Socha Koněva leží vedle Slovanské epopeje. Rusové svou šanci propásli, říká Kolář

Foto: Tak šel čas se sochou Koněva. Od vztyčení přes protesty až po uložení do skladu
V depozitáři socha zůstane tak dlouho, dokud si ji nepřevezme nově vznikající Muzeum 20. století. Tomu Praha 6 oficiálně sochu bezplatně propůjčila až do roku 2030 s tím, že smlouva bude automaticky prodlužována. Městská část navíc bude až do konce letošního roku platit uskladnění sochy v depozitáři, měsíčně ji to vyjde na necelých 12 tisíc korun. Samotné muzeum totiž zatím nemá vlastní prostory.
Koněv byl vztyčen při příležitosti oslav 35.výročí osvobození Československa Sovětskou armádou 9. května 1980.  Dobový popisek agentury ČTK píše: "Socha dvojnásobného hrdiny SSSR, hrdiny ČSSR a čestného občana hlavního města Prahy. Slavnostní projev přednesl člen předsednictva ÚV KSČ a vedoucí tajemník MV KSČ v Praze Antonín Kapek." O podílu na okupaci samozřejmě nikde ani slovo.
Během odhalení proti tomu protestovali komunisté v čele s Martou Semelovou.
Ještě ten den odpoledne plachtu z lešení strhl proruský aktivista Jiří Černohorský, radnice ji vpodvečer nechala na místo vrátit. Poté následovaly ještě další dva pokusy o stržení od jiných lidí.
Foto: Jakub Plíhal
Radek Dragoun Radek Dragoun
23. 4. 2020 10:13
Další oslavu osvobození Československa už socha maršála Koněva neprožije v pražské Bubenči. Po čtyřiceti letech se přemístila kousek za Prahu do depozitáře uměleckých děl. Za zabezpečené dveře se měl možnost podívat deník Aktuálně.cz. Místostarosta Prahy 6 Jan Lacina je za odstranění sochy rád, už v minulosti se obával, že na shromáždění před sochou někdo někoho zastřelí.

Poté, co zaměstnanec firmy Artex vyťuká na číselníku kód, otevřou se zabezpečené dveře. Za nimi se již nachází na záda položená socha sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, která téměř čtyřicet let dominovala pražskému náměstí Interbrigády, než se ji rozhodli zastupitelé městské části Praha 6 odstranit.

Leží zde nepoškozená, přikrytá dekami. Společnost jí kromě uměleckých děl soukromých sběratelů a státních institucí dělá i Slovanská epopej, která zde čeká, až se pro ni najde vhodné místo na vystavení.

Se sochou Koněva zachází v depozitáři v Měšicích, který je asi patnáct kilometrů severovýchodně od centra Prahy, jako s jakýmkoliv jiným exponátem. Díky tomu, že se jedná o zděnou budovu bez oken, je socha chráněná před ultrafialovým zářením, technologie udržují uvnitř haly stabilní teplotu a vlhkost, samozřejmostí je také protipožární zabezpečení. Areál čtyřiadvacet hodin denně hlídá ostraha, budova je navíc napojená na pult centrální ochrany.

"Vzhledem k mediální situaci, která nastala, je asi dobře, že je socha tady, kde je to takhle zabezpečené proti vloupání," říká v areálu firmy Artex její jednatel René Rohan. "Jinak ale pro venkovní sochy, které jsou určené k tomu, aby byly ve venkovních podmínkách včetně mrazu a vedra, jsou stabilní klimatické podmínky zbytečné. Ale pro klid, že je socha uskladněna důstojně v depozitáři, který slouží primárně k uskladnění uměleckých děl, je to samozřejmě potřeba," dodává Rohan.

V depozitáři socha zůstane tak dlouho, dokud si ji nepřevezme nově vznikající Muzeum 20. století. Tomu Praha 6 oficiálně sochu bezplatně propůjčila až do roku 2030 s tím, že smlouva bude automaticky prodlužována. Městská část navíc bude až do konce letošního roku platit uskladnění sochy v depozitáři, měsíčně ji to vyjde na necelých 12 tisíc korun. Samotné muzeum totiž zatím nemá vlastní prostory.

V depozitáři v Měšicích kromě sochy Koněva uschovávají také Slovanskou epopej.
V depozitáři v Měšicích kromě sochy Koněva uschovávají také Slovanskou epopej. | Foto: Jakub Plíhal

"Rádi bychom v budoucnu udělali expozici, ve které by byly sochy a paměti, které ilustrují nějaké dějinné události a poté byly zneužité v propagandě. To je jedna z koncepcí, kde bychom rádi měli i sochu maršála Koněva," říká ředitel muzea Jiří Šesták. Než se však najdou pro muzeum vhodné prostory, což může trvat i několik měsíců, připouští, že by socha mohla být součástí venkovní expozice.

Nechtěl jsem čekat, až někdo někomu prostřelí hlavu

Než k tomu dojde, zůstane první exponát muzea uschován v depozitáři. Nemohla tedy socha zůstat ještě pár měsíců na svém původním místě, dokud ji nebude mít muzeum kam přemístit? Místostarosta Jan Lacina (STAN) vysvětluje, že usiloval o co nejrychlejší odstranění pomníku  - poslední střety u sochy už mu přišly příliš vyhrocené.

Socha sovětského maršála byla svědkem mnoha konfliktů, které se odehrály v prostoru před ní. Její kritici ji opakovaně poškozovali, polévali ji barvou a poukazovali na Koněvovu roli při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy či při násilném potlačení maďarského povstání. Radnice původně chtěla spory obou táborů vyřešit kompromisem - sochu na místě nechala, ale dodělala k ní v roce 2018 vysvětlující tabulky, která popisovaly i stinné stránky jeho kariéry.

"Myslel jsem, že tím to skončí," říká místostarosta Lacina. Jenže v tom se mýlil, jak sám dnes uznává. Počet shromáždění obhájců Koněva u jeho sochy se zvyšoval. Akce však přitahovaly i jejich názorové oponenty. Lacina proto chtěl sochu odstranit ještě před 9. květnem, kdy Rusové slaví konec druhé světové války a kdy se očekává, že se zde lidé opět sejdou. Nakonec právě v tento den v roce 1980 k odhalení sochy došlo. 

"Tohle téma přitahuje tu militantnější část společnosti, lidi, kteří jsou agresivní. To nejsou jen podporovatelé maršála Koněva, Ruska a Sovětského svazu jako toho, kdo nás osvobodil, ale se stejnou palebnou silou tam přichází i druhá skupina s vlajkami NATO a různými nápisy. Upřímně vám řeknu, že na posledním shromáždění jsem měl strach, že tady někdo vytáhne pistoli a někoho trefí do hlavy. A já bych pak byl hlavním viníkem toho, protože jsem to nestihl včas vyřešit," popisuje Lacina.

Místostarosta Prahy 6 Jan Lacina je rád, že se pro sochu našlo důstojné místo, kde může přečkat, než se přemístí do muzea.
Místostarosta Prahy 6 Jan Lacina je rád, že se pro sochu našlo důstojné místo, kde může přečkat, než se přemístí do muzea. | Foto: Jakub Plíhal

Socha Koněva je pro Rusy citlivé téma, dříve ho ale nechtěli

Že téma vzbuzuje velmi vyostřené reakce a nenávist, potvrzuje i to, že starosta Prahy 6 Ondřej Kolář je jedním ze tří pražských politiků, kteří jsou pod policejní ochranou, jak informoval týdeník Respekt. Podle jeho zdrojů dokonce do Prahy přicestoval ruský občan, který by pro starostu mohl představovat ohrožení.

Tuto informaci Aktuálně.cz potvrdil i sám Kolář. "Má rodina mě pořádně neviděla už několik týdnů; neví, kde jsem, ve spojení jsme prakticky jen přes Skype. Nechápu, proč mám být rukojmím vlastní domoviny jen proto, že mám jiné názory než (prezident Miloš) Zeman nebo (předseda SPD Tomio) Okamura, anebo proto, že pouze a jen vykonávám to, co mi uložilo vykonat demokraticky zvolené zastupitelstvo. Je-li to tak, že nepohodlní a názorově odlišní jedinci budou opět odklízeni ze světla božího, pak je v této zemi hodně co shnilého a je zapotřebí se tomu rázně postavit," říká Kolář. 

Odstranění sochy maršála Koněva v Praze se stalo tématem i v Rusku. Koneckonců na firmu Artex se obrátily i ruské televize s žádostí, jestli by si mohly u nich uskladněnou sochu natočit. Vyšetřovací výbor Ruské federace pak zahájil trestní stíhání všech, kdo jsou za odstranění sochy zodpovědní. České ministerstvo zahraničí však ujistilo, že lokální politiky rozhodně vydávat nebude.

Ruská strana zároveň usiluje o to, aby se socha dostala k nim do země. Jenže Praha 6 o darování neuvažuje s odkazem na to, že když sochu Rusům několikrát nabízela, nechtěli ji. A šanci tak propásli.

Jak dokazují dopisy mezi ruskou ambasádou a městskou částí, které má redakce Aktuálně.cz k dispozici, Praha 6 ještě v srpnu loňského roku nabízela, aby se socha přemístila na pozemek ruského velvyslanectví v Praze. A nebyla to první nabídka, současné vedení radnice to Rusku nabízelo již v roce 2017. Ruské velvyslanectví to však vždy striktně odmítalo, rada ambasády Feodosij Vladyševskij v listopadu 2017 označil v dopise starostovi takovou snahu za "zcela nepřijatelnou".

"Komunikace s ruskou ambasádou dnes neprobíhá. Naposledy jsme se na ambasádu obrátili loni v srpnu, kdy jsme jim opět ve vší slušnosti nabídli konstruktivní jednání a opět jsme jim nabídli sochu jako takovou. Odpověď nepřišla nikdy," říká starosta Kolář. 

Kvůli tomu, že Rusové vždy přesun sochy odmítali s tím, že je to urážlivé, Kolář už s nimi o jejím darování jednat nechce. "Nejprve z nás v Praze 6 dělají s velkým virválem zločince, když jim sochu nabízíme, a teď si kladou ultimáta. Svou historickou šanci propásli," vysvětluje Kolář s tím, že se s nimi vždy snažil jednat vstřícně a slušně. 

Jisté je, že se socha určitě nevrátí na náměstí Interbrigády, kde se nyní tyčí už jen piedestal obložený deskami z dřevotřísky. Brzy dojde i k jeho odstranění. Místostarosta Lacina očekává, že se na letošní výročí ukončení války příznivci Koněva u místa, kde dříve stála jeho socha, znovu shromáždí. "Komunisti s Rusy si u něj nějaké srocení udělají, ale myslím si, že to nenarazí na velký odpor okolí, protože tam bude chybět ten symbol," odhaduje Lacina, podle kterého postupem času třaskavé téma z veřejného prostoru zcela vymizí.

Prázdno po soše však na náměstí nezůstane. Praha 6 se chystá vypsat architektonickou soutěž na pomník osvobození Prahy. Jak přesně bude vypadat, zatím není jasné. Se znalostí úředních postupů místostarosta Lacina očekává, že by se na náměstí Interbrigády měl objevit v létě roku 2022.

Po soše Koněva na náměstí Interbrigády zatím zůstal pouze piedestal obehnaný deskami ze dřevotřísky.
Po soše Koněva na náměstí Interbrigády zatím zůstal pouze piedestal obehnaný deskami ze dřevotřísky. | Foto: Jakub Plíhal
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy