Praha - Dvakrát víc než prezident, třikrát víc než ministr. Takové platy brali v loňském roce šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček a jeho dvanáct nejbližších spolupracovníků. Podle účetní závěrky pojišťovny si měsíčně vydělali v průměru 315,3 tisíce korun. Na pojišťovnu už proto míří kontrola.
"Byl jsem nesmírně překvapený. Průměrná měsíční mzda jednoho vedoucího zaměstnance činila 315,3 tisíce korun. To je obrovská částka. Požádal jsem proto zástupce ministerstva financí, kteří zasedají ve správní radě pojišťovny, aby se situací zabývali," potvrdil Aktuálně.cz tajemník ministra financí Adam Vojtěch.
Vysoké sumy podle něj chodily funkcionářům na účet dlouhodobě, třeba v předchozím roce brali měsíčně 281 tisíc korun. Za poslední rok ale částky poskočily o dvacet procent. Z peněz, které mají sloužit především na léčení, kvůli tomu během loňského roku ubylo necelých 50 milionů korun. "Chceme proto znát důvody,“ řekl Vojtěch.
Pro srovnání: prezident republiky bral v loňském roce plat 186 300 korun měsíčně, ministři měli tabulkový plat 106 600 korun. Ředitel pětkrát větší Všeobecné zdravotní pojišťovny si loni přišel na 220 000 korun měsíčně.
Jak vedení pojišťovny na takové částky přišlo, její šéf nevysvětlil. Na dotazy Aktuálně.cz nereagoval. Jeho mluvčí Hana Kadečková jen namítla, že odměny schválila správní rada pojišťovny, vláda i Poslanecká sněmovna. "Celková výše průměrných hrubých mezd včetně odměn je již více než čtyři roky veřejnou informací. To je vše, co k tomu mohu sdělit," doplnila Kadečková.
Máme nejnižší provozní náklady, tvrdí správní rada
Jenomže podle právníka Platformy zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála vláda a Poslanecká sněmovna plat ředitele neschvalují. "Vláda v tom nehraje žádnou roli. Zákon jen stanoví, že vláda schvaluje jen návrh zdravotně pojistného plánu," řekl Dostál. Za plat ředitele podle něj odpovídá správní rada.
A ta si za svým rozhodnutím stojí. "Při schvalování platu ředitele jsme srovnávali ekonomické výsledky pojišťovny a provozní náklady, které máme vůbec nejnižší v republice. Nikdy jsem nezaznamenal, že by byl někdy někdo ze správní rady proti," zastal se Gajdáčka šéf správní rady Jaroslav Hruška. Plat ředitele pojišťovny se podle něj skládá ze základu a pohyblivé složky, která tvoří 1,5 násobku tohoto základu.
Přemrštěné platy nejsou jediným problémem, který musí Gajdáček vysvětlovat. Šéf pojišťovny už na sebe nedávno upozornil také podezřením ze střetu zájmů nebo několika zakázkami, které obestírají nejasnosti. Jde hlavně o právní služby, prodej majetku nebo obměnu vozového parku.
Smlouva na tři miliony známému
Hospodaření pojišťovny už je proto od října také v hledáčku inspektorů Nejvyššího kontrolního úřadu. Serveru Aktuálně.cz to potvrdila mluvčí úřadu Olga Málková.
Šéf pojišťovny Gajdáček například neumí uspokojivě vysvětlit, proč zadal dvě zakázky na právní služby svému známému Petrovi Šustkovi. Kritikům přitom smlouva s právníkem za tři miliony korun vadí. Gajdáček ji totiž podepsal i přes to, že si pojišťovna drží celé právní oddělení. Zakázku Šustkovi přiklepl bez otevřené soutěže. Navíc mu ji zadal jen půl roku poté, co advokát pomohl tehdejší Gajdáčkově partnerce Martině Strnadové – převzal od ní byt i s hypotékou a nechal ji v něm bydlet.
"Předmětný byt jsem pořídil a paní Strnadová v něm jistou dobu bydlela. Jednalo se o výpomoc z mé strany, neboť paní Strnadová měla vysloveně strach ze svého expřítele po vážném rozchodu a odstěhování se od něj," přiznal loni na podzim Aktuálně.cz Šustek. Nepopřel ani to, že se s Gajdáčkem dlouhodobě zná.
Střet zájmů kvůli přítelkyni
Do střetu zájmů se mohl Gajdáček dostat i v jiném případě - při prodeji lázeňského domu Jupiter v Bechyni. Pojišťovna se ho před dvěma lety zbavila se ztrátou - podle kritiků za něj mohla dostat až dvakrát víc než utržených 15 milionů korun. Dům byl totiž opravený a pojišťovna ho po celou dobu výhodně pronajímala.
Navíc, jen co lázně prodala, začala novému provozovateli platit za ozdravné kúry mnohem vyšší částky. Platby se zvedly až o čtvrtinu. Novým provozovatelem se přitom stala soukromá firma Rokle, ve které byla tehdy jednatelkou Gajdáčkova přítelkyně Martina Strnadová.
Gajdáčkovo počínání proto kritizoval David Ondráčka z organizace Transparency International nebo Lenka Petráková z Oživení - občanského sdružení, které se také věnuje potírání systémové korupce a nehospodárností ve veřejné správě.
"Kmotrovské" značky
Pochybnosti vzbudily také nákupy šestnácti služebních aut za necelých 9 milionů korun. Na ty se sice soutěž konala, nezvítězila ale vždy nejlevnější nabídka.
Některé vozy navíc dostaly registrační značky, které končí číslicemi 0211. Právě kód 211 je přitom označení této pojišťovny. Legálně tehdy nebylo možné značky na přání získat.
Podle Gajdáčka se ale o pochybení ani střet zájmů nejednalo. Skutečnost, že byla Martina Strnadová jeho přítelkyní, sice přiznal, ani v jednom případě to prý ale neovlivnilo jeho rozhodování. "Jakékoliv soukromé aktivity kohokoliv nemohou nijak ovlivňovat výsledky výběrových řízení," odmítl pochybení loni v září Gajdáček.
Smlouvu na právní služby podle něj podepsala pojišťovna proto, že potřebovala pomoc s neobvyklými a nadprůměrně komplikovanými kauzami a soudními spory. Šustek je přitom podle vedení pojišťovny jeden z největších specialistů v oboru. O lázeňský dům v Bechyni zase nikdo jiný než společnost Rokle zájem neprojevil. V pořádku podle něj byla také obměna vozového parku – v komisi výběrového řízení zasedali zástupci správní i dozorčí rady pojišťovny.
