Před volbami jsme četli, že volby rozhodnou různé skupiny lidí: mladí, senioři, nevoliči. Dá už se na základě dat z vaší studie říct, která skupina rozhodla volby?
Naše data prozrazují, že oproti roku 2017 výrazně vzrostla volební účast mladších voličů a také střední třídy. Živnostníků, vysokoškoláků, pracujících lidí z bohatší poloviny domácností. A to přineslo hlasy opozičním koalicím.
Je jasné, že kdyby volební účast těchto skupin nevzrostla, tak by volby skončily jinak. Pravděpodobně by se Přísaha i ČSSD dostaly do sněmovny, protože by byl nutný nižší počet hlasů pro překonání pětiprocentní hranice. A asi by vyhrálo hnutí ANO.
Volby se ale nedají vyhrát oslovením jedné či dvou skupin voličů, musíte mít nezanedbatelnou podporu i v těch dalších. A koalice Spolu podle našich dat získala osmnáctiprocentní podporu seniorů. Měla podporu i v chudších skupinách. Zato hnutí ANO sice volil téměř každý druhý senior a mělo také asi 24procentní podporu voličů ve středním věku bez maturity, ale v jiných skupinách bylo hodně slabé.
Z jakého důvodu mladší voliči, o nichž hovoříte, k minulým volbám nešli, ale k těm letošním dorazili?
Skupina mladších voličů je trochu jiná, než byla před čtyřmi lety. Je méně početná a generačně se posouvá. Jejich rodiče jsou například už velmi často vysokoškolsky vzdělaní, což má vliv na to, že lidé do 34 let z 64 procent volili jednu z opoziční koalic. Mnoho lidí z různých skupin ale k urnám přišlo, protože chtěli jednoduše volit proti Andreji Babišovi. Což v roce 2017 ještě tak nerezonovalo.
S příchodem koalic se také zjednodušil výběr. Část voličů nevolila, protože si nedovedla vybrat. V minulých volbách například byly jen dvě strany pro mladší liberálnější lidi, a to TOP 09 a Piráti. Nyní byly tyto dvě strany součástí větších koalic, takže lidé cítili větší váhu svého hlasu a nemuseli se bát, že propadne.
Vaše studie se také věnuje přelivům mezi stranami. Uvádíte, že od dubna přešlo asi 370 tisíc voličů od Pirátů a starostů ke koalici Spolu. Čím si to vysvětlujete?
Piráti a starostové sice v dubnu měli v průzkumech přes třicet procent, elektorát ale měli dost křehký. Byli to lidé, kteří předtím u voleb nebyli nebo volili menší strany. Bylo tam také 120 tisíc bývalých voličů hnutí ANO.
A tyto voliče si nebyli schopni udržet. V jisté chvíli jim začali odcházet a padlo rozhodnutí, že se v kampani budou Piráti a starostové spíše blížit k pravicovějšímu a konzervativnějšímu elektorátu Spolu, místo toho, aby vsadili na své hlavní přednosti. Tedy že jsou koalicí, která je nejkonstruktivnější v záležitostech covidu a zároveň nabízí změnu vůči hnutí ANO i starým pořádkům v čele s ODS.
Podle mě ale ne všichni voliči Pirátů a starostů volby chápali jako volby proti Babišovi. Na konci pak bezesporu hrálo roli to, že řada voličů volila Spolu jako silnější alternativu. Pro část voličů bylo důležité, kdo vyhraje volby a porazí Andreje Babiše.
Video: Sociolog Daniel Prokop a komentátor David Klimeš na debatě Aktuálně.cz (14. září 2021)
Téměř čtvrt milionu dubnových voličů Pirátů a starostů také podle vašich závěrů k volbám nakonec vůbec nepřišlo.
To je druhý problém. Voliči Pirátů byli vždy méně angažovaní. Potřebovali nějaký příběh, protest. To se ale v kampani ztratilo.
Zmiňujete také, že zatímco mladé ženy nejčastěji volily Piráty a starosty, mladí muži oproti tomu dali z největší části svůj hlas koalici Spolu. Čím je to způsobeno?
Když se díváte na postoje k LGBT, rodině nebo genderovým rolím, tak se mladé ženy od mladých mužů liší, jsou liberálnější. Muži jsou naopak o poznání konzervativnější. To souvisí také s další spornou částí kampaně Pirátů a starostů. Svou liberálnost trochu upozadili, protože byli v defenzivě proti dezinformační kampani, která hlásala, že jsou neomarxisté a tak podobně. Ta jim mohla uškodit například u důchodců.
Podle našich dat ovšem mezi důchodci nakonec získali jen asi sedm procent hlasů, což není moc. Je tedy otázkou, jestli to nebyla chyba. Kdyby udělali naopak výhodu z toho, že jsou jedinou čitelně společensky liberální stranou, tak by u důchodců tolik neztratili, ale zase by si mohli výrazněji získat mladší generaci.
Odpor k opatřením nepřátele očkování nemobilizoval
Dalším poraženým voleb je optikou předvolebních průzkumů hnutí ANO. Víme z dat, co stálo Andreje Babiše post premiéra?
Hnutí ANO stála volby právě vysoká mobilizace. Jednak se zvedla účast, k volbám přišlo asi o čtyři procenta víc lidí než minule, což zvedlo klauzuli pro vstup do sněmovny jeho potenciálním koaličním partnerům.
Druhý problém je, že část hlasů sociální demokracii, Přísaze nebo SPD sebralo ANO samo. Andrej Babiš jel poprvé hodně negativní kampaň, řešil kulturně radikální témata. A vlivem toho oslabil své potenciální partnery.
Právě SPD nebo Přísahu podle dat často volili neočkovaní lidé. Vaše analýza každopádně uvádí, že volební účast byla u neočkovaných výrazně nižší než u očkovaných. Odpor proti opatřením je tedy nemobilizoval?
Neočkovaní jsou často z nižších sociálních skupin, mají nižší důvěru v politiku, jsou z krajů, kde je nižší účast, takže se u nich vysoká mobilizace ani nečekala. Kdyby volby probíhaly v květnu, někdy po největších uzávěrách, tak by to vypadalo jinak.
U neočkovaných lidí nad 55 let volební účast dokonce klesla. Čemu přičítáte toto?
Jednotky procent nevoličů nám řekly, že k urnám nedorazily kvůli strachu z covidu. Je třeba si uvědomit, že mezi neočkovanými jsou dvě skupiny. Jedni jsou starší neočkovaní, kteří se často bojí jak covidu, tak očkování. Současná epidemiologická situace a strach z nákazy je tedy mohla odradit k volbám vyrazit. Mladší jsou ale naopak často hodnotově opoziční vůči očkování. V této skupině byla jistá mobilizace, ale ne tak silná, aby to nějak ovlivnilo volby.
Jedním z témat voleb byl také kolaps tradiční levice. Víme z dat, čemu lze neúspěch ČSSD a komunistů přisoudit?
U komunistů byla hlavním důvodem skutečnost, že KSČM jako strana rezignovala. U ČSSD byla snaha, ale udělali řadu chyb. Jedním z nich bylo nejasné lídrovství. Podle mě měla jít místo Jana Hamáčka do hlavních debat Jana Maláčová. Ona byla hlavním sociálním pilířem ČSSD během covidu. Strana měla prodat program antivirus, záchranu stovky tisíc pracovních míst a podobně.
To ale nedokázala, a to ani v běžné kampani. ČSSD byla v sociálních tématech během covidu relativně úspěšná, ale spoléhala se na to, že to lidé vědí. A že když si napíše na plakát slovo "jistoty", tak jim to lidé přisoudí.
Další věcí je, že například výzkumy kolegy Lukáše Linka ukázaly, že pro české chudší voliče není priorita větší zdanění bohatých. Hlavní pro ně je, aby měli nižší daně oni. A takhle to měli rámcovat, říct, že jejich řešení ušetří lidem dva tisíce měsíčně. Sociální demokracie ovšem mluvila jen o zdanění bohatých, nezdůrazňovala přínos chudým. To si myslím, že je nepochopení sentimentu nižších tříd.
