tím, že jelikož většina těles tvořících meteory se po vstupu do atmosféry zcela rozpadne, záznam spektra zůstává jediným vodítkem k určení prvkového složení padajících hvězd.
Družice budou dále studovat i meziplanetární prach uvolněný z povrchu asteroidů a komet. Zkoumat ho bude přístroj zvaný hmotnostní spektrometr. "V družici je komůrka, do které vlétne meziplanetární prach křížící oběžnou dráhu Země a my pak můžeme zjistit jeho složení," popisuje Havlíček.
Průzkum planetek mimo oběžnou dráhu Země
- Do deseti let se česká firma SAB Aerospace, zaměřená na kosmický průmysl, chystá vyslat misi k asteroidu mimo oběžnou dráhu Země. Družice by kolem něj měla proletět a určit složení jeho povrchu. Využije k tomu laser, který odpaří kus asteroidu a kamera následně určí jeho složení stejně, jako složení plazmatu meteorů.
- "V budoucnu si lze také představit flotilu malých satelitů zkoumajících meziplanetární prach uvolněný z asteroidů pomocí hmotnostních analyzátorů, stejně, jako to bude demonstrovat projekt Slavia," vysvětluje Martin Ferus ze SAB Aerospace.
- Projekt Slavia (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications) vznikl na poptávku Evropské kosmické agentury a českého ministerstva dopravy, které na misi a související projekty vyčlenilo přes miliardu korun. Do čtyř let Češi vyšlou na oběžnou dráhu Země dvě družice. Ty mají zkoumat složení malých těles, jež se pohybují sluneční soustavou, meteoroidů a asteroidů, neboli planetek. Přinést by měly informace, na kterém z mnoha vesmírných těles by mělo dobývání surovin význam.
Průzkum mimozemské těžby může Česko vynést po bok mocností
Vědec z pražského Ústavu fyzikální chemie přikládá mimozemské těžbě do budoucna velký význam, neboť se ukazuje, že některých komodit může být na planetě Zemi časem nedostatek. Příkladem může být lithium či prvky vzácných zemin. "Zde lze vidět v příštích desetiletích či staletích velký potenciál kosmu," konstatuje.
Ještě důležitější ale může být podle něj těžba komodit jako železo nebo titan, které mají na Zemi mizivou hodnotu, ale vynést je do vesmíru pro stavbu rozměrných konstrukcí, například kosmických stanic, je extrémně drahé a neekologické. Využily by se tak v podstatě "lokální" zdroje. "Mimozemská těžba tak ohromně urychlí stavební a konstrukční činnost v kosmu," upozorňuje.
Díky misi SLAVIA by tak Česká republika mohla být první, kdo se pustí do takto systematického prozkoumávání, jaké je složení mimozemských těles a co z toho by mohlo být člověku užitečné. To by ji teoreticky mohlo zařadit po bok technologických velmocí, které plánují těžit suroviny ve vesmíru. "Věříme, že nás mise nakopne tím správným směrem. Budoucnost otevírá i pro malé státy netušené možnosti," věří Martin Ferus.
Expanze je lidskou přirozeností
Černého scénáře, podle něhož by člověk po Zemi začal drancovat i vesmírná tělesa, jak to vepsal James Cameron do slavného a komerčně nejúspěšnějšího filmu Avatar, se český vědec neobává. Filmový měsíc Pandora obývali humanoidům podobní domorodci a největší naleziště cenné horniny se nacházelo v samotném středobodu jejich života.
"Podle mého názoru je expanze lidskou přirozeností. Nazývat to drancováním je poněkud silné vyjádření. Expanze bude probíhat tak, jak si ji naplánujeme a uděláme. Záleží na tom, kam bude lidstvo směřovat," říká vědec. Nechce prý být "utopický optimista", ale ani pro pesimismus podle něj není pádný důvod. Jak zdůrazňuje, na asteroidech, kde by se v budoucnu mohlo těžit, neexistuje život a ve vesmíru je dle jeho slov surovin dostatek.
Velký potenciál vidí i v tom, že vesmírné projekty jsou vynikajícím příkladem mírové spolupráce mezi státy. "Snad tato expanze lidstvo stmelí. Kromě toho, kde je dost všeho pro všechny, tam nemusí být důvod k rozepřím," domnívá se. Že by došlo na scénář Avataru, by fyzika Martina Feruse spíše překvapilo. "Ale nikdy neříkejme nikdy - třeba dobrodružné výpravy Kryštofa Kolumba byly smělým objevitelským dobrodružstvím, které nepřineslo všem zúčastněným jen to dobré," dodává.
