Bez příkras a nostalgie. Spočítejte si, na kolik vyšel život Čechů za socialismu

Pavla Adamcová Jan Nevyhoštěný Denis Chripák Pavla Adamcová, Jan Nevyhoštěný, Denis Chripák
7. 11. 2019 5:30
Za komunismu se žilo lépe, všechno bylo levnější - to je asi nejčastější argument zastánců doby před rokem 1989. Zda to tak skutečně bylo, zjistíte v rozsáhlém přehledu Aktuálně.cz. Podle dat českých statistiků jsme porovnali nejen platy, ale také ceny zboží. Spočítali jsme, jak dlouho bylo a je potřeba šetřit na pračku nebo auto i jak se za posledních 30 let přesně změnila spotřeba domácností.
  • Kolik stál nákup tehdy a nyní
  • Jak dlouho se vydělávalo na...
  • Doprava
  • České domácnosti
  • Vývoj mezd a inflace
  • Výdaje domácnosti
  • Spotřeba potravin
  • Čeho nakoupíme více a čeho méně
  • Spočítejte si, kolik stál nákup před 30 lety a nyní

    Přestože se podle cenovek může zdát, že zboží bylo před 30 lety levnější, opak je pravdou. Výrazně nižší byly totiž také platy. Jak se může každý v kalkulačce cen Aktuálně.cz přesvědčit, výsledný poměr vychází výrazně v neprospěch komunistické plánované ekonomiky.

    Zatímco loni podle dat českých statistiků dosahovala průměrná mzda částky 31 885 Kč, v roce 1989 to bylo 3170 Kčs. Na níže uvedený modelový nákup padlo v roce 1989 v tehdejších cenách potravin okolo sedmi procent průměrné mzdy, v roce 2018 vyšel stejný nákup v současných cenách na pouhá dvě procenta průměrné mzdy.

    Výběr a množství potravin v nákupním košíku i současnou výši mzdy si v kalkulačce můžete změnit dle vlastní potřeby a zjistit tak, jaký podíl svého platu vydáte na běžný nákup vy.

    Zadejte výši své mzdy:
    Chléb konzumní bílý
    Kg
    Cukr krystal
    Kg
    Jablka
    Kg
    Brambory
    Kg
    Vejce
    Ks
    Šunka vepřová
    g
    Máslo (250 g)
    Ks
    Eidam
    g
    Mléko polotučné
    l
    Kuře
    Kg
    Černý čaj porcovaný
    g
    Čokoláda
    g
    Pivo 10 světlé lahvové
    Ks

    Výsledek:

    1989
    Cena nákupu:Mzda:
    Procentní podíl nákupu ze zadané mzdy
    2018
    Cena nákupu:Mzda:
    Procentní podíl nákupu ze zadané mzdy

    Jak dlouho se vydělávalo na...

    Vybavení českých domácností prošlo za 30 let zásadní změnou. V roce 1989 měla třeba automatickou pračku či barevný televizor jen necelá polovina lidí. Dnes toto vybavení chybí pouze dvěma procentům domácností. A to nemluvíme o technologických novinkách, jako byl koncem 80. let domácí počítač. Podle statistiků tehdy měla vzácný stroj doma dvě procenta domácností, zatímco dnes ho vlastní čtyři pětiny Čechů.

    Na osobní automobily existovaly pořadníky. Na škodovku přitom průměrný Čech před 30 lety vydělával přes dva roky, dnes jen necelý rok. A nebyla levná – v přepočtu na současné ceny stála skoro 472 tisíc korun. Jak však ukazuje naše srovnání, stejně tak se v roce 1989 vydělávalo podstatně déle i na většinu dalších věcí.

    19892018
    Chladnička s mrazničkou39 prac. dní5 780 Kčs9 prac. dní13 629 Kč
    Automatická pračka40 prac. dní5 950 Kčs7,5 prac. dne10 998 Kč
    Elektrický vysavač9 prac. dní1 360 Kčs2 prac. dny3 202 Kč
    Automobil Škoda569 prac. dní84 600 Kčs195 prac. dní298 277 Kč
    Jízdní kolo pánské horské10 prac. dní1 530 Kčs8,6 prac. dne13 100 Kč
    Pobyt na horách (1 osoba)7 prac. dní1 040 Kčs4,2 prac. dne6 366 Kč
    Dámská obuv celoroční kožená2,5 prac. dne380 Kčs1 prac. den1 483 Kč
    Dětské jeansové kalhoty1,2 prac. dne185 Kčs0,3 prac. dne456,74 Kč
    Pánský oblek6,5 prac. dne966 Kčs4,8 prac. dne7 301 Kč

    Doprava

    Ceny benzinu, nafty i jízdného v MHD za 30 let vzrostly. Zatímco však v roce 1989 padlo na dopravu 10,9 procenta výdajů českých domácností, loni to bylo 10,4 procenta. Za provoz osobních dopravních prostředků vydaly domácnosti v roce 2018 v průměru pět procent svých celkových výdajů, za dopravní služby pak 1,3 procenta.

    Jak se změnily české domácnosti

    České domácnosti stárnou a zmenšují se. Před 30 lety zde bylo přes 3,8 milionu domácností, loni to bylo skoro 4,4 milionu. Jejich velikost se přitom ale zmenšuje – obecně se snižuje počet dětí i pracujících osob v domácnostech a naopak roste zastoupení nepracujících důchodců. Nejpozitivnější je však statistika délky dožití. Od dob komunismu se život obyvatel Česka výrazně prodloužil.

    Počet domácností

    Zatímco v roce 1989 žila osamoceně necelá čtvrtina osob, loni se jejich podíl blížil 30 procentům. Vyšší zastoupení mají nyní i dvoučlenné domácnosti. Tříčlenných je zhruba stejně jako před 30 lety, ale od počtu čtyř a více osob je naprosto zřejmý vyšší podíl takových domácností na konci 80. let.

    0Počet domácností 1989
    0Počet domácností 2018
    0Počet lidí v domácnosti 1989
    0Počet lidí v domácnosti 2018

    Věk obyvatel

    19892018
    0-14 let21,7 %15,9 %
    15-64 let65,8 %64,5 %
    65+12,5 %19,6 %

    Počet obyvatel

    19892018
    Celkem10 362 00010 650 000
    Muži5 036 0005 244 000
    Ženy5 326 0005 406 000

    Naděje dožití při narození

    19892017rozdíl
    Muži68,1767,9
    Ženy75,581,86,3

    Rodinný stav

    Oproti minulosti jsou dnes silněji zastoupeny domácnosti bez dětí. V roce 1989 bylo bezdětných něco přes 55 procent, loni už více než dvě třetiny. Na dvojnásobek také vzrostl podíl neúplných rodin, kde jeden z rodičů chybí. V současnosti tvoří téměř 10 procent.

    Příjmy českých domácností a průměrné mzdy

    Průměrná meziroční inflace mezi lety 1989 a 2018 dosáhla podle dat statistiků přibližně 6,3 procenta. Znamená to, že na cenovkách obchodů byly každý rok u stejného zboží o šest procent vyšší částky.

    Peněz v peněženkách nebo nově i na platebních kartách však přibývalo o něco rychleji. Zatímco průměrná mzda z doby před 30 lety ve výši 3170 Kčs by v současných cenách přesahovala 20 000 korun, ve skutečnosti bral loni průměrný Čech 31 885 Kč. Argument, že dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou, přitom příliš neobstojí. Jen o málo menší je totiž v současnosti i mzdový medián, tedy částka, od které má přesně polovina lidí vyšší a polovina zase nižší plat.

    Vzhledem k tomu, že socialistická společnost byla plánovanou ekonomikou „srovnaná“ do jedné úrovně, zákonitě došlo v rámci tržního hospodářství k rozevírání nůžek mezi nejbohatšími a nejchudšími Čechy.

    Před 30 lety měla desetina domácností s nejvyššími příjmy své celkové příjmy cca 3,5krát vyšší než 10 procent domácností s nejnižšími příjmy, zatímco předloni měly ty nejbohatší své příjmy vyšší už 5,5krát.

    Přesto však patří česká společnost stále mezi nejrovnostářštější na světě a rozdíly mezi chudými a bohatými jsou zde nízké.

    0 KčsČisté průměrné roční příjmy domácností 1989
    0Čisté průměrné roční příjmy domácností 2017

    Za co české domácnosti utrácejí

    Útraty na osobu před 30 lety přesahovaly 22 tisíc Kčs ročně. Z toho více než čtvrtinu tvořily potraviny a nealko nápoje.

    Loni byly tyto výdaje asi šestkrát vyšší, ale jen necelou pětinu z této částky utrácely domácnosti za potraviny a nealko. Naopak skoro trojnásobně se zvýšil podíl výdajů za bydlení, a to z 9,7 procenta na čtvrtinu. Více Češi vydávají podle statistik také za zdravotnické služby – přibližně osminásobek podílu z let osmdesátých.

    Průměrné měsíční výdaje za bydlení na osobu

    Pokud bychom ve srovnání měli najít jednu položku, která se na zvýšení výdajů podepsala skutečně podstatně, je jí zcela jasně bydlení. Průměrné měsíční výdaje za bydlení na osobu se od roku 1989 zvýšily na dvanáctinásobek, výdaje na nájemné se zvedly 13krát a na elektřinu, plyn a paliva více než 16krát.

    Jedná se o výdaje, které jsou celorepublikovým průměrem na jednoho člena domácnosti (nikoli celou domácnost) a jsou zaokrouhleny na celé koruny. Proto se uvedená výše částek může jevit jako nízká.

    19892016
    Bydlení celkem181 Kčs2 188 Kč
    Nájemné47 Kčs612 Kč
    Elektřina, plyn, paliva70 Kčs1 155 Kč
    Údržba, drobné úpravy bytu37 Kčs166 Kč
    Dodávky vody, další komunální služby28 Kčs254 Kč

    Obrazem: Jak vypadaly nákupy za socialismu

    Spotřeba potravin

    Stravovací styl Čechů se za posledních 30 let změnil. V současnosti jíme oproti době před 30 lety méně hovězího a vepřového, másla a vajec. Pijeme například i méně mléka. Jíme naopak více rostlinných tuků, zeleniny a ovoce – hlavně toho exotického. Konzumujeme také mnohem více minerálek, sodovek a limonád.

    Čeho nakoupíme více a čeho méně

    Jak z kalkulačky v úvodu této grafiky vyplývá, oproti socialismu si za běžnou mzdu mohou Češi dopřát více prakticky všeho.

    Z průměrné měsíční výplaty ve výši 31 885 korun pro rok 2018 si tak koupíme například výrazně více čokolády. Možná i proto, že tato potravina byla před 30 lety považována za luxusní, a její cena tak byla i relativně mnohem vyšší. Po revoluci proto inflační zdražení nebylo tak razantní jako v případech jiných potravin.

    Výjimky však přesto existují. Dražší jsou třeba brambory nebo uhlí. Před rokem 1989 bylo totiž podobné zboží naceněné centrálně a stát ceny uměle držel na nízké úrovni i několik let.

    Čeho si koupíme méně

    Čeho si koupíme více

  • Kalkulačka
  • Jak dlouho se vydělávalo na...
  • Doprava
  • České domácnosti
  • Vývojmezd a inflace
  • Výdaje domácnosti
  • Spotřeba potravin
  • Čeho nakoupíme více a čeho méně
  • Zdroj: Český statistický úřad

    Poznámky :

    V jednotlivých položkách jsou použita vždy nejnovější dostupná data Českého statistického úřadu, jejich aktuálnost se tak může lišit.

    V případě současné i tehdejší výše průměrného nájemného i dalších nákladů na bydlení v Česku se jedná o celorepublikový průměr na jednu průměrnou osobu (nikoliv na celou domácnost), proto se uvedená výše částek může jevit na první pohled nízká.

    Pro některé z přepočtů jsme se pro snazší srovnání rozhodli použít hrubou mzdu, čistá mzda se totiž u každého různí v závislosti na odvodech. Čtenář si nicméně do kalkulačky může zadat jakoukoliv částku chce - například svou konkrétní čistou mzdu.

     

    Právě se děje

    Další zprávy