Tři metry vysoká pískovcová socha Stalina byla takřka po celou dobu trvání komunistického režimu v Československu dominantou komárovského náměstí Míru. Nyní však už třicet let stojí uschovaná v depozitáři, s uraženou botou na levé noze a klopou kabátu.
Osud nechtěné památky minulého režimu se letos radní z Komárova rozhodli vyřešit. V dubnu nabídli sochu k prodeji za minimální částku 20 tisíc korun s tím, že ji získá ten, kdo dá nejvyšší nabídku.
Jak zjistil deník Aktuálně.cz, zájem projevilo 15 lidí, přičemž více než polovina z nich měla ruské jméno. Kdo konkrétně sochu chtěl, však vedení městyse, v němž žije asi 2400 obyvatel, odmítlo sdělit. Místostarosta obce Radim Šíma to zdůvodnil ochranou osobních údajů.
Již před časem však svůj zájem o sochu v ruských médiích deklaroval předseda strany Komunisté Ruska Maxim Surajkin. Uvedl tehdy, že má v plánu převést umělecké dílo do Ruska, a zároveň chtěl požádat moskevské úřady, zdali by socha nemohla stát poblíž českého velvyslanectví. "Pokud by stála před českým velvyslanectvím, tak by navždy těmto pánům připomínala, kdo je chránil před fašistickou hrozbou a komu mají být tak vděční," řekl předseda strany, která v současnosti nemá ve Státní dumě žádného poslance.
Surajkin, který v roce 2018 skončil v ruských prezidentských volbách předposlední se ziskem 0,68 procenta hlasů, se svým nápadem přišel v době, kdy je Rusko pobouřené tím, že se Praha 6 rozhodla odstranit pomník sovětského maršála Ivana Koněva.
Sám Surajkin jako poslanec regionálního parlamentu Uljanovské oblasti navrhoval, aby jako odvetný krok došlo k odstranění památníku 90 československých legionářů, který zde byl v roce 2015 odhalen. "Byla by to reakce Ruska na cynickou a hnusnou demontáž pomníku maršála Koněva pražskými orgány v předvečer 75. výročí velkého vítězství," řekl Surajkin.
Socha zůstane v regionu
I kdyby ruská strana skutečně o komárovskou sochu Stalina stála a nabídla nejvyšší částku, do Moskvy určitě nepoputuje. K otevírání obálek s nabídkami totiž na obecním úřadě nakonec nedošlo. Radní poptávkové řízení po uzávěrce zrušili.
Rozhodli se, že sochu převedou do sbírky Muzea Českého krasu. "Muzeum na nás apelovalo, aby socha zůstala v regionu, protože jde o regionální památku," říká místostarosta Šíma.
Ředitelka muzea Karin Kriegerbecková potvrzuje, že hlavní snahou muzea je uchovat sochu i pro další generace. "Socha má svůj regionální historický význam. Dokumentuje určitou dobu. Její historie je dobře popsaná, takže do regionálního muzea patří," vysvětluje ředitelka.
Zatím však není jasné, zdali si místní budou smět sochu po třiceti letech znovu volně prohlédnout. Podle ředitelky totiž zůstane i nadále v depozitáři a v tuto chvíli je předčasné mluvit o tom, jakým způsobem ji muzeum využije.
"Spoustu jiných předmětů průběžně vystavujeme a zase uschováváme do depozitáře. Tak to může být i s touto sochou, ale to, že ji dostaneme, je čerstvá informace, takže vám k tomu v tuto chvíli nic bližšího neřeknu," dodává ředitelka.
Na soše pracovali celou jednu směnu zdarma pracovníci slévárny
O zhotovení sochy rozhodli v roce 1949 pracovníci slévárny ve firmě Buzuluk. "Na soše pracovali celou jednu směnu zdarma její zaměstnanci plus okolní rolnictvo," popisuje historii vzniku sochy místostarosta Šíma. Jejím autorem byl Jan Jiříkovský a k jejímu odhalení na náměstí došlo v červenci 1951 za účasti nastoupených uniformovaných vojáků a tehdejšího předsedy Národního shromáždění a člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa Oldřicha Johna.
Zhruba dva roky před sametovou revolucí se však začaly ozývat výhrady k soše vzhledem ke zveřejňování zločinů Sovětského svazu za Stalinova vedení, jak upozorňuje reportáž Československé televize z roku 1989. Po revoluci tyto hlasy ještě zesílily a první Vánoce po pádu režimu byla již socha přikrytá. V lednu 1990 se pak na zasedání místního národního výboru a Občanského fóra rozhodlo o jejím odstranění.
Socha pak byla až do současnosti v depozitním skladu. Městys začal o prodeji sochy uvažovat podle místostarosty Šímy před zhruba pěti lety, když o ni projevil zájem sběratel z Rakovnicka, který provozuje soukromé muzeum. "Chtěl ji od nás koupit, ale my jsme nevěděli, jakou může mít socha hodnotu. Zhruba pět let jsme pak hledali znalce, oslovili jsme jich mraky. Někteří nám přislíbili, že se přijedou podívat, ale když se dovtípili, že jde o sochu Stalina, tak nepřijeli," popisuje Šíma.
Znalce se podařilo sehnat až nyní. Hodnotu sochy vyčíslil na 20 tisíc korun. V tu chvíli pak vedení obce oznámilo, že sochu prodává. Podle místostarosty jde tak spíše o souhru náhod, že k prodeji dochází v době, kdy v Praze došlo k odstranění sochy maršála Koněva.
Podobně jako se na náměstí Interbrigády plánuje místo sochy sovětského vojevůdce vybudovat nový pomník - v tomto případě připomínající osvobození Prahy -, tak i na komárovském náměstí Míru se objevil nový pomník. Od roku 1991 tam stojí litinový sloup s figurou orla a znakem Království českého, který vznikl v komárovských železárnách v roce 1891 při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze.
