Dlouhá léta se politici v sociální oblasti soustředili hlavně na podporu důchodců. Ti si polepšili, letos se dokonce dočkají už třetího zvýšení důchodů - podle oznámení premiéra Petra Fialy (ODS) dostanou v září průměrně 699 korun a jejich důchod dosáhne v průměru 17 900 korun. Dlouhodobě opomíjenou skupinou, na kterou teď výrazně dopadá zdražování, se mezitím stala střední třída, především zaměstnanci a rodiny s dětmi.
"Právě na střední třídu doléhá krize velmi výrazně, protože vysoká inflace většině zaměstnavatelů nedovolí, aby navyšovali mzdy alespoň o inflaci," říká Aktuálně.cz ekonom Štěpán Křeček, který patří do poradního týmu premiéra Fialy. "Většině zaměstnanců se tak bude reálná mzda snižovat a oni si budou moci koupit ze mzdy méně. Zároveň budou ale muset podstatně více utrácet, protože zdražování se dnes týká naprosté většiny zboží a služeb," přiznává.
Premiér Fiala sice oznámil 27. dubna společně s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) mimořádnou dávku pět tisíc korun na každé dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun, jenže detaily této pomoci dosud vláda neschválila. Jedním z důvodů je snaha nastavit pomoc tak, aby skutečně pomohla i střední třídě. "Doposud jsme se zaměřovali hlavně na sociálně nejslabší, ale nyní zjišťujeme, že problémy v rodinách jsou často ještě větší než u důchodců," říká Křeček.
Patří k těm, kteří považují jednorázový příspěvek za dobrý krok. "Myslím, že takový druh pomoci je správný. A správná je také hranice milion korun právě proto, aby na dávku nedosáhli jen nejchudší, ale také střední třída, která pobírá průměrnou mzdu," sdělil Aktuálně.cz Křeček. Podle svých slov bude navrhovat předsedovi vlády, aby s podobnou dávkou přišla vláda i v příštím roce. "Pokud by se situace nezlepšila, mohl by se s klidem podobný příspěvek zopakovat i v roce 2023," podotýká.
Ministr Jurečka v neděli v televizi CNN Prima News ujistil, že tuto středu vláda příspěvek pro rodiny s dětmi schválí, vyplácet jej budou v srpnu. Žádost podle něj nemá být složitá, žadatel vyplní osobní údaje členů rodiny a zvolí, jakým způsobem chce dávku vyplatit.
Střední třída, o které nyní politici i ekonomové tolik mluví, představuje velmi širokou skupinu. Řadit se do ní mohou například učitelé, zdravotníci, právníci, ale i počítačoví experti nebo manažeři. Například sociolog Daniel Prokop střední třídu definuje jako lidi, kteří mají vlastní bydlení, úspory, vyšší vzdělání a možnost plánovat si využití vlastních peněz. "Podle některých analýz je tak definováno asi 25 až 30 procent obyvatel Česka," popsal Prokop Aktuálně.cz. Plánovaná vládní pomoc je ale v tuto chvíli určená jen rodinám s dětmi do 18 let, jejichž příjem nepřesahuje milion korun hrubého ročně, což znamená přibližně 83 tisíc hrubého měsíčně.
Místo peněz vyšší sleva na daních
Názory na to, jak pomoci střední třídě, jsou mezi odborníky různé. Například ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová je pro jiný druh pomoci. "Za mě je pět tisíc jednorázově strašně široké vrstvě lidí špatně. Lidé potřebují pomoct s rozpočtem každý měsíc, pomoc musí být opakovaná. Vůbec nerozumím tomu, proč vláda nesáhla k naprosto jednoduchému administrativnímu kroku, kterým je zvýšení slevy na poplatníka a její překlopení do bonusu. To je ta nejjednodušší věc, kterou mohla udělat a mohla přesně cílit na nižší střední třídu," říká Aktuálně.cz Nerudová.
Nárok na slevu na poplatníka má každý, kdo podává daňové přiznání. Pro letošní rok je ve výši 30 840 korun. Sleva ale nikdy nemůže přesáhnout výši daně, kterou lidé měli původně zaplatit, a nelze tak jít do minusu. Pokud by to stát umožnil, znamenalo by to, že pokud by daňové zvýhodnění člověka přesáhlo jeho daň z příjmů, stát by mu rozdíl vrátil. Díky bonusu by daň neplatil, naopak by ještě peníze od státu dostal.
Za výhodu takové pomoci považuje Nerudová i to, že příjemci by nemuseli o sociální dávku žádat. Zkušenosti totiž podle ní nasvědčují tomu, že mnozí lidé se stydí přijít poprvé v životě na úřady s prosbou o pomoc. "Tito lidé mají pocit, že ztrácí důstojnost, a je strašně důležité, aby jim vláda pocit důstojnosti vrátila. Jestliže by došlo ke slevě na poplatníka, lidé by nemuseli nikam chodit, nestyděli by se a každý měsíc by pomoc pocítili v rodinném rozpočtu," vysvětluje Nerudová.
Ministr Jurečka nedávno avizoval, že by chtěl, aby lidé mohli podávat žádost o pětitisícový příspěvek elektronicky. Další možností by mohly být Czech Pointy na radnicích a poštách. Současní příjemci přídavků na děti by žádost nemuseli podávat vůbec, dávku by dostali automaticky. Přesná pravidla však bude vláda teprve schvalovat.
Ekonom Lukáš Kovanda doporučuje, aby vláda zvýšila slevu na dani pro rodiny s dětmi. "Jednorázový příspěvek je nesystémové opatření. Rozumnější by pro střední vrstvy bylo vybrat dle výše příjmu domácnosti, které by mohly uplatňovat vyšší slevu na děti," navrhuje Kovanda, ale zároveň upozorňuje, že toto opatření by příliš nepomohlo chudým. Navíc pokud by vládní koalice snižovala daně, musela by si už teď podle Kovandy ujasnit, kde ve výdajích v příštích letech dokáže ušetřit.
Snižování daní hlasitě prosazují obě opoziční strany, ANO a SPD. Předseda ANO Andrej Babiš na začátku dubna představil 12bodový plán, ve kterém požadoval například zrušení DPH u energií, stanovení maximálních cen benzinu a nafty nebo zvýšení platů státních zaměstnanců.
Podle ekonomů by toto rozdávání jen letos stálo zhruba 250 miliard korun a stát by se kvůli tomu musel ještě více zadlužit. Právě výrazně schodkové hospodaření za Babišovy vlády je přitom jedním z důvodů vysoké inflace v Česku. "Pomíjím, že ta opatření jsou rozpočtově nereálná. Především jsou ale čistě proinflační. Jsou to tedy opatření na podporu a urychlení drahoty," komentoval to například bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Nevyhazovat jídlo a škrtnout zbytečné výdaje
Někteří odborníci zdůrazňují, že pro střední vrstvy je potřeba hledat i jiná řešení než jen daňové úlevy. Například člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich mluví o místech pro děti v předškolních zařízeních.
"Za pomoc střední třídě je třeba považovat i navýšení kapacit školek a dětských skupin tak, aby pro rodiče nebyl problém najít si dobrou práci a další zdroj příjmů. Velmi by to pomohlo i samoživitelkám s dětmi, které jsou jinak odsouzeny k velmi nízkým sociálním dávkám. Bohužel se tento problém nepodařilo vyřešit ani vládám v časech, kdy nám a veřejným rozpočtům bylo hej," lituje Münich.
Přestože se oslovení odborníci shodují na nějakém druhu pomoci střední třídě, zároveň více či méně upozorňují, že lidé si budou muset především pomoci sami. Ať už tím, že se zřeknou některých dřívějších výdajů a radostí, či tím, že změní práci nebo si najdou přivýdělek.
Ekonom Kovanda říká, že průměrná domácnost dokáže ročně ušetřit 15 až 20 tisíc korun jen tím, že se svými finančními prostředky začne nakládat efektivněji. "Lidé by si měli udělat inventuru vlastních výdajů a hospodaření domácnosti. Nakupovat jen tolik jídla, kolik dokážou spotřebovat, dávat si pozor, jestli v kufru nevozí zbytečné věci či nemají podhuštěné pneumatiky. Jsou to drobnosti, ale když se sečtou, rodina skutečně může ušetřit," uvádí Kovanda. Odkazuje například na průzkum Univerzity Karlovy z loňského roku, podle kterého průměrný Čech za rok vyhodí 57 kilogramů jídla.
Na šetrnější zacházení s penězi upozorňuje také ekonom Štěpán Křeček. "Nepochybuji, že mnohé rodiny už udělaly poradu a vyškrtávají zbytné výdaje. Uvažují například nad tím, jestli pojedou na dovolenou do zahraničí nebo jestli budou pokračovat v předplatných, která si pořídily v době pandemie," říká Křeček.
Zároveň přiznává, že některým výdajům se vyhnout nelze, a zejména náklady na energie či potraviny jsou skutečně výrazně vyšší než dříve. "Bylo by dobré, aby lidé také ztratili stud a skutečně požádali o sociální dávky, na které mají nárok. Další možností je, aby lidé požádali zaměstnavatele alespoň o nějaké zvýšení mzdy nebo si našli nějaký další příjem. Je to nepříjemné, ale některé rodiny budou muset zvolit i tuto možnost," dodává Křeček.
