Asi kilometr od kutnohorské katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, barokního klenotu na seznamu UNESCO, najdeme rozlehlý prvorepublikový areál Vyšší odborné školy, Střední průmyslové školy a Jazykové školy Kutná Hora. Každý rok se tu před výročím 17. listopadu konal happening ve vstupní hale školy. Studenti zapalovali svíčky a diskutovali s hosty o svobodě, demokracii či totalitě. Letos akce poprvé přerostla v celodenní podnik.
Část studentů spolu s některými učiteli strávila uplynulou neděli ve škole a připravovala zážitkovou hru, výstavu studentských prací na téma demokracie a totality, čtenářský koutek s předrevoluční literaturou nebo odpolední koncert. Na zdi se také objevily velkoformátové plakáty s nadpisy "Co nám svoboda dává" a "Co nám svoboda bere" a od pondělí tu začaly přibývat názory studentů. Na první plachtě se objevily vzkazy jako "možnost volby" nebo "odpovědnost za to, aby svoboda nezmizela", na tom druhém třeba "smrádek, ale teploučko".
V Kutné Hoře se přidali ke vzdělávacímu projektu Samet na školách. Pořádá ho organizace Post Bellum a spolek Díky, že můžem. Školám zprostředkovává program od více než padesátky organizací i jednotlivců. Jejich cílem není nostalgické vzpomínání, spíše snaha, aby si studenti uvědomili, jaké možnosti ale i zodpovědnost jim dává svoboda. Jen do tohoto projektu se letos zapojilo sto základních a středních škol.
Ambicí Sametu na školách je zapojit také samotné studenty, aby si na své škole uspořádali vlastní festival. Do toho letos šla dvacítka škol po celé republice. Studenti a učitelé, kteří se rozhodli vlastní oslavy svobody připravit, se mohli zúčastnit Sametové akademie, celodenního inspirativního semináře k organizaci akce pro celou školu.
Učitelka dějepisu a občanské nauky v kutnohorské škole Karolina Justová učí studenty mimo jiné pracovat s dobovými prameny včetně Archivu bezpečnostních složek.
Na otázku, co říká množícím se názorům, že části takzvané Generace Z (lidé narození od poloviny 90. let 20. století do roku 2012) vadí, že si Češi nostalgicky a stále stejně připomínají listopadové události, a že je mnohem více trápí taková témata, jako jsou třeba klimatické změny, odpovídá: "Tento názor chápu. Nevidím v tom ale rozpor. Pokud budeme jenom vzpomínat na 17. listopad, zapalovat svíčky a dojímat se, je to málo. Ve škole ale řešíme i klimatickou změnu, problém migrace a další palčivé otázky naší současnosti. Obě témata spojuje aktivní občanství."
Studentům proto Justová ukazuje, jak aktivní byli jejich vrstevníci v listopadu 1989 a vede je k tomu, aby stejně aktivní byli i oni dnes. "Jen v nové situaci a v nových tématech," dodává.
Máš možnost zasáhnout do stavby dálnice. Co uděláš?
Podobného pojetí se drží i na Gymnáziu Příbram. Program jejich pětidenního Festivalu svobody, který v rámci projektu Samet na školách uspořádali zdejší studenti a absolventi, odráží mnohá současná témata propojená se socialistickou normalizační realitou těchto oblastí.
Například na workshopu "Zelený disent", uspořádaném ve spolupráci s organizací Post Bellum, se účastníci dozvěděli leccos o tom, jak vypadala péče o životní prostředí v době normalizace (1968-1989) a jaké jsou dnes možnosti občanů zasahovat do projektů týkajících se přírody či klimatu. Studenti si také mohli sami vyzkoušet, jaké to je, když mohou spolurozhodovat o tom, kudy povede další důležitá dálnice. Zahráli si vyjednávací hru k výstavně dálnice D8 a zkusili si role ochránců přírody, zadavatelů stavby, stavitelů či občanů měst, přes které se výstavba dálnice plánuje.
"Do Sametu na školách se zapojuju rád. Člověk si tu nejen připomene výročí 17. listopadu, ale zároveň se obohatí o nové zkušenosti. Je dobré hlavně nezapomenout, jak důležité je mít svůj názor. A taky se poučit z chyb, které už by se nemusely opakovat," říká příbramský student Vít Šimánek.
"Přijde mi až neuvěřitelné, že lidé v mém věku se dokázali semknout a postavit se komunistickému režimu. A třeba v nedávných volbách jsme mohli vidět, že změna k lepšímu je vždycky možná," dodává studentka Tereza Flossmannová.
"Naše generace by měla být nejvíce vděčná"
Do projektu Samet na školách se zapojila i Střední škola gastronomická a hotelová v pražském Braníku, stojící jen kousek od rušné Jižní spojky. Studenti tu pár dnů před výročím sledovali dokument Karla Strachoty "1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu", následovala debata a happening v tělocvičně, kde nechybělo ani zvonění klíči spjaté s listopadovou revolucí.
"Řekla bych, že právě naše generace by měla být nejvíce vděčná, že měla možnost vyrůst v době se všemi možnostmi, svobodou a pocitem bezpečí. Kdyby se nestaly události v roce 1989, mohli jsme na tom být mnohem hůře," domnívá se jedna ze studentek Nicol Šebelová. Její spolužačka Julie Beková ji doplňuje, že právě generace jejich rodičů v listopadu 1989 našla odvahu se postavit režimu, takže se jí tehdejší události dotýkají. "Nechci, aby se zapomnělo na těžké období, kterým si naši rodiče i prarodiče museli projít," dodává.
Soňa Semotánová učí v branické "hotelovce" dějepis a občanskou nauku a snaží se, aby studenti měli v jejích hodinách přesah do novodobých dějin, kdykoliv to jen jde. "Je nesmírně důležité, aby chápali kontext a aby měli povědomí o tom, že historie se dost opakuje. A taky že je důležité pečovat o demokratické hodnoty, aby se náhodou nestali lehce ovládanou většinou," říká. Akce k 17. listopadu tu není ojedinělá. Škola pravidelně pořádá workshopy, přednášky, debaty s pamětníky nebo výstavy.
Sociální sítě dokázaly s naší generací hodně
K projektu Samet na školách se připojují i některé devítiletky, jednou z nich je Základní škola 28. října v Turnově. V předvečer výročí tu uspořádali celodenní projektový den, na nějž přišli mnozí žáci a učitelé v oblečení typickém pro dobu normalizace, u vchodů si přišpendlili trikoloru a účastnili se zážitkového programu a workshopů.
Učitelé, kteří listopad 89 sami zažili, svým žákům vyprávěli vlastní zážitky. "Pedagogy to s dětmi sblížilo. Prvotní impuls vyšel od nich, ale děti se pak krásně zapojily," míní zdejší učitelka dějepisu a občanské výchovy Kateřina Kmínková. Uznává také, že by bylo potřeba věnovat se ve škole více a častěji aktuálním tématům. V běžné výuce na to ale podle ní nezbývá moc času, navíc se učitelé obávají jít do kontroverznějších témat. "Nemáme podle mě dostatečný přehled a taky tu jistotu. Kdo nic podobného nezažil a ani se na fakultě neučil, jak k tématu mluvit a tvořit k němu zdroje a materiály, ten do toho prostě nejde."
Ema Tomková je studentkou letos vzniklého Gymnázia Paměti národa, humanitně zaměřené školy, jež se nesoustředí jen na znalosti a dovednosti, ale i na hodnoty a postoje. A pochvaluje si, že za společenskou aktivitu její generace mohou sociální sítě. "Teď všichni z nás mají u sebe každodenně chytrý telefon, který nás propojí s každým, i když se druhý člověk nachází na druhé straně světa," říká.
Podle ní se tento fenomén projevil zvýšenou účastí voličů v nedávných sněmovních volbách. "Za spoustu změn u mladých lidí podle mě vděčíme influencerům, kteří se tento rok opravdu snažili, a před volbami se spustila smršť příspěvků a videí, proč jít volit. Na Instagramu byl každý druhý příspěvek o volbách," popisuje.
Z podobného důvodu se podle ní dnes víc teenagerů zajímá o témata svobody a demokracie. Její spolužačka Marianna to přičítá i koronavirové pandemii, který "uspěchané lidi" donutil zastavit se. "A právě mladí lidé si začali uvědomovat svět kolem sebe a co je pro ně důležité," říká a dodává, že zájem o svobodu je u dnešní generace trend, "protože vidí, jak o ní tolik zemí světa přichází". Podle Emy Tomkové je proto dobré zúčastnit se jakékoliv akce spojené se 17. listopadem, zkrátka podniknout něco, díky čemuž si řekneme: "To máme velké štěstí."
