Sestry se mají vzdělávat 10 let, nařídila EU. Finta poslanců: Započteme i školku

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
9. 9. 2015 13:11
Poslanci vymysleli, jak obejít pravidlo Evropské unie, podle něhož musí mít zdravotní sestra alespoň desetileté všeobecné vzdělání. Kromě povinné školní docházky chtějí počítat i poslední rok školky. Do zdravotnických zařízení by se tak mohly vrátit i sestry s maturitou. S nápadem přišel sociální demokrat a člen sněmovního zdravotního výboru Jiří Koskuba a líbí se i dalším jeho členům. Jiní poslanci ho však považují za pouhý žert.
Péče o nedonošené děti v Thomayerově nemocnici v Praze
Péče o nedonošené děti v Thomayerově nemocnici v Praze | Foto: Aktuálně.cz

Praha – Čeští poslanci vymysleli fintu, jak do nemocnic vrátit zdravotní sestry s obyčejnou maturitou a přitom neporušit pravidla Evropské unie. Ta totiž po členských státech požaduje, aby měl vyšší zdravotnický personál alespoň desetileté všeobecné vzdělání. Zahrňme do povinné školní docházky i poslední rok školky, navrhují.

„Líbilo by se mi, kdybychom připočetli k základní docházce také rok v mateřské školce. Bezbolestně bychom tak splnili podmínku, kterou na nás klade Evropská unie - tedy že by měli mít všichni zdravotničtí pracovníci alespoň desetileté všeobecné vzdělání," potvrdil sociální demokrat a člen sněmovního zdravotního výboru Jiří Koskuba.

Resort školství už podle něj stejně povinný rok mateřinky navrhuje, novela zákona by se proto mohla v tomto duchu snadno upravit. „Vlk by se nažral a koza zůstala celá,“ pochválil si svůj nápad Koskuba. Plán už proto nadnesl i kolegům ze zdravotního výboru. A část z nich na svou stranu skutečně získal.

Je to kreativní a originální, hodnotí poslanci návrh

„Nápad je to zajímavý a diskutujeme o něm. Když nám může klást Evropa do cesty takové překážky, proč bychom si je nemohli vyřešit originálně?“ řekl například Koskubův spolustraník Jiří Běhounek. Psychologové sice podle něj brzký nástup do školy nedoporučují, v řadě států přesto školní docházka už od pěti let funguje. „Takže proč ne? Podpořil bych to,“ uzavřel Běhounek.

Další poslanci ale nápad pojali spíš jako žertík. „Je to sice kreativní řešení, nad kterým jsme se ve výboru společně příjemně pobavili, pokud ale chceme tvořit nový model vzdělávání sester a vracet je na střední školy, budeme muset začít přesně z opačného konce – přidat jim jeden rok na střední škole,“ komentoval návrh šéf zdravotního výboru a poslanec za ANO Rostislav Vyzula. Škola by v prvním roce nabízela stále výuku všeobecnou, odborná příprava na povolání by začala až ve druhém ročníku.

Podle bývalého ministra zdravotnictví a poslance za TOP 09 Leoše Hegera by navíc nebyla legislativní změna, kterou si Jiří Koskuba představuje, až tak jednoduchá. „Mělo by to samozřejmě další konsekvence – musely by se dovzdělat i učitelky, které by tyto děti učily, aby se z toho stala regulérní škola,“ připomíná Heger. Raději by se prý vydal cestou nadstavbového vzdělávání.

Sestry "k postelím" nejsou

Ministerstvo školství se skutečně chystá prosadit povinný rok mateřinky. „Tento záměr by měl platit od 1. září 2017,“ řekla mluvčí úřadu Klára Bílá. Jestli se ale rok ve školce započítá do všeobecného vzdělání, nad tím prý ministerstvo neuvažovalo. "V tuto chvíli uvedenou variantu nezpracováváme," sdělila Bílá.

Ministerstvo zdravotnictví pak na návrh nereagovalo – ani při jednání zdravotního výboru, ani na pozdější dotaz Aktuálně.cz.

Poslanci ale na řešení problému spěchají. Českým nemocnicím totiž zoufale chybějí sestry. Zvlášť takové, které by skutečně pečovaly o pacienty - krmily je a umývaly. Na vině je právě chaos ve vzdělávání. Zdravotnice už totiž nevychovávají jen střední školy, vzdělání jim nabízí také vyšší odborné školy a univerzity.

Jenže to přináší problémy: pokud sestra získá vysokoškolský diplom, převlékat postele už nechce. Poohlíží se spíš po vedoucí funkci. Zákonodárci se proto rozhodli, že by zdravotním sestrám měla znovu stačit jen maturita.

Šlo by to i opačně - rok střední školy navíc

Původně byl na stole návrh, podle kterého by se studium na "zdrávce" upravilo jen tak, že by se prodloužilo o rok. „Tím by se požadavku Evropské unie, která chce od zdravotnického personálu alespoň desetileté všeobecné vzdělání, také vyhovělo,“ vysvětlil Rostislav Vyzula.

Vzdělávání zdravotníků – ať už jde o střední školy či univerzity – by si současně hlídalo samo ministerstvo zdravotnictví. Dnes školy spadají pod resort školství. Podle poslanců si tak ale ministerstvo zdravotnictví nemůže upravovat počty studentů podle toho, kolik sester a lékařů bude ve špitálech potřebovat.

Šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček s těmito návrhy souhlasil. Slíbil, že změny zapracuje do novely zákona o vzdělávání zdravotníků. Ministerstvo školství se ale komentáře zdrželo. „Tato záležitost je otázkou širší diskuse,“ reagovala mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.

Nyní začali poslanci zkoumat i další řešení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Exploze v domě v Göteborgu si vyžádala více než dvě desítky zraněných

Více než dvě desítky zraněných si v úterý ráno ve švédském Göteborgu vyžádala exploze a následné požáry v několika obytných domech. Několik postižených je zraněno vážně. Co výbuch způsobilo, zatím není jasné, nicméně podle policie nešlo o nehodu, informovala švédská média.

Podle aktuálních údajů bylo do nemocnic dopraveno 16 zraněných ve věku od 10 do 80 let. Podle mluvčí göteborské univerzitní nemocnice Ingrid Fredrikssonové je stav čtyř hospitalizovaných, tří žen a jednoho muže, vážný.

Podle göteborské záchranné služby exploze zasáhla několik bytů a schodiště. Následný požár se rozšířil na přilehlé domy. Evakuováno z nich bylo několik stovek lidí, někteří skákali v panice z oken, sdělil televizi SVT velitel zasahujícího týmu záchranářů Jon Pile. Požár zatím stále není uhašený a hoří na několika podlažích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy