Členové vlády ignorují poslance. Nelíbí se mi to, píši premiérovi, říká šéf sněmovny

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
4. 5. 2021 14:42
V posledních týdnech je patrné, že někteří členové vlády ignorují jednání Poslanecké sněmovny. Nejvíce je to zřejmé při otázkách poslanců na členy vlády při interpelacích, během kterých mají ministři reagovat na otázky zákonodárců vzápětí poté, co je vznesou. Předseda sněmovny Radek Vondráček tvrdí, že se mu tento přístup vlády nelíbí a píše svému stranickému šéfovi a premiéru Andreji Babišovi.
Andrej Babiš stojí v čele vlády, jejíž někteří ministři chodí do sněmovny jen výjimečně. V mnoha případech posílají místo sebe jen omluvenky. Občas chybí dokonce celá vláda.
Andrej Babiš stojí v čele vlády, jejíž někteří ministři chodí do sněmovny jen výjimečně. V mnoha případech posílají místo sebe jen omluvenky. Občas chybí dokonce celá vláda. | Foto: ČTK

Dlouhá vládní lavice, umístěná v Poslanecké sněmovně na vyvýšeném místě, má pro členy vlády jednu nevýhodu - je na ni velmi dobře vidět, takže jakákoliv nepřítomnost premiéra Andreje Babiše či jeho ministrů je zjevná na první pohled. Nikomu z přítomných tak nemohlo uniknout, že členové Babišovy vlády chodí do sněmovny stále méně často. A to i tehdy, kdy by v ní měli sedět prakticky automaticky - při písemných a ústních interpelacích poslanců.

Při těch zatím posledních, v březnu a dubnu, byly vládní lavice téměř prázdné. Většinou chyběl i předseda vlády Andrej Babiš, který z posledních pěti termínů byl přítomný jednou. Konkrétně v dubnu, kdy byly interpelace 15. a 22. dubna, chyběl. V březnu přišel na ústní interpelace 4. března, 11. března a 25. března chyběl.    

"Když se podívám do lavic, kde mají sedět členové vlády, je to dost tristní pohled. Je to opravdu výsměch," stěžoval si například předseda KDU-ČSL Marian Jurečka a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová přímo tvrdila, že vláda má interpelace "na salámu".

Komunista Leo Luzar proto doporučoval předsedovi vlády, aby napsal ministrům vytýkací dopis, poslankyně STAN Věra Kovářová se na dálku ptala premiéra Babiše, zda má vůbec ještě nějakou vládu. "Mohli bychom ji vidět, když probíhají interpelace? Skandální míra neúčasti vás a členů vaší vlády na interpelacích zklamala všechny, kdo k vám ještě stále chovají větší než nulová očekávání," prohlašovala a chtěla vědět, jestli hra na schovávanou potrvá až do voleb.

Absence členů vlád, nejen té Babišovy, bývá čas od času propírána opakovaně již dlouhá léta. Ovšem současný stav nemá obdoby. V posledních měsících někteří ministři nechodí nejen na interpelace, ale ani na zasedání v jiné dny. Není tak vůbec neobvyklé, že jednání sněmovny je přerušeno do doby, než přijde alespoň jeden člen vlády. Podle parlamentních pravidel je totiž účast alespoň jednoho ministra nezbytná.

Například minulý pátek byly vládní lavice zcela opuštěné, takže předsedající schůze Vojtěch Filip (KSČM) oznamoval: "Předsedy klubu hnutí ANO a sociální demokracie žádám, aby zabezpečili alespoň jednoho člena vlády." Následovala přestávka, během které zástupci klubů vládních stran sháněli někoho z vlády. 

Paní Colombová, říká ironicky o některých ministrech Bendl

Redakce Aktuálně.cz se obrátila na ty členy vlády, kteří mají s účastí největší problémy, proč nechodí častěji. Omluvy ze zasedání sněmovny znějí nejčastěji v případě ministra obrany Lubomíra Metnara, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy, ministra zemědělství Miroslava Tomana a ministryně spravedlnosti Marie Benešové.

"Zejména první tři bych označil za paní Colombovou," podotýká poslanec ODS Petr Bendl v narážce na manželku inspektora Colomba ze známého seriálu, o které je často řeč, ale nikdo ji nikdy neviděl. "Toman, Metnar a Plaga jsou určitě ve sněmovně ze všech ministrů k vidění nejméně," potvrzuje Benda jména hlavních absentérů. 

Z této čtveřice bývá největší sháňka po Plagovi, protože na něj mají poslanci v poslední době hodně dotazů ohledně školství. Při ústních interpelacích se jej nedočkali ve dvou případech v dubnu a ve třech případech v březnu. Stejně tak chyběl například při interpelacích v prosinci. Na interpelace tak nechodí už několik měsíců.  

Tisková mluvčí ministerstva Aneta Lednová hájí ministra tím, že se vždy řádně omlouvá, a když poslanci projednávají "jeho" body - jako třeba návrhy zákonů, tak nechybí. "Kdykoliv je projednáván bod z agendy našeho ministerstva, snaží se pan ministr být v Poslanecké sněmovně přítomen, jak si můžete ověřit ve stenozáznamech z jednání pléna," sdělila a jediný problém připustila v případech, kdy poslanci zařadí nějaký bod neočekávaně.

"Potíže s přítomností na jednání mohou nastat v případě, kdy dojde k neočekávanému zařazení bodu v gesci pana ministra v rámci projednávání změn pořadu schůze, ale i na tyto situace se pan ministr snaží operativně reagovat," dodala. Nijak už ale nevysvětlila, proč chyběl tolikrát při interpelacích.  

Dlouho nechodí na interpelace ministr zemědělství Miroslav Toman. Dotazů na něj sice mají poslanci méně, ale přesto chtějí řadu věcí vědět. Bendl se nepřítomného Tomana ptal, jak to chce udělat s vypsaným dotačním titulem pro zemědělské firmy nad 25 zaměstnanců, když takových firem jsou desítky tisíc a uvolněná částka jen půl miliardy. Nebo předsedkyně výboru pro životní prostředí za Piráty chtěla od Tomana vědět, jaké opatření navrhne, aby Česko splnilo evropské závazky při snižování používání syntetických pesticidů a chemického hnojení.

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý přes častou absenci svého šéfa tvrdí, že za poslanci chodí. "Ministr se účastní zasedání sněmovny téměř vždy, pokud mají materiály přímou vazbu na resort," říká mluvčí. Pokud Toman nepřijde, tak důvodem jsou podle mluvčího "především neodkladné pracovní povinnosti, které vyplývají z povahy resortu zemědělství, tedy mimo jiné pracovní výjezdy a jednání v regionech".

Na doplňující dotaz, proč ale není Toman častěji na jednání sněmovny, mluvčí doplnil, že měl zdravotní problémy. "Na podzim prodělal pan ministr onemocnění Covid a pracoval několik týdnů z domova. V zimě byl na zdravotním zákroku v nemocnici, kdy musel několik týdnů rovněž omezit osobní kontakt na minimum. Všechny písemné interpelace odpovídal ve stanovených termínech," upozornil mluvčí Bílý a dodal, že Toman chodí pravidelně na zemědělský výbor.   

Ministr obrany Lubomír Metnar argumentuje podobně jako ministr zemědělství tím, že také se účastní zasedání příslušného výboru, tedy v jeho případě pro obranu a bezpečnost. "Za důležitou považuji kontrolní roli tohoto výboru. Tam mám na zasedáních téměř stoprocentní účast a chyběl jsem snad jen v době onemocnění covid-19," uvedl Metnar, podle kterého se naplno věnuje práci na ministerstvu a někdy je proto obtížné vše časově skloubit. "Sněmovnu nicméně vnímám jako důležitou a významnou, a pokud se na plénu projednává téma se vztahem k resortu obrany, snažím se u toho být," míní. 

Podobně reaguje i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která tvrdí, že pokud jí to pracovní vytížení dovolí, zasedání sněmovny se účastní.

"Nezastírám ale, že když se neprojednávají body ministerstva spravedlnosti, zůstávám na ministerstvu, kde řeším pracovní záležitosti, kterých není málo. Moje vedoucí parlamentní a vládní agendy sleduje jednání sněmovny a jsem připravena na jednání okamžitě dorazit, když to situace vyžaduje," sdělila Benešová, která podle svých slov chodí na interpelace, pokud na ni od poslanců směřují otázky. "Pokud však žádnou nemám, ve sněmovně nesedím. Ministerstvo plní v současné zdravotní krizi řadu důležitých úkolů, jež nesnesou odkladu a je nutné je plynule odbavovat," vysvětlila.

Mimochodem, při posledních dubnových interpelacích, na kterých Benešová nebyla, předsedu KDU-ČSL Mariana Jurečku zajímal její názor na případ podnikatele Romana Janouška. Nezdálo se mu, že Janoušek má přerušený trest vězení kvůli vážnému zdravotnímu stavu a přitom například sportuje.

Chodím, ale nemůžu sledovat nekonečné debaty, uvedl Babiš

Přes slova členů vlády je ale zřejmé, že nejen tito konkrétně jmenovaní ministři, ale také většina dalších se velmi často ze zasedání sněmovny omlouvají. Při zatím posledních interpelacích v dubnu nepřišel vůbec nikdo, takže ranní písemné interpelace nemohly ani začít.

Předsedající schůze Vojtěch Pikal (Piráti) proto navrhl neortodoxní postup. Jak sám řekl, že i bez nich bude jednání pokračovat. "Protože interpelace jsou určeny k tomu, abychom my jako poslanci dostali odpovědi na své otázky," vysvětloval s tím, že jinak by vláda takto mohla paradoxně blokovat základní právo sněmovny vládu kontrolovat.

Na neúčast ministrů si stěžuje také lidovec Marek Výborný. Ten měl shodou okolností dotaz na ministra Plagu ohledně rámcových vzdělávacích programů. "Bohužel pan ministr na interpelace nechodí. Řada členů vlády pohrdá nejen sněmovnou, ale také Ústavou. A jestliže se někteří hájí, že chodí na výbory, tak jedna věc jsou výbory a jiná interpelace. Na ty by měli určitě chodit," stěžuje si Výborný, který tvrdí, že ani s účastí ministrů na výborech to není nijak slavné. "Paní ministryně Benešová byla na našem ústavně právním výboru snad pouze jednou za dobu, co je ve vládě," podotkl.

Mimochodem, Výborný, stejně jako jiní poslanci, má největší pochvalu pro ministra, který už ve vládě nesedí - pro dřívějšího ministra zdravotnictví Jana Blatného. Ten na interpelace chodil a poslancům na otázky odpovídal.  

Poslanci by sice o své odpovědi na otázky neměli přijít, protože podle jednacího řádu jim absentující ministři mají odpovědět písemně. Ovšem například poslankyně STAN Věra Kovářová poukazuje na to, že největší smysl mají interpelace, když ministři rovnou odpovídají. "Ptám se často na věci, které zajímají veřejnost, nebo konkrétně někoho, kdo se na mě obrátil. Ti lidé čekají odpověď co nejdříve, zejména, když jde o aktuální věci. Písemná odpověď za řadu dní už takový smysl nemá," konstatuje.   

Jednou z výjimek mezi ministry je ministr kultury Lubomír Zaorálek, který občas sedí ve sněmovně i v době, kdy poslanci neprojednávají body z jeho resortu. Zaorálek tvrdí, že považuje sezení ve sněmovně za důležité, protože mu kromě jiného umožňuje mít přehled o starostech poslanců. "Mám asi jiný názor než někteří mí kolegové. Jsem rád, když můžu být ve sněmovně, nemám s tím problém, naopak to beru jako součást své práce. Často se tam odehrávají poměrně důležité debaty a člověk se může s kolegy poslanci o různých věcech pobavit. Zároveň se i spoustu věcí dozvím," řekl.

Když se Aktuálně.cz zeptalo na absenci členů vlády samotného předsedy Andreje Babiše, odpověděl, že osobně se snaží chodit vždy, kdy je to možné.

"V případě, že se řeší téma, ke kterému mám co říct, nebo je důležitý můj hlas, snažím se tam vždy být. Vystupuju s projevy a v maximální možné míře chodím na ústní interpelace," tvrdí a občasnou neúčast hájí tím, že má spoustu jiné práce. "Jako předseda vlády mám hlavní práci v exekutivě. Řeším očkování, strategii rozvolňování, návrat do normálu, rozpočet. Nemůžu tak ve sněmovně trávit celé dny posloucháním nekonečných debat," prohlašuje a připomíná, že je pro zavedení klouzavého mandátu. Ten znamená, že poslance, kteří se stanou ministry, vystřídá ve sněmovně náhradník.

Pokud jde o ministry, z vyjádření premiéra nelze čekat, že by na ně nějak tlačil ohledně účasti. "Na kolegy ministry nijak nenaléhám. Sázím na to, že svou agendu ve sněmovně sledují a schůzí se účastní v maximální možné míře tak, jak jim to umožní jejich nabitý program," říká.

Interpelace by se měly změnit, tvrdí šéf sněmovny

Nedobrý stav přiznává také předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), na kterého tlačí opoziční poslanci, aby situaci řešil. Vyzvala ho k tomu například předsedkyně TOP 09. "Ujišťuji vás o tom, že se mi to také nelíbí, že tady nejsou. Takže slibuji, že se obrátím na vládu, abychom interpelace nějakým způsobem řešili důstojnou formou," avizoval v polovině dubna.   

Když se Aktuálně.cz na něj obrátilo nyní, odpověděl, že má napsaný dopis premiérovi Andreji Babišovi, který ale ještě neposlal. "Mám připravený dopis, ve kterém popisuji současnou situaci. Interpelační čtvrtky zůstávají skutečně nevyužité, například zatím naposledy tam nebyli ministři ani dost poslanců," říká Vondráček, který naráží na situaci ze čtvrtka 22. dubna, kdy muselo být zasedání přerušeno i kvůli malému počtu poslanců. 

Místopředseda Babišova hnutí ANO a zároveň šéf sněmovny má sice pro premiéra napsaný dopis, ale absencí vlády není až tak moc znepokojený jako opoziční poslanci. A svou kritiku rozděluje půl na půl mezi ministry a poslance. "Nelze házet vinu jen na vládu. Je třeba vidět i účast poslanců. Teď, když kvůli opatřením proti covidu jednáme v polovičním množství, tak se občas nesejde ani potřebná většina sněmovny, abychom mohli něco odhlasovat," sdělil Vondráček.

Nejlepší řešení tohoto stavu vidí ve změně pravidel, jednu měl sám připravenou, s druhou chtěli přijít Piráti. Vondráček je přesvědčený, že když by se pravidla upravila, ministři by chodili více a zároveň by měly interpelace větší efekt a přitažlivost.

O co přesně jde: "Chtěl jsem zkrátit čas, který by měli poslanci na první otázku a následně na doplňující otázku, stejně jako ministři na obě odpovědi. Například ministři můžou nyní na první otázku poslance odpovídat pět minut. já navrhoval tři minuty. Navíc bych byl pro bloky, kdy by jeden ministr odpovídal na otázky více poslanců. Dosud je to tak, že ministr například odpovídá na dotaz nějakého poslance, potom sedí a sleduje interpelace na jiné kolegy z vlády a pak na něj přijde zase řada. Ministři za této situace nemají moc motivaci přijít," míní předseda sněmovny a jako příklad interpelací, které se mu líbí, uvádí parlament v Kanadě. 

Vondráček by rád udělal interpelace atraktivnější ještě o to, že by interpelující poslance a ministry přiblížil k sobě, tedy nechodili by k řečnickému pultu ze svých míst, což někdy působí zdlouhavě, ale seděli by buď vedle sebe nebo naproti sobě. Otázky a odpovědi by tak následovaly v těsném sledu. "Mělo by to úplně jiný adrenalin než teď, v Kanadě se mi to líbilo nejvíc, i když tam už je toho adrenalinu možná až příliš," říká.

Jestli začnou brát členové vlády Poslaneckou sněmovnu vážněji se uvidí už ve čtvrtek 6. května, kdy jsou na pořadu další písemné a ústní interpelace.

 

Právě se děje

před 7 minutami

K českým skokanům na lyžích se po 15 letech vrací úspěšný Slovinec Bajc

Po 15 letech se vrací k české reprezentaci skokanů na lyžích slovinský kouč Vasja Bajc, který v roce 2006 dovedl Jakuba Jandu k historickému triumfu ve Světovém poháru. Nahradí Františka Vaculíka, jenž po nepovedené sezoně u týmu skončil.

Devětapadesátiletý Bajc bude mít vedle reprezentace mužů na starosti také rozvoj mládežnických kategorií. "Jsem rád, poctěn a hrdý, že jsem opět získal možnost stát se hlavním trenérem českého skokanského týmu," řekl Bajc v tiskové zprávě lyžařského svazu.

Současná reprezentace v uplynulé zimě propadla. Kvůli problémům s kolenem prakticky neskákala česká jednička Roman Koudelka a po operaci vazů se chystá na návrat. Z ostatních se ve Světovém poháru dostali mezi třicítku jen dva - Viktor Polášek získal čtyři body a Čestmír Kožíšek dva.

"Po nevydařené sezoně jsme se rozhodli angažovat zahraničního trenéra. Po jednáních jsme se dohodli na spolupráci s Vasjou Bajcem, který dokonale zná nejen prostředí skoků na lyžích ve světě, ale i v České republice, kde před lety působil, a český skok na lyžích pod jeho vedením zažil jedny z největších úspěchů v novodobé historii," uvedl Janda, současný šéf skokanského úseku.

U českého týmu pracoval Bajc v letech 2004 až 2006 a Janda se v té době stal nejen králem seriálu SP, ale i vítězem Turné čtyř můstků a získal dvě medaile na mistrovství světa.

Nyní by slovinský kouč rád pozvedl české výsledky. "Které jsou daleko od těch z bohaté minulosti. Tradice skokanského sportu je v Česku velká, takže přijímám pozici hlavního trenéra i s vědomím, že cesta nahoru nebude snadná, což je pro mě velkou výzvou. Věřím, že společně s dalšími trenéry a novými věcmi můžeme přesměrovat křivku výsledků na pozitivní směr," uvedl.

Bajc, který umí česky díky tomu, že ho trénoval slavný Zdeněk Remsa, se jako kouč proslavil především u japonské reprezentace. Působil ve Španělsku, Nizozemsku, Švédsku, doma ve Slovinsku, Turecku, u americké ženské reprezentace a u maďarských skokanů.

Zahraniční trenér se k českým skokanům vrací po třech letech. V letech 2014 až 2018 trénoval národní výběr Rakušan Richard Schallert.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Hertha po výhře nad Freiburgem opustila sestupové pásmo, Darida odehrál 75 minut

Fotbalisté Herthy Berlín získali v boji o záchranu v německé lize důležité tři body za výhru 3:0 nad Freiburgem. K vítězství přispěl i český záložník Vladimír Darida, který odehrál 75 minut. Chvíli před odchodem ze hřiště obdržel žlutou kartu za faul.

O výhře Herthy rozhodli už v prvním poločase Krzysztof Piatek a Peter Pekarík, v závěru zápasu přidal třetí gól Nemanja Radonjič. Berlínský tým bodoval i ve druhém duelu po návratu z karantény, v níž byl kvůli množství případů koronaviru. Bez porážky je už pět zápasů.

Hertha opustila sestupové pásmo a z předposlední příčky poskočila na 14. místo. Navíc má k dobru utkání s posledním Schalke. Freiburgu patří devátá pozice.

Německá fotbalová liga - 30. kolo:

Hertha Berlín - Freiburg 3:0 (13. Piatek, 22. Pekarík, 85. Radonjič).

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
10. Stuttgart 31 10 9 12 52:51 39
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 31 9 6 16 31:47 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Zdroj: ČTK
Další zprávy