Má Fiala šanci za rok sestavovat druhou vládu?
Zatímco minulé krajské volby se v roce 2020 odehrály v průběhu vrcholící koronavirové epidemie, letošní probíhají jen pár dní po ničivých povodních. Průzkumy CVVM ukazují, že současná vláda Petra Fialy je jedna z nejméně důvěryhodných v polistopadové historii. Tyto volby mohou naznačit, jestli jí voliči věří alespoň v krizi.
Pro současnou vládu bude důležité, jak dopadnou pro všech pět stran koalice. Nejsilnější ODS s ostatními stranami i nadále počítá jako s koaličními partnery po příštích volbách do sněmovny, které se budou konat na podzim příštího roku.
Projeví se i životaschopnost koalice Spolu, se kterou ODS, lidovci a TOP 09 vyhráli minulé sněmovní volby. Spolu jde do těchto voleb společně jen ve čtyřech krajích - Středočeském, Libereckém, Jihomoravském a Moravskoslezském. Ačkoliv to jeden z iniciátorů spojení Fiala obhajuje tvrzením, že projekt Spolu je "určen pro celostátní politiku", fakt, že se strany nedohodly ve více regionech, může být dalším argumentem pro kritiky spojení uvnitř koalice samotné.
Stanou se jižní Čechy návodem pro ODS?
Občanští demokraté budou pečlivě sledovat svůj výsledek v Jihočeském kraji. Zdejší hejtman Martin Kuba, kritik koaličního projektu Spolu, tam jde do voleb jako lídr samostatné kandidátky ODS. Pokud se mu podaří uspět, může to mezi občanskými demokraty zesílit diskuse, jestli dává smysl spojování se do koalice. Kuba dlouhodobě prohlašuje, že by ODS měla chodit do voleb samostatně a mířit na třicetiprocentní zisk jako v minulosti.
Vydrží Jurečka a Bartoš?
Šéf lidovců Marian Jurečka a předseda Pirátů Ivan Bartoš nemají pozici ve své straně úplně jistou. Kdyby se jejich stranám volby nepovedly, mohlo by se jejich postavení ještě více rozkolísat.
Lidovcům dlouhodobě vadí padající podpora strany v průzkumech. Když se k tomu na začátku roku přidala ještě neschopnost Jurečky rychle a srozumitelně vysvětlit, proč neukončil vánoční večírek na svém ministerstvu v den loňské střelby na filozofické fakultě, kritika uvnitř strany vygradovala.
Sám Jurečka si následně stanovil podmínky, za kterých se v říjnu bude znovu ucházet o post šéfa strany. Jednu z nich už nesplnil, když v evropských volbách strana nezískala dva europoslance, ale pouze jednoho. Další podmínkou je posílit lidovecký senátorský klub a získat alespoň jednoho hejtmana.
O výměně Jurečky někteří lidovci již mluví jako o nevyhnutelné a rýsují se i možní nástupci. Jedním z nich je i jihomoravský hejtman Jan Grolich, který se letos pokouší o obhajobu svého postu.
Bartošova pozice u Pirátů je silnější. Špičky strany navíc zdůrazňují, že krajské volby nejsou zodpovědností předsedy. Jenže případný neúspěch by znamenal třetí volební porážku v řadě po sněmovních volbách v roce 2021 a letošních evropských volbách. Kdyby k ní došlo, hlasy pro Bartošovu výměnu by patrně zesílily.
Odškrtne si ANO další výhru?
Nejsilnější opoziční hnutí ANO je letos favoritem krajských voleb. Hnutí ovládlo i poslední dvoje regionální volby před čtyřmi a osmi lety. V červnových eurovolbách ANO porazilo se 26 procenty vládní koalici. Novým úspěchem by si tak mohlo odškrtnout další bod, který mu připraví půdu pro potenciální návrat do vlády po sněmovních volbách v příštím roce. Šéf hnutí Andrej Babiš se ostatně netají tím, že krajské volby pojímá jako referendum o vládě Petra Fialy. Dokazuje to i slogan, kterým ANO u voleb bojuje. "Vrátíme vám, co vám Fialova vláda vzala," stojí na billboardech.
Jací z voleb vypadnou partneři pro Babiše?
Pro Babišovo hnutí jsou nicméně nynější volby důležité ještě z jednoho důvodu. Ukáže se v nich, jak silní z nich vyjdou jeho potenciální koaliční partneři do vlády. Hlavně strany, které dnes jsou mimo parlament. Špičky Babišova hnutí by se totiž v možné příští vládě obešly bez současných parlamentních stran. Odmítají vládnout i s opozičním SPD. Babiš to v minulosti vysvětloval tím, že SPD na ANO soustavně útočí. Pro ANO proto bude důležité, jestli se do sněmovny v příštím roce dostane někdo nový.
První závan spolupráce ANO zkouší už v letošních senátních volbách. Na Praze 12 vyslalo společného kandidáta Borise Šťastného se stranou Motoristé. Motoristé poprvé zabodovali v letošních evropských volbách, kde v koalici s Přísahou Roberta Šlachty skončili třetí a jejich lídr Filip Turek se společně s dvojkou Nikolou Bartůšek stal europoslancem.
Druhý volební úspěch by Přísahu s Motoristy mohl nabudit pro důležitý boj o sněmovnu v příštím roce. V tuto chvíli ale strany nemají dostatek lidí, v některých krajích svou kandidátku vůbec nepostavily. Největší ambice si dělají v Jihomoravském kraji, kde za ně kandiduje bývalý brněnský primátor za ANO Petr Vokřál. A na Břeclavsku kandiduje v senátních volbách předseda Přísahy Robert Šlachta.
Udělají komunisté další krok ke svému návratu?
Babiš může vyhlížet i to, jak dopadne koalice Stačilo!. Formace, v níž dominuje KSČM, má podobnou pozici jako Přísaha s Motoristy. Od krajských a senátních voleb má také velká očekávání, protože se může svézt na úspěchu z evropských voleb. V nich překvapila čtvrtým místem s 9,6 procenta hlasů.
Už když v roce 2021 její lídryně Kateřina Konečná ohlásila svou kandidaturu na šéfku komunistů, uváděla, že chce stranu vrátit do sněmovny a sjednotit levicové síly v Česku. Úspěch v krajských volbách by je více zakotvil na politické scéně a vytvořil základy pro návrat do Poslanecké sněmovny v příštím roce.
Pomůže SPD spojování do koalic?
SPD zažila v eurovolbách nejhorší výsledek za poslední roky. Ukázalo se, že jí začala růst konkurence. V oblasti protievropských témat podobnou rétoriku používá například Stačilo! i Přísaha. Předseda Tomio Okamura si ale vzal z evropských voleb poučení a v krajích kandiduje s dalšími stranami, které mají podobné zaměření. Někde se proto SPD spojila se Svobodnými, Trikolorou či stranou PRO Jindřicha Rajchla.
Andrej Babiš zatím s SPD jako možným koaličním partnerem spíše nepočítá, radikálnější rétorikou jí navíc může přetahovat voliče. Pro Okamuru bude proto důležité vyzkoušet si v krajských volbách, zdali se mu spojování s dalšími národoveckými a radikálními uskupeními může vyplatit. V minulosti se strany podobného ražení na spolupráci dohodnout nedokázaly a navzájem se obíraly o voliče.
