Jsme stejně dobří jako NASA, jen s horším marketingem, říká Čech z vesmírné agentury

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 10. 7. 2021 13:32
Češi nosí mikiny s logem NASA a říkají, že používají k navigaci GPS. Ve skutečnosti ale čerpají navigační data z evropského systému Galileo a i další výsledky kosmických programů EU již prorostly do jejich života. Vesmírné aktivity Evropy se navíc řídí z pražských Holešovic a nově na ně bude jako šéf dozorčí rady dohlížet Čech Václav Kobera.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Již od roku 2012 jsou středem evropského vesmírného výzkumu pražské Holešovice, kde sídlí Agentura Evropské unie pro kosmický program EUSPA. Čeští vědci a inženýři se navíc dlouhodobě osvědčují ve vesmírném výzkumu a minulý týden přišel další úspěch. V čele správní rady agentury stanul Čech Václav Kobera, který už od roku 2011 vede odbor inteligentních dopravních systémů a kosmických aktivit na ministerstvu dopravy.

"Dneska už nelze říct, že kosmické aktivity jsou oblast, do které by Česká republika neměla investovat," říká Kobera a vysvětluje, že vesmírné projekty už jsou nedílnou součástí každodenního života. Například čipy více než dvou miliard mobilních telefonů získávají informace z evropského navigačního systému Galileo a na tuto družicovou navigaci je navázáno deset procent evropské ekonomiky.

Hovoří-li se o navigaci, respektive o elektronickém systému zjišťování polohy, vžila se zkratka GPS, ačkoliv tento americký systém je pouze jeden z několika, a jak se podle Václava Kobery ukazuje, tak jeho méně známější evropský bratr Galileo je spolehlivější a přesnější.

Zleva: výkonný ředitel EUSPA Rodrigo da Costa, šéf správní rady EUSPA Václav Kobera a předseda Akreditační rady pro bezpečnost Bruno Vermeire.
Zleva: výkonný ředitel EUSPA Rodrigo da Costa, šéf správní rady EUSPA Václav Kobera a předseda Akreditační rady pro bezpečnost Bruno Vermeire. | Foto: EUSPA

Jedním z klíčových prvků Galilea jsou atomové hodiny, které udávají přesný čas. Ten využívají navigace na Zemi, protože přesné určení polohy místa je závislé na co nejpřesnějším změření toho, jak dlouho trvala cesta signálu z družice do zařízení. Čím větší jsou tedy nepřesnosti v čase, tím více klesá přesnost určení přesné polohy.

A systém se nevyužívá jen v navigacích. Nezbytný je například i pro bankomaty, kterým slouží k tomu, aby finanční transakce z jednoho konce světa na druhý probíhaly přesně tak, jak mají.

Dalším důležitým projektem, spadajícím pod Agenturu EU pro kosmický program, je Copernicus, takzvané "evropské oko na planetu Zemi", což je systém družic, který zajišťuje neustálé pozorování atmosféry, pevniny či moří. Zaměřuje se i na změny klimatu a zajištění civilní bezpečnosti. Třeba tím, že se podílí na ostraze vnějších hranic Evropské unie. Pomocí těchto družic se takřka v reálném čase mapuje vývoj událostí na pevnině i na moři kolem hranic unie.

Václav Kobera připomíná i bohaté využití Copernica v zemědělství. Svými snímky s vysokým rozlišením umožňuje například monitorovat zemědělskou činnost, kontrolovat zemědělské postupy, tedy například, jak kdo oře, sklízí či seče, což je důležité i vzhledem k tomu, že na dodržování těchto postupů mimo jiné závisí přidělování dotací. Dříve se musely provádět složité opakované inspekce v terénu.

I přes tyto úspěšné a hojně používané produkty nejsou Galileo, Copernicus či evropské vesmírné agentury jako ESA či EUSPA u široké veřejnosti tolik známé či populární jako snímky NASA z jejích družic či vozítka na Marsu nebo třeba Muskovy satelity Starlink.

Kobera se však domnívá, že evropští vědci drží s těmi americkými krok, pokulhává ale marketing. "Třeba NASA má úplně jiný rozpočet na marketing, takže její možnosti jsou nesrovnatelně větší," říká Kobera, který připomíná, že stránky americké kosmické agentury se snímky a videy z vesmíru jsou velmi populární po celém světě a textilní řetězce chrlí trička a mikiny s logem NASA.

"Ano, trička s logem ESA se moc nenosí, i když se také vyrábí. Nicméně evropské vesmírné projekty mají své nepopíratelné výsledky a pro chod světa jsou již dnes nepostradatelné a jsou i významným hybatelem průmyslu a ekonomiky," říká Kobera. "Ale ano, musíme být více vidět," připouští.

Nelze spoléhat jen na ruské nebo americké systémy

V pražských Holešovicích se tak nachází úřad, který řídí navigační a monitorovací systémy používané nejen v Evropě, ale přístroji po celém světě. "Je potřeba mít něco, na co se my - coby země Evropské unie - můžeme stoprocentně spolehnout. Nemůžeme spoléhat jen na ruské či americké vojenské systémy. Oproti tomu evropský systém Galileo je pod civilní kontrolou a slouží pro všechny členské státy," vysvětluje Kobera význam organizace, jejíž správní radu vede.

Podobně se to podle něj má s přístupem do vesmíru. "Nemůžeme si dovolit spoléhat na nosiče, které mají Američani, Rusové, Indové nebo Japonci. Bez garantovaného přístupu do vesmíru by byla Evropa a její kosmická infrastruktura zranitelná a naše možnosti vypouštět družice do vesmíru omezené a závislé na vůli jiných," dodává.

Sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program v pražských Holešovicích.
Sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program v pražských Holešovicích. | Foto: Ministerstvo dopravy ČR

Společné evropské kosmické programy jsou důležité i kvůli financování. Malé státy si nemohou samy dovolit financovat velké kosmické projekty. Třeba Česko má ve vesmíru miniaturní satelity CubeSat pro dílčí vědecké výzkumy či ověření technologií, jako je například VZLUSat s miniaturním rentgenovým dalekohledem, velké přístroje však, tak jako jiné malé státy, neufinancuje.

"Telekomunikační družice je velká jako autobus. Ty jsou schopné stavět jen velké nadnárodní firmy. Češi těmto firmám ale dodávají komponenty či subsystémy a účastní se společných evropských projektů," vysvětluje Kobera. Ten stojí před velkým úkolem přesvědčit ještě více českých firem, aby se zásadněji zapojily do vývoje a výroby produktů pro kosmické programy.

Kdo bude po Remkovi dalším Čechem ve vesmíru? 

Nabízí se i obligátní otázka, kdy bude mít Česko dalšího člověka ve vesmíru po prvním a zatím posledním astronautovi Vladimíru Remkovi, jenž v kosmu prožil více jak týden v březnu 1978 na palubě sovětské lodi Sojuz. Výběr evropských kandidátů neřeší EUSPA, nýbrž Evropská vesmírná agentura (ESA) a právě před týdnem proběhla uzávěrka pro přihlášky na nové astronauty ESA.

I tak má ale Kobera dobrou zprávu. "Češi mají samozřejmě šanci. Je třeba ale vzít v úvahu, že dorazilo kolem deseti tisíc přihlášek a že se vybírají jednotky nových astronautů a nadto zhruba dvacetičlenný záložní tým," popisuje Kobera.

Garantované místo má trojice států, které přispívají do rozpočtu na průzkum vesmíru ESA nejvýznamnějšími částkami. Ani ostatní ale nejsou bez šance a astronaut může být i z Česka. "Nicméně musí projít náročným výběrovým řízením a prokázat skutečně mimořádné schopnosti," doplňuje.

Z pozice šéfa správní rady Agentury Evropské unie pro kosmický program musí zachovávat neutralitu, a tudíž nemůže Česko nijak zvýhodňovat. "Nicméně samotný fakt, že je Čech v čele správní rady takovéto organizace, přináší Česku větší respekt v oblasti kosmických aktivit a umožní ještě více stabilizovat české vesmírné aktivity. Když se mluví o evropských kosmických aktivitách, mluví se o třech městech: Bruselu, kde sídlí Evropská komise, Paříži, kde sídlí ESA, a Praze, kde máme EUSPA," upozorňuje.

Agentura již nyní využívá většinu služeb z České republiky, bydlí zde na dvě stě jejích zaměstnanců s rodinami a od roku 2012, od kdy v Česku sídlila ještě jako Agentura pro evropský globální navigační družicový systém, odvedla do českého státního rozpočtu přes tři miliardy korun. "Česku z toho plynou i nějaké výdaje, jako placení 75 procent nájmu, ale to jsou malé částky oproti tomu, co nám její přítomnost přináší do ekonomiky," uzavírá Kobera.

Video: Vesmírný odpad nám přerůstá nad hlavou. Pomoci může tanec nebo síť

Tři čtvrtě milionu úlomků větších než jeden centimetr má obíhat Zemi. Mohou se opět srážet a těžce poškodit nebo zničit funkční satelit. | Video: Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. Policie znovu navrhuje podat obžalobu

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy