Praha - Už třetím rokem se Obvodní soud pro Prahu 1 snaží rozplést neobvyklou korupční kauzu kolem ministerstva obrany. Před senátem soudkyně Heleny Králové stojí advokátka Ludmila Hudcová spolu se dvěma podnikateli.
Trojici viní obžaloba z toho, že od představitele společnosti Limes Romanus Víta Krause vylákala dvacetimilionový úplatek pro nejmenovaného vysokého úředníka resortu. Tím se měl Kraus vyhnout padesátimilionové pokutě, která od ministerstva hrozila, a umožnilo by mu to uskutečnit podnikatelský záměr - výstavbu bytů na bývalých armádních pozemcích v Břevnově.
Dvacet milionů přitom Krausovi půjčila policie, která se snažila chytit toho, kdo úplatek požaduje. Kraus peníze poslal na účet obžalované advokátky Hudcové, která je ale začala přeposílat z účtu na účet. Policie se posléze zalekla, že o ně přijde. A spustila proto předčasně zátah.
Ke kterému z ministerských úředníků měl úplatek směřovat, se tak nepodařilo zjistit. Před soudem kromě Hudcové s obviněním z uplácení a praní peněz skončili dva podnikatelé Viktor Labský a Jaroslav Breník, kteří se schůzek s představiteli Limes Romanus účastnili. Žalobu poslal státní zástupce na soud již před třemi lety - v srpnu 2014.
Obstrukce advokáta
Soudkyně Králová již několikrát chtěla případ uzavřít a vynést verdikt. Ale nedaří se jí to. Většinu nařízených jednání totiž zmařila nečekaná neúčast některých obžalovaných nebo jejich advokátů u soudu. Nejčastěji advokáta Jana Liegerta, který zastupuje Hudcovou a nedorazil opakovaně. Těsně před posledním jednáním koncem července například vzkázal soudu, že se mu v noci udělalo špatně.
Podle soudkyně Králové už má Liegertovo chování znaky obstrukce. "Již to může být považováno za jednání, které maří konání hlavního líčení," uvedla. "Čtyři poslední nařízená jednání se nekonala právě proto, že nepřišel," potvrdil žalobce Jan Maršálek.
Sama Králová nechtěla říct, jak bude postupovat dál. "Pokud se opakovaně nedostaví k úkonům trestního řízení, lze advokáta vyloučit z případu. Další možností je podat podnět ke kárnému řízení na advokátní komoru," uvedla mluvčí soudu Pavla Hájková. "Pokud opravdu tolikrát nepřišel, tak už jej dávno měla z případu vyloučit a dát návrh na kárné řízení," dodala na adresu Králové.
"Pokud si soudkyně bude stěžovat, komora záležitost přešetří a stížnost může skončit až tím, že s dotyčným advokátem bude vedeno kárné řízení, které může v závažných případech skončit až vyškrtnutím ze seznamu advokátů, tedy ztrátou možnosti výkonu profese," podotkla mluvčí České advokátní komory Hana Chaloupková. Podle ní jsou případy, že by advokáti protahovali jednání opakovanou neúčastí, výjimečné. "Advokáti obecně mají zájem na hladkém a rychlém soudním rozhodování," poukázala.
Uděláme hospic
Spletitý příběh má počátky v roce 2006, kdy se ministerstvo obrany dohodlo se společností Vincentinum, že zrekonstruuje usedlost Petynka - zchátralý armádní areál nedaleko Břevnovského kláštera v Praze. Vincentinum areál získalo zdarma pod podmínkou, že v něm bude 25 let provozovat charitativní činnost - zřídí hospic pro válečné veterány a zbuduje ubytovnu pro zdravotně postižené studenty vysokých škol. A současně že areál dál nepřevede, a pokud ano, tak pouze výměnou za dražší nemovitost. Pokud své závazky nesplní, bude muset ministerstvu zaplatit smluvní pokutu 48 milionů korun.
V roce 2013 ale ministerstvo po Vincentinu začalo pokutu vymáhat. Poukázalo na to, že Petynku dál nechává chátrat, navíc že se ji dál pokusilo převést. V roce 2012 se totiž Vincentinum dohodlo s firmou Limes Romanus, že s ní areál smění za pozemky u Berouna. V Břevnově by tak vyrostl bytový dům a uvedený hospic s ubytovnou by mohl vyrůst v Loděnici u Berouna.
Vzápětí se na představitele Limes Romanus Víta Krause obrátil prostředník, že dokáže zařídit zrušení pokuty. A také že zařídí, aby prošel jeho developerský projekt. To vše samozřejmě za provizi, která během několika schůzek vystoupala z původního milionu na dvacet milionů korun.
Pak již nastala v úvodu popsaná situace: Kraus se obrátil na policii, která nasadila odposlechy a začala schůzky monitorovat. Posléze poskytla i uvedených 20 milionů na úplatek, které ale zbrkle stáhla. Policie poté pozatýkala a obvinila šest lidí, před soud ale poslala jen polovinu z nich.
Ministerstvo proti dobrým mravům
Mezitím se však před civilním soudem rozjel i spor o zaplacení uvedené pokuty. Letos v lednu Městský soud v Praze žalobu ministerstva pravomocně zamítl. Podrobil ho přitom ostré kritice - požadovat zaplacení uvedené pokuty prý bylo v rozporu s dobrými mravy, protože samo ministerstvo mohlo za to, že se charitativní projekt Vincentina neuskutečnil. Areál totiž předalo v mnohem horším stavu, než bylo dohodnuto, a s více než ročním zpožděním od podpisu smlouvy - v té době se o areál prakticky nestaralo a ten chátral dál.
A informace o skutečném stavu objektu prý ministerstvo fondu zatajilo. Jak totiž uvedli znalci, areál byl zdevastován a rekonstrukce by byla násobně dražší než zbourání budov a postavení nových. To ovšem ministerstvo neumožnilo - byť předtím dodatkem ke smlouvě svolilo se směnou pozemků.
"Bylo by v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti vyžadovat úhradu smluvní pokuty," uvedl soud s tím, že není vina Vincentina, že se projekt neuskutečnil.
"My dělali vše pro to, aby se smlouva naplnila, ale oni udělali vše pro to, aby to nešlo," konstatuje Kraus. Podle něj je nyní vše na mrtvém bodě, areál chátrá dál a jediné, co běží, jsou spory před soudy.
Samo ministerstvo verdikt soudu odmítá a podalo dovolání k Nejvyššímu soudu. "Nesouhlasíme s tvrzením, že fond neměl informace o stavu objektu. Před podpisem smlouvy došlo k řadě jednání i obhlídek na místě," uvedl mluvčí ministerstva Jan Pejšek. A uvedl, že ministerstvo podalo i žalobu na vrácení nemovitosti.
Podvod, či korupce?
Toto pondělí by soudkyně Helena Králová již ráda vynesla rozsudek. Při posledním uskutečněném jednání v březnu konstatovala, že chce doložit pouze poslední důkaz a poté rozhodnout.
Není přitom vyloučeno, že místo za korupci odsoudí Králová trojici "pouze" pro podvod. Sám žalobce Maršálek přitom připouští, že se korupce v uvedeném případě nakonec nemusí prokázat. A že trojice jen chtěla vylákat dvacet milionů.
"Je možné, že slibovali něco, co nemohli zařídit. Ale to nepřímé úplatkářství vidím jednoznačně, nějaké ty vlivy měli, měli kontakty," uvádí Maršálek a srovnává to s případem Marka Dalíka, odsouzeného za podvod v kauze pandurů.
"Netuším, jestli to nakonec měl být úplatek pro někoho z ministerstva, nebo to byl jen podvod. Já se tehdy domníval, že to je na úplatek, ale kde je pravda, nedokážu posoudit," konstatuje Kraus. "Někdo na tom měl zájem a vše se dělo proto, že někdo jiný to chtěl uzmout. Stálo nás to miliony korun a sedm let života a jediné, co děláme, je, že stále chodíme po soudech," dodal.
