Praha - Až po takřka čtyřech letech skončily dozvuky velké války, která prakticky paralyzovala Národohospodářskou fakultu pražské Vysoké školy ekonomické. Tu tehdy po sporu s novým vedením v čele s děkanem Miroslavem Ševčíkem opustila řada renomovaných profesorů. Někteří odešli sami, jiným zase nové vedení dalo výpověď. Škole tak dokonce nějaký čas hrozilo, že jí Akreditační komise u čtyř oborů zakáže kvůli nízké kvalitě pedagogického sboru nabírat nové studenty.
Jedním z těch, kdo dostali výpověď, byl i profesor Josef Šíma, kterému vedení školy vytklo 11 prohřešků. Šíma ale výpověď odmítl uznat a obrátil se na soud. Prvoinstanční Obvodní soud pro Prahu 3 mu vyhověl a dal mu za pravdu, že jej jeho nadřízení šikanovali a drtivá většina výtek byla neopodstatněná. Použil k tomu test přímé diskriminace, který definovaly rozsudky jak Ústavního soudu, tak Evropského soudu pro lidská práva.
"Žalovaný jako zaměstnavatel v testu přímé diskriminace propadl a žalobce svým jednáním od ledna 2013 diskriminoval, čímž porušoval nejzákladnější zásady pracovního práva," konstatovala soudkyně Markéta Písaříková.
Jenže odvolací Městský soud v Praze byl jiného názoru a verdikt otočil. Podle něj byla výpověď oprávněná. "Dopustil se hrubého porušení pracovních povinností," konstatoval soudce René Fischer. Podle něj soud prvního stupně zjistil správně skutkový stav, ale vyvodil z těchto zjištění nesprávné závěry.
"Žádná šikana se neprokázala," dodal stručně s tím, že podrobněji odůvodní verdikt písemně. Jako důvod oprávněnosti výpovědi uvedl, že Šíma odjel na 12denní konferenci v zahraničí bez souhlasu nadřízených.
Nejste tu? Tak přijďte!
Průběh soudního sporu, který deník Aktuálně.cz sledoval, přitom ukazuje doslova na válku, která mezi Šímou a jeho nadřízenými byla. Třeba zvaní na schůzky v době, kdy všichni věděli, že je na konferenci v zahraničí. Nebo příkaz, aby se během 24 hodin přestěhoval do nové kanceláře. V důvodech výpovědi bylo také uvedeno, že řádně nevedl docházku a nedodržoval konzultační hodiny.
Z uvedených jedenácti pochybení označila ale prvoinstanční soudkyně devět za nepodložená, protože se podle ní neprokázala.
Jako problematické uznala pouze to, že Šíma koncem listopadu 2013 nepřišel na výuku a místo sebe na ni poslal svého doktoranda. Druhé uznané pochybení bylo to, že do školního systému vložil hodnocení diplomové práce jednoho ze svých studentů o jeden den později, než měl. Podle soudkyně tato pochybení ale nebyla tak závažná, aby jej za to mohla škola vyhodit.
Věděl, že svolení nedostane
Jednou z věcí, které škola Šímovi vytýkala, bylo to, že v listopadu 2013 odjel na dvanáctidenní služební cestu na prestižní mezinárodní konferenci ve Washingtonu, aniž by požádal o svolení své nadřízené.
Šíma svého nadřízeného o odjezdu informoval až den před odletem a sám přiznal, že to bylo na poslední chvíli jen proto, že věděl, že by kvůli vypjatým vztahům nedostal svolení. Podle něj to ale byla formalita - protože na ni získal grant a škola nic neplatila. A navíc za sebe zajistil náhradu při přednáškách.
Soudkyně Písaříková ale uznala, že Šíma byl k porušení pravidel donucen šikanózním postupem nadřízených, konkrétně vedoucího Katedry institucionální ekonomie Miroslava Zajíčka.
"V rozhodnutí dr. Zajíčka znemožnit žalobci účast na prestižní konferenci soud spatřuje šikanózní výkon práva, jedná se o výkon práva, kterému soud neposkytuje ochranu," konstatovala Písaříková a poukázala na to, že účast na podobných vědeckých konferencích by měla být považována za překážku v práci na straně zaměstnavatele a nikoliv za neomluvenou absenci.
"Proto soud tento skutek nepovažuje za jakékoliv porušení kázně ze strany žalobce," uvedla. A poukázala dokonce, že vedoucí katedry Zajíček ve výpovědi před soudem lhal: například v tom, když zlehčoval Šímovu účast na konferenci s tím, že tam byli pozváni i jiní profesoři ze školy. "Ostatní svědci vypověděli, že to byl pouze profesor Šíma," konstatovala.
Absence 12 dní? To už je moc
Právě účast na uvedené konferenci byla ale podle odvolacího soudce Fischera důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru. "Absence v délce nejméně 12 dnů je vážným porušením předpisů," konstatoval. V ústním odůvodnění se přitom zcela vyhnul hodnocení, zda se na škole diskriminovalo.
Fischer přitom uvedenou kauzu rozhodoval již podruhé. Před rokem verdikt zrušil a soudkyni Písaříkové nařídil, ať zmiňovanou šikanu více odůvodní. Ta si proto v druhém kole předvolala více svědků z řad bývalých i současných zaměstnanců školy a také důkladně rozebrala vztahy na škole.
I když podal žalobu na neplatnost výpovědi, o návrat na školu Šíma nestojí. "Ty skandální poměry, které tam panovaly, nebyly zastaveny žádnou instancí, která k tomu byla určená, ať už akademickým senátem, či rektorem. Já vyvolal ten spor, aby to někdo nestranně rozhodl," uvedl Šíma, který je již osmým rokem rektorem Cevro Institutu, kde také učí hospodářskou politiku.
Spory školu evidentně negativně poznamenaly, ať už snížením zájmu o studium, či dokonce tím, že po odchodech řady učitelů jí hrozilo, že jí Akreditační komise u čtyř oborů zakáže kvůli nízké kvalitě pedagogického sboru nabírat nové studenty. Až předloni v únoru komise uznala, že se Ševčíkova fakulta zlepšila a podařilo se jí po tehdejším exodu nabrat dostatek nových pedagogů.
