ANO a Piráti spěchají se zákonem o lobbování. Mohl by se týkat i poradců prezidenta

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
13. 5. 2021 14:22
Zákon o lobbování se dostal do další fáze projednávání. Ve čtvrtek o něm debatoval klíčový ústavně-právní výbor a rozhodl se k němu sejít ještě jednou. Už tak má ale zákon velké zpoždění a není jisté, jestli bude do voleb schválený. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) Aktuálně.cz sdělil, že chce udělat vše pro to, aby ho prosadil. Proti zákonu vystupují hlavně ODS a SPD.
Zákon o lobbování by se mohl týkat i poradců prezidenta.
Zákon o lobbování by se mohl týkat i poradců prezidenta. | Foto: ČTK

Byť je zákon o lobbování podle mnohých politiků či protikorupčních organizací důležitý, přístup nynější sněmovny ani vlády o tom nesvědčí. Na politické scéně se o něm debatuje už několik let, vláda návrh zákona schválila v červenci 2019. Poslanci ho zařadili na program prvního čtení až v prosinci 2020. Od té doby "leží" v klíčovém ústavně-právním výboru. Ten v polovině února prodloužil jeho projednání do konce dubna a na zasedání 13. května si odhlasoval, že se sejde 25. května. Tento den ale jedná plénum sněmovny, takže členové výboru budou podle svých slov věřit, že po schůzi bude večer čas na setkání.

"Rád bych, aby byl zákon zařazený do programu na začátek července," oznámil ve čtvrtek na výboru předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), který ale zároveň přiznal, že si není jistý, jestli se to podaří. Schůze sněmovny už budou do voleb jen tři a zákonů, které chtějí poslanci projednat, je mnoho. Kromě toho bude i několik mimořádných schůzí, například na začátku června k vyslovení nedůvěry vládě

"Já jsem ale tento zákon ještě skutečně nevzdal, pořád věřím, že bychom ho mohli ve sněmovně schválit," řekl Aktuálně.cz Vondráček. Tento čtvrtek předložil velký pozměňovací návrh k zákonu, který sice někteří členové ústavně-právního výboru přivítali, ale zároveň chtěli více času na probrání všech návrhů. Proto se po několika minutách hledání termínů dohodli na 25. květnu. 

Velkým zastáncem zákona je jeho předkladatelka, ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová. Při jednání ve sněmovně sice doslova řekla, že se nezastřelí, pokud poslanci zákon odmítnou, ale naléhala na ně, aby jej podpořili. "Už léta si klademe otázku, kde končí lobbing a kde začíná korupce. Byla řešena všemi demokratickými stranami a je řešena dlouho. Tento zákon by to měl vyřešit. Hlavním cílem je tedy odlišení legitimního potřebného lobbingu od toho netransparentního zákulisního, který je spojen s nežádoucími jevy, jako je klientelismus a korupce," přibližuje návrh Benešová s tím, že nevidí žádný rozumný důvod, aby lobbisté nebo jejich klienti svou činnost skrývali. 

Vláda vyřadila prezidenta, Vondráček přidal jeho poradce

Vládní návrh počítá s tím, že vznikne například registr lobbistů a lobbovaných, který bude spravovat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ten, kdo bude chtít lobbovat, se přihlásí tomuto úřadu a bude ho informovat například o tom, u koho a proč lobboval. Zákon také přesně vymezuje, kdo může být lobbovaný, a tedy o kom by měla mít veřejnost přehled, že jej lobbista oslovil.

Mezi lobbované jsou zařazeni poslanci, senátoři, členové vlády a jejich náměstci i poradci, stejně jako například členové bankovní rady České národní banky či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Původně byl v návrhu také prezident, toho ale vláda v tichosti vyškrtla, jak předloni zjistilo Aktuálně.cz. Ministerstvo spravedlnosti poté přiznalo, že výjimku pro prezidenta navrhl na jednání vlády zástupce Kanceláře prezidenta republiky. Na čtvrtečním zasedání ústavně-právního výboru ale toto téma opět zaznělo. Vondráček totiž do svých pozměňovacích návrhů zařadil nově poradce prezidenta, kteří by museli své lobbistické kontakty také hlásit.

Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek se ho ale zeptal, proč návrh zákona nepočítá i s prezidentem. "Není mi jasné, proč ve výčtu lobbovaných osob jsou poslanci a jejich asistenti, je tam poradce prezidenta republiky, ale nějak tam vypadl samotný prezident. Proč má mít prezident výjimku ze zákona o lobbingu, když je tam i jakýkoliv náš asistent?" ptal se Michálek.

Vondráček odpověděl, že bude respektovat, pokud se v návrhu prezident objeví, ale podle něj existují důvody, proč tam není. "Prezident není odpovědný jak z hlediska trestněprávního, tak ústavněprávního. To znamená, že ta povinnost by byla nevynutitelná. Já jsem spíš koncepčně byl proti, ale pokud by se našel nějaký pozměňovací návrh, ve kterém bude zahrnutý prezident, tak já jsem padesát na padesát. Spíš bych pro to nehlasoval, ale v podstatě mi to je jedno," vysvětloval Vondráček.

Upozornil přitom na to, že prezident by mohl ovlivnit osud celého zákona, protože má právo ho vetovat. A šéf sněmovny naznačil, že pokud by byl prezident do zákona zahrnutý, mohl by to udělat. "Pokud dá veto, tak to znamená, že se bude muset najít ústavní většina," řekl Vondráček. Pro přehlasování by se tak ve sněmovně muselo najít nejméně 120 hlasů.

Je nesmysl hlídat poslance, protestuje Benda

Mezi nejostřejší kritiky zákona patří samotný předseda ústavně-právního výboru Marek Benda, stejně jako jeho Občanská demokratická strana. Benda poukazuje na celou řadu věcí, které se mu v návrhu nelíbí. Odmítá už samotnou podstatu zákona, podle kterého by byli pod drobnohledem poslanci. 

"Je to úplný nesmysl. Úplný nesmysl. Hlásit každý lobbistický kontakt," rozčiluje se Benda. "Hrajeme si na to, že budeme navzájem, lobbovaní a lobbisté, něco hlásit. Mně přijde, že pokud něco takového přijmeme, tak jsme se úplně zbláznili. Kdokoli z nás zvedne pro tento návrh zákona ruku, tak předpokládám, že tím sděluje, že tady v příští sněmovně už nechce sedět, protože podle tohohle se opravdu fungovat nedá," tvrdil poslancům při prvním čtení. Domnívá se, že návrh je v rozporu s Ústavou, protože podle Bendy není zákonodárce povinen hlásit své kontakty.

Benda tento týden Aktuálně.cz sdělil, že zásadní pro zákon bude právě zasedání ústavně-právního výboru a to, s jakým návrhem na změny přijde Radek Vondráček. Přesto není příznivcem zákona o lobbování.

"Mně přijde nesmyslná už základní myšlenka, že je třeba hlídat poslance, jestli jsou někým ovlivňováni. Ten základ je přece na ministerstvech, kde píší zákony, pokud chce někdo jejich znění ovlivňovat, tak se o to snaží především tam," míní Benda. A stejně jako někteří další poukazuje na to, že předsedou ANO a premiérem je Andrej Babiš, který je v zásadním střetu zájmů, což v dubnu potvrdil i konečný audit Evropské komise.

Pro zamítnutí bylo hlavně ANO a SPD

Názory jeho stejně jako některých dalších poslanců ukazují, že kritiků není málo, což glosovala na konci prvního čtení i ministryně Benešová. "Čekala jsem, že nebude jednoduché přijít s tímto zákonem a že bude chybět hlavně politická vůle. Takže očekávala jsem, že tady budou potíže. Ale že nastane taková panika, to jsem vskutku neočekávala," prohlásila a poukázala na to, že Česko je jedna z posledních vyspělých zemí, která nemá lobbování upravené zákonem.

Hlasování v prvním čtení ale ukázala, že existuje také dost podporovatelů. Když ODS navrhla vrácení zákona k přepracování, pro bylo jen 24 poslanců, hlavně z ODS a SPD. Podobně to dopadlo při hlasování o návrhu na zamítnutí zákona. Ruku pro zamítnutí zvedlo 21 poslanců, a to z ODS, SPD a několik poslanců KSČM.

Hnutí ANO se svými 78 poslanci zatím podporuje přijetí zákona, proti se z tohoto klubu vyslovují jen někteří jednotliví poslanci. Jednotnou podporu má zákon u Pirátů, kteří už teď veřejně poskytují informace, s kým a kde se setkávají při své poslanecké práci. Jejich poslanec František Navrkal připouští, že zákon je třeba ještě v některých bodech vylepšit, ale jinak jednoznačně volá po tom, aby byl co nejdříve přijat.

Piráti chtějí, aby za lobbování bylo označeno podstatně více aktivit, než s kterými nynější návrh počítá. Jsou také proti tomu, že lobbování má být oznamováno do registru jen jednou za čtvrt roku. "Toto bychom chtěli vyřešit. Reportování by mělo probíhat nikoli až za čtvrtletí zpětně souhrnně, ale přišlo by nám výrazně lepší, kdyby to bylo vždycky třeba třicet dnů od uskutečnění daného lobbistického kontaktu," podotkl Navrkal.

Příznivcem zákona je také druhá vládní strana, sociální demokraté. Předseda jejich klubu Jan Chvojka dává najevo, že pro zákon zvedne ruku, ale zároveň avizuje, že důležité bude projednání v ústavně-právním výboru. "Určitě bude ještě debata zejména o čtyřech otázkách. Tou první je to, co je a co není lobbing. Druhým okruhem je, kdo je lobbista. Třetím okruhem je, jak velký má být okruh lobbovaných. A čtvrtým je, jestli má lobbovaný ohlašovat do registru kontakt s lobbistou," vyjmenovává Chvojka, který ve čtvrtek na jednání výboru označil za chybu, že návrh nepočítá například s hejtmany či starosty. 

O tom, jak se tento zákon léta táhne, svědčí i to, že věcný návrh připravil právě Chvojka v roce 2017 ještě za vlády tehdejšího premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky. "Je to určitě nejlépe připravený návrh regulace lobbingu z těch, které kdy v historii různých návrhů dostaly šanci na projednání v parlamentu. A také proto si myslím, že má největší naději na schválení," prohlašuje.

Zároveň ale upozorňuje na riziko toho, že se blíží konec volebního období a na schválení je minimum času. A varuje i před očekáváním některých lidí, že "z politiky zmizí různí šíbři a kmotři jako mávnutím kouzelného proutku". "Tato myšlenka je bohužel realitě na hony vzdálená. Zákon o lobbování je založen na principu registrace, který sám o sobě logicky nemůže eliminovat kriminální delikty. Na to máme trestní právo, trestní řád, trestní zákoník," podotýká Chvojka.

Radek Vondráček pro změnu s ironií v hlase říká, že nepřijetí zákona může ještě zhoršit pověst poslanců u veřejnosti. "Máme historickou šanci upevnit svoje předposlední místo v prestiži povolání před uklízečkami," říká a už vážným hlasem dodává, že zveřejnění lobbistů a právní úprava lobbingu může zvýšit důvěru v politiky a legislativní proces. 

Kdo by měl hlásit schůzky s lobbisty? (vládní návrh)

  • poslanec
  • senátor
  • ministr a vedoucí ústředního správního úřadu
  • náměstci ministrů
  • zástupce vedoucího a ředitel sekce ústředního správního úřadu
  • národní protidrogový koordinátor
  • vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky a jejich zástupci
  • člen bankovní rady České národní banky
  • člen Rady Českého telekomunikačního úřadu
  • člen Rady Energetického regulačního úřadu
  • člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
  • asistent poslanec a senátora
  • zaměstnanec kabinetu člena vlády
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Policisté z NCOZ zadrželi na Moravě skupinu Ukrajinců podezřelou z vydírání

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zadrželi na jižní Moravě sedm členů ukrajinské organizované skupiny, kteří jsou podezřelí z vydírání, zejména Ukrajinců. Podle policie takto získali nejméně 2,5 milionu korun. Hlavním organizátorům hrozí více než deset let vězení. Informoval o tom mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Případ dozoruje Městské státní zastupitelství v Brně.

Policejní operace s krycím názvem Brigáda se uskutečnila minulý týden. Kriminalisté zadrželi čtyři muže a tři ženy. "Podle našich závěrů měli členové takzvané Luhaňské brigády dlouhodobě, zejména v Brně a Jihomoravském kraji, vysoce organizovaně a konspirativně páchat trestnou činnost, která se zaměřovala především na vydírání osob pocházejících z Ukrajiny," uvedl mluvčí.

Vydíraní museli podle policie pravidelně platit za takzvanou ochranu. Zadržení je zastrašovali a chtěli v nich vzbudit obavu o život, zdraví či majetek. Při domovních prohlídkách u zadržených policisté našli miliony korun v hotovosti a dvě střelné zbraně, které prozkoumají znalci.

Ze sedmi zadržených nakonec policisté obvinili šest lidí. Čtyři muži skončili ve vazbě, obviněni jsou z účasti na organizované zločinecké skupině a vydírání. Dvě ze zadržených žen podle policie minimálně 860 000 korun legalizovaly tím, že k převodům peněz poskytly své bankovní účty. Obviněné jsou z účasti na organizované zločinecké skupině a z legalizace výnosů z trestné činnosti. Stíhány jsou na svobodě. Ještě jeden podezřelý je v současné době neznámo kde, dodal Ibehej.

Zdroj: ČTK
Další zprávy