reklama
 
 

Stát ušetří na pomůckách pro invalidy, ti si připlatí tisíce. Pojišťovny před změnou varují

6. 11. 2015
Foto: Reuters
Pacienti s protézou nebo jiným na míru vyrobeným zdravotnickým prostředkem řeší problém: zatímco dnes jim umělou končetinu hradí pojišťovna, do budoucna by si na ni mohli připlácet sami. Sumy přitom mohou jít do tisíců, varují zdravotní pojišťovny. Může za to novela zákona, která má stanovit jasná pravidla při hrazení zdravotnických prostředků. Připravilo ji ministerstvo zdravotnictví. Podle kritiků je ale norma problematická. Ministerstvo proto uvažuje, že ji znovu pošle do připomínkového řízení.
Doporučujeme

Praha - Nemoc či nehoda je připravila o nohu, takže musí používat protézu. Takový osud potká každoročně až osm tisíc Čechů. Teď na ně ale čeká ještě další komplikace: zatímco doposud jim umělou končetinu hradila pojišťovna, do budoucna si na ni připlatí sami. Sumy přitom podle zdravotních pojišťoven mohou jít do tisíců.

Může za to novela zákona, která má stanovit jasná pravidla při hrazení zdravotnických prostředků. Připravilo ji ministerstvo zdravotnictví, platit by měla už příští rok na jaře. Jenomže podle kritiků je norma problematická.

„Potíže nastanou hlavně u protéz a dalších individuálně zhotovovaných pomůcek,“ upozorňuje například Pavel Krupička - vedoucí odboru kontroly zdravotnických prostředků pod Oborovou zdravotní pojišťovnou.

Protézy nejsou jehly

Novela totiž počítá s tím, že už pojišťovny lidem zaplatí jen základní variantu každého výrobku – tu nejlevnější. Na ostatní pomůcky si pacienti přispějí.

Zástupci pojišťoven namítají, že takovou praxi si dovedou představit u jehel, ale ne u individuálně vyrobených pomůcek. "Jak určíme jejich základní variantu? To si řekneme, že je základem jen dvacet centimetrů vysoká protéza pana Nováka a všechno ostatní, co je nad to, už budou muset pacienti platit?“ ptají se. Novela je podle nich nedomyšlená.

Podobné problémy ale nastanou i jinde - u doplňků zdravotnických prostředků. Jde například o sedáky nebo kryty na kola pro invalidní vozíky. „Také tady platí, že co jeden pacient nepotřebuje, může být pro jiného nutnost,“ upozorňuje Krupička.

Pacient se bez pomůcek neobejde

Doplňky různých značek se navíc nedají kombinovat. "Jakmile dostane pacient vozík Sopur, musí si k němu pořídit příslušné příslušenství. Nic jiného, byť by to stálo o polovinu méně, mu na jeho vozík nasadit nepůjde,“ namítají pojišťovny.

Pojišťovny i pacientské organizace už proto tlačí na ministerstvo, aby novelu zákona upravilo. „Už jsme měli s ministerstvem čtyři nebo pět schůzek. Obáváme se hlavně o úhrady individuálních zdravotnických prostředků. Měly by mít jiný režim,“ říká předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Pacienti se totiž bez těchto pomůcek neobejdou.

Ministerstvo zdravotnictví změny v zákoně připouští. „To, že jsou všichni nespokojení, sice považujeme za dobrý výsledek naší práce, přesto zřejmě zopakujeme připomínkové řízení,“ řekl po vlně kritiky náměstek pro legislativu Radek Policar. Úřad tedy znovu požádá pojišťovny, výrobce i pacientské organizace, aby se k normě vyjádřili.

Jakmile bude zákon hotový, může se podle Policara zavést nadstandard. „Konečně bude definován nárok pacienta, od kterého se budeme moci odrazit,“ vysvětlil.

"Cinklé" jednání

Vedení resortu se snaží změnit pravidla, podle kterých se čočky, berle či pleny platí, už potřetí. Naposledy se o to pokusit bývalý ministr Leoš Heger. Ministerstvu totiž vadí pochybné smlouvání pojišťoven s výrobcem. Mají ho nahradit předem dané tabulky, tvořit je má lékový ústav. Ceny do nich bude hledat - stejně jako u léků - ve správním řízení. 

"Zatímco doposud si vyjednávali výrobci s pojišťovnou cenu sami, napříště jim částku automaticky určí tabulka. Výrobce, který bude chtít nabízet svou pomůcku na českém trhu, se přihlásí do speciálního registru, v něm si najde příslušný chlíveček, kam jeho výrobek spadá, a dostane přidělenou úhradu," vysvětlil bývalý poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek.

V systému se tak podle něj udělá pořádek. „Odbourá se individuální rozhodování jedné osoby, protože bude pro všechny výrobce stříkaček jedna kategorie. Nikoho už to nebude moci svádět k cinklému chování,“ doplňuje Vepřek. Doposud byly podle něj k dostání stejné výrobky za různě vysoké úhrady, rozdíly šly občas do tisíců.

Za zdravotnické prostředky, jako jsou třeba stříkačky, glukometry, nitrooční čočky či rentgeny, se v roce 2013 utratilo podle ministerstva zdravotnictví kolem 28 miliard korun. Individuálně zhotovené pomůcky jsou podle Pavla Krupičky pátou nejčastěji vydávanou skupinou zdravotnických prostředků.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama