Jednoho prosincového rána se v ostravské nemocnici ozvala hlasitá střelba. Muž ozbrojen pistolí tu v čekárně zastřelil sedm lidí. Policie se o útoku dozvěděla v podstatě hned. V nastalém zmatku ale netušila, kde přesně se střelec v budově pohybuje. Informace, které nemá člověk, by mohly znát nejnovější moderní technologie. Systém na rozpoznávání obličejů v kamerovém systému totiž dokáže určit, po jaké chodbě střelec kráčí, co má na sobě i jakou nese zbraň.
Tragédie v Ostravě z loňského prosince je pouze příkladem, jaké by mohly mít nejnovější technologie využití. Pro Česko i zahraničí vyvíjí takovou umělou inteligenci česká společnost Cogniware.
"Kromě obličeje umí systém zpracovat také zvuk. Rozpozná třeba, kdo mluví v telefonu, nebo přepíše hlas do textového záznamu, v němž pak najde klíčová slova," upřesnil prodejní ředitel Cogniwaru Walter Pavliš.
Využívají ho pak dle něj především bezpečnostní složky či policie. Hodí se ale i bankám při vyšetřování podvodů nebo školám a nemocnicím, které chtějí zabránit možné střelbě.
"Pokud by třeba student vešel do školy se zbraní, může systém zareagovat a zamknout dveře nebo spustit alarm. Nevidí sice o moc víc než my, je ale pečlivější a nikdy se neunaví," vysvětlil vedoucí partnerských sítí Cogniwaru Martin Černý.
Na rozpoznání obličeje pak systému stačí jedna fotka a pár základních údajů o hledaném člověku. "Dokáže určit i emoci či jestli jde o mladistvého, nebo starce. Osobu pozná i s nasazenou rouškou," přiblížil Černý s tím, že je taková přesnost důležitá i proto, že záběry policie nejsou často pořízeny viditelně zepředu, ale ze strany či seshora.
Podle Pavliše pak kamera dokáže rozpoznávat například i auta. Nejen jejich poznávací značku, ale i barvu a další technické údaje. "Policie pak nemusí hodiny vyhledávat konkrétní auto," zdůvodnil funkci prodejní ředitel.
Umělá inteligence může mít uplatnění i jinde. Třeba kamera umístěná pod vodou v bazénu umí vyhodnotit, jestli člověk plave normálně, nebo se topí. V případě potřeby pak přivolá plavčíka.
V některých zemích se pak kvůli volnějším pravidlům o ochraně osobních údajů systém používá i v běžnějších situacích. "Identifikují se pak třeba i VIP klienti při vstupu do banky," uvedl ředitel Cogniwaru Jan Račko.
Český systém používá v zahraničí například Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty či Jordánsko. Země jako Bahrajn či Keňa ho nyní chtějí využít také proti šíření koronaviru. "Řešíme projekty pro finanční policii či tajné služby, které jim pomáhají analyzovat data. Většina našich zákazníků se zatím nachází v oblasti Blízkého východu," dodal ředitel Cogniwaru.
Zločinci nepomůže ani kukla. Systém ho odhalí i podle chůze nebo oblečení, míní vývojář
To, kde údaje o osobách dané organizace najdou, už ale k práci českých vývojářů nepatří. "Na začátku je nějaký sběr dat a na konci rozhodnutí o pátrání. Naše systémy fungují mezi tím, pomáhají analyzovat důkazy, aby u nich detektiv neseděl pět hodin, ale pár minut," řekl pro Aktuálně.cz Martin Černý z Cogniwaru.
Podle něj pak jimi vyvinutá umělá inteligence v podstatě nikdy nechybuje. "Bavíme se totiž o pravděpodobnosti. Systém se dá nastavit tak, že o rozpoznání osoby rozhodne ve chvíli, kdy si je jistý na 70, ale i 30 procent," vysvětlil Černý.
Dodal, že pokud policie laťku nastaví na 99 procent, bude výsledek téměř jistý, jinak to ale bude v případě, kdy ji sníží na 60. "Může se pak stát, že systém rozpozná někoho jiného, ale hodně podobného. Kamery navíc musí vždy alespoň část obličeje vidět, kdyby byl zakrytý celý, nepoznají ho," popsal.
Pokud si však pachatel nasadí kuklu, neznamená to, že se pohledu moderních kamer vyhne. Podle Černého ho totiž následně systémy rozeznají podle toho, jak chodí, mluví nebo co si ten den oblékl. "Když policie hledá někoho v červeném tričku a džínách, může hledat třeba všechna videa, ve kterých taková osoba šla," přiblížil.
Stačí navíc, aby kriminálníkovi kukla či maska jen o kousek sjela a systém už si poradí. "Kombinuje totiž několik algoritmů. Jeden z nich pak na tváři vyhledává určité množství znaků a porovnává jejich podobnost. Takže pokud vidí i jen část nosu, znaky mu přibudou a on má větší šanci na správný výsledek," dodal Černý.
Sudoku vyluštěné za vteřinu nebo videohovor s Einsteinem. I to dokážou dnešní počítače
Moderní technologie, kterou řídí umělá inteligence, však vyvolávají v části společnosti značné pochybnosti. Obává se především o své soukromí. I proto nejsou podobné systém v Česku zatím rozšířené. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) se například negativně postavil k žádosti pražské policie o zavedení automatického rozpoznávání obličejů na šesti místech v Praze. Právě kvůli soukromí lidí.
O stanovisko úřadu požádal pražský magistrát loni na podzim. Se zavedením kamer totiž nesouhlasil ani primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Minulý rok v létě také ÚOOÚ zamítl používání rozpoznávání obličejů fotbalových chuligánů na stadionech. "Nelze najít dostatečný právní důvod ke zpracování biometrických osobních údajů návštěvníků fotbalového utkání," zdůvodnil tehdy server.
Úřad pak mimo jiné dlouhodobě upozorňuje, že všichni provozovatelé podobných kamer musí dodržovat práva osob na soukromí a ochranu jejich údajů. A své systémy musí u úřadu i registrovat. Pořízené záznamy se pak mohou uchovávat nejdéle měsíc. A v případě, že se je třeba policie při pátrání po zločinci rozhodne zveřejnit, musí být i ona obezřetná. Narušit totiž může soukromí ostatních osob na videu.
V minulých letech Praha svůj kamerový systém modernizovala, nyní proto umožňuje záznam ve vysokém rozlišení a obraz rozezná i ve tmě. Umělá inteligence, která rozpozná obličeje, pak v současnosti funguje na Letišti Václava Havla, nachází se na něm 145 takových kamer.
Letos na jaře pak pražský magistrát nakoupil pro boj s koronavirem pět termokamer. Ty mají za úkol příchozím při vchodu do budovy měřit jejich teplotu. Vyšly na necelé tři miliony korun. "Když má člověk zvýšenou teplotu, je spuštěn alarm a takový člověk se potom do dané budovy nedostane," přiblížil náměstek primátora pro bezpečnost Petr Hlubuček funkci kamer.
Technologie se neustále zdokonalují. I proto, aby se neopakoval případ z letošního ledna, kdy se umělá inteligence hrubě spletla. V americkém Detroitu přijela policie k domu Roberta Williamse, o kterém byla přesvědčena, že 15 měsíců nazpět ukradl několik hodinek za tisíce dolarů. Důkazy pocházely od technologie na rozpoznávání obličejů. Jak se však o několik hodin později ukázalo, muž byl nevinný. Stal se tak prvním člověkem mylně zatčeným kvůli chybě této technologie.
Způsob toho, jak se umělá inteligence učí myslet jako lidé, přiblížil prodejní ředitel Cogniwaru Walter Pavliš. "K počítači přistupujeme jako k malému dítěti. To se například nebude bát hada. Když mu ale ukážeme tisíce obrázků, začne po čase rozpoznávat, co na nich je, až to nakonec bude vědět sám," vysvětlil.
Podle něj zvládnou dnešní systémy třeba vyluštit sudoku, které snímají kamerou, do jedné vteřiny. Použít se dají také pro vyhledávání fake news. "Existuje totiž náhrada obrazu za jiný, a to i ve videu. Člověk na jednom videu se bude hýbat, v tom druhém, nebo třeba ve videohovoru, pak ale bude vypadat a chovat se jako někdo jiný. Třeba Albert Einstein," dodal pracovník Cogniwaru Martin Černý.
