Když jste zakládal Trikolóru, napadlo vás, že budete bojovat o voliče Tomia Okamury, o lidi, kteří jsou mnohdy naštvaní na polistopadový vývoj?
Podívejte, já naše voliče nekádruji. Oni nemají na čele napsané, jací jsou nebo koho volili. Když někam přijedu, přichází mi podat ruku velmi různorodí lidé. Například náš šéf na Benešovsku je signatář Charty 77, který byl za své názory i vězněn. Ucházím se o hlasy všech lidí. Samozřejmě včetně těch, kteří jsou naštvaní.
Vy jste svým způsobem také naštvaný?
Jsem. Když vidím, jak stát frká všude možně a nesmyslně desítky miliard korun a lidi přestávají pracovat, tak jsem také naštvaný. Vznikla taková zvláštní atmosféra, že stát všechny uživí nějakými žebračenkami. Když mluvím s lidmi, kteří tuto zemi ještě táhnou, někoho zaměstnávají a mají v podnikání obrovské problémy, nemůžu mít radost z toho, co se v zemi děje.
Myslel jsem svou otázku tak, jestli vás těší, že "lovíte" část svých voličů v podobném rybníku jako SPD.
Ale pane redaktore, já se snažím bavit se všemi lidmi. Kdybych se chtěl bavit jen s lidmi, se kterými mám stejný názor na svět, tak budu mít tři kamarády. Když chcete něco v naší zemi změnit, musíte se snažit oslovit voliče různorodých stran. I v naší straně máme členy od libertariánů až po konzervativce. Nedávno mi naši lidé ve Zlíně říkali, že jsem v poslední době nějak umírněný. A já jsem jim vysvětloval: to je proto, že na řadu věcí máme ve straně různé názory, a já k tomu musím přihlížet.
Například na co máte různé názory?
Například já mám 25 let stejný názor na běloruského prezidenta Lukašenka. Ale část našich voličů se strašně bojí toho, že z Běloruska vznikne nová Ukrajina, Majdan, a bude tam vliv různých velmocí, které si Bělorusko budou rozdělovat. Bylo pro ně těžké, když jsem se vyjádřil k Lukašenkovi kriticky. Nebo když jsme chtěli otevřít debatu o českých potravinách, aby jich mohlo být více v obchodních řetězcích, tak pro naše pravicové příznivce to už bylo příliš. Snažím se ke všem těmto názorům přihlížet, nechci odstranit ze strany jedny ani druhé.
Jenže neukazuje příklad s Lukašenkem, že se dostáváte s Trikolórou někam, kde jste při založení strany nechtěl být?
To si nemyslím.
Nebudou nakonec převažovat mezi vašimi voliči lidé, kteří dosud volili Okamuru?
Ne, ne, ne. To se určitě nestane. Nesmíte brát život podle toho, jak kdo proti nám štěká na sociálních sítích. Tam se takové názory často objevují. Bohužel, naši členové a příznivci musí čelit dost velké nenávisti.
Skutečně?
Mně už bylo padesát, takže já různé nadávky a zlé osočování snesu, ale někdy si říkám, jestli je to vůbec možné, když nám někteří lidé nadávají například do fašistů. Když si vezmu naše senátní kandidáty v Praze, jeden je univerzitní profesor, další je profesor, jiný předseda handicapovaných. Máme často lidi kulturně na úrovni. Proto se mi nelíbí atmosféra, která proti nám panuje. Považuji za nebezpečné, když někdo o našich kandidátech tvrdí, že to nejsou slušní lidé, že s nimi se není dobré bavit.
Manželství má smysl, i když nejsem vzorový příklad
Nepřispěla k této atmosféře i vaše Trikolóra a vy sám?
Ne. Protože nejsme jako Trikolóra tak velcí, aby nám každé ráno parkovala média před naší centrálou, tak se snažím vystupovat jednoduše a srozumitelně, abych zaujal voliče. Ale že bych útočil na někoho osobně, to si nemyslím. Nás vem čert, třeba budeme mít úspěch, nebo nebudeme, ale jde o celou společnost. Atmosféra tady není zdravá. To je věc, kvůli které jsem v listopadu 1989 nedemonstroval.
Hodně emocí například vyvolala fotografie vaší nejbližší kolegyně a místopředsedkyně strany, poslankyně Zuzany Majerové Zahradníkové, se zpěvákem Ortelem. Tedy s někým, kdo podle kritiků vyvolává svými písněmi nenávist mezi lidmi.
Podívejte, mně se nelíbí, když někdo je z této společnosti vylučovaný, není možné se s ním ani vyfotit, a někdo jiný je zase nedotknutelný a svatý. Kdybych byl zlý, tak řeknu, že mezi takové patří třeba ti, kteří byli v KSČ, podepsali Antichartu a teď nám každý třetí den káží moralisticky z televize.
Drtivá většina politiků by se s Ortelem nefotila.
Já ho beru jako zpěváka, a jestli chcete, můžeme se tady bavit o muzice. Mám rád bigbít a tvrdší muziku, ale poslouchám i vážnou hudbu. Byl jsem s první manželkou dokonce abonentem koncertů České filharmonie, vedu k takové muzice děti, dcera hrála na housle.
Vzpomněl jsem Ortela proto, že se bavíme o tom, kde se může brát averze vůči vaší straně v určité části společnosti. Omlouvám se, že se dotknu osobního tématu - lidé vám často vyčítají také to, že na jedné straně má Trikolóra jako jedno ze zásadních témat obranu manželství a rodiny, ale vy sám jste se už dvakrát rozvedl.
Uznávám, že z mého osobního hlediska je neradostné to, že jsem se dvakrát rozvedl, byť minimálně v jednom případě si myslím, že jsem za to nemohl. Naštěstí mám skvělý vztah se všemi čtyřmi dětmi, což je pro mě naopak radostné. Nicméně bez ohledu na toto vím, jak je skvělé, když se rodina povede a drží pospolu. Je to jedna z nejcennějších věcí, co člověk v životě může mít. O tom jsem bytostně přesvědčený, byť mně se to nezdařilo. Rodina je hodnota, kterou ctím a budu ctít navždycky.
Neptal bych se vás na to, kdyby toto často nezaznívalo od lidí jako určitá výtka k vám.
Vím, že to není moje silná stránka, ale co s tím mám dělat? Přece kvůli tomu nezměním své názory. Všem, kdo mají šťastné manželství, to přeji a závidím.
Ale neříkáte si i na základě vlastní zkušenosti, že není potřeba až tak moc dávat důraz na manželství, kterým vy myslíte navíc jen manželství muže a ženy?
Já už o tento model tolik neusiluji, protože nechci mít páté dítě s třetí ženou. Ale manželství jednoho muže a jedné ženy má pořád svůj význam. Když lidé žijí například na "psí knížku", tak potom je k rozvodům blíž, není tam například soud, zatímco v případě manželství se spojí dvě rodiny a společně potom toho mohou víc překonat. Já například doteď dobře vycházím s oběma tchyněmi, takže věřím tomu, že manželství má svůj smysl. Ale znovu říkám, nejsem ten vzorový příklad, abych o tom "žvanil" do novin. Ale toto si myslím a budu si to myslet i na smrtelné posteli. Myslím, že manželství je pěkná tradice a stojí za to v ní pokračovat.
O tradicích vaše Trikolóra také často mluví, tvrdíte, že nám hrozí jejich konec. Ale je tomu skutečně tak? Vypadá to, že tradice se naopak dále rozvíjejí.
Záleží, co myslíte tradicí. Pokud například kroj, tak ano, ten nám nikdo nebere. Zaplaťpánbůh. Na druhé straně se ozývají hlasy například proti Velikonocům.
Nejsou to ojedinělé hlasy?
To si nemyslím. V řadě západních zemí se už také nemluví o Vánocích, ale o zimních svátcích. Myslím, že ohrožení tradic cítí spousta lidí, určitě to cítí konzervativní duchovní, studovaní, chytří lidé, i další. Vezměte si, že komunismus zničil spoustu tradic na venkově, ale folklor nechal. Proto existence krojů ještě neznamená, že nemizí tradice.
Ale mizí? Není život na dědinách i v mnoha městech bohatý, pestrý, nedaří se spolkové činnosti a dalším aktivitám?
Já jsem projel republiku křížem krážem a toto okamžitě podepisuji. Ale jsou dvě věci. Jedna je ta, že teď je republika velmi bohatá, děti nejsou podvyživené, většina baráků je opravených, málokde je místo, že byste si řekl, že tam nechcete žít. Ale když vidím, co předvádíme v energetice, v hospodářství, likvidace průmyslu, ve školství, do toho ekologická mantra, kulturní marxismus, to jsou devastující věci, které nám mohou bohatství vzít a přinést prvky diktatury.
V čem marxismus? Jaké prvky diktatury?
Upřímně, když teď budete někde na fakultě nebo v nějakém uměleckém prostředí, tak tam říkat názory, které říkám já, nebo se přihlásit k Trikolóře, si už nemůžete dovolit. Společnost se mění a já před tím varuji.
Jedním z hlavních hesel Trikolóry je, že bráníte normální svět. Ale proti komu ho bráníte?
Tak pokud by naše vláda akceptovala migrační kvóty či jednotnou evropskou dávku, tak se můžeme dostat do situace řady západoevropských měst. Podívejte se, jak tam vypadá složení obyvatelstva. Jsem šťastný, že my tady žijeme ještě v homogenní společnosti.
Pár stovek migrantů by rozvrátilo společnost?
Pár stovek ne, ale jak ukazují příklady ze světa, rychle se to může měnit k větším číslům a horší situaci. Každopádně zájem české společnosti určitě není tahat sem migraci.
Ale nejsou to lidé, kteří potřebují naši pomoc?
Máme u nás spoustu stařečků a stařenek, máme různá ghetta, v tom bychom měli především pomáhat. Není naším úkolem před pánembohem spasit celý svět. Nebyli jsme koloniální mocnost, která by z někoho těžila desítky let, nedělali jsme žádné válečné nálety, neodstraňovali jsme jejich podivné autoritářské vůdce, takže nemáme nějaký morální dluh nebo výčitky, že jsme zničili Blízký východ nebo střední Afriku.
Se spoustou poslanců vycházím dobře
Říkáte, že Trikolóra je dlouhodobý projekt, ale co kdyby vám nevyšly teď krajské a senátní volby a za rok jste se nedostali do Poslanecké sněmovny?
Hodnoty Trikolóry chci určitě hájit ve zbytku života. Ale samozřejmě, člověk potřebuje úspěch ve volbách, aby tyto hodnoty mohl hájit. Pokud bychom úspěch neměli, raději bych podpořil někoho, kdo hájí podobné hodnoty a má větší politický tah.
To znamená, že o budoucnosti Trikolóry se budete rozhodovat podle výsledku ve volbách do sněmovny?
No to se samozřejmě rozhodovat budu. To je ale normální. Kdyby vám čtyřikrát snížili v Aktuálně.cz plat, také byste se rozhodoval, jestli tam zůstanete. Snažíme se, abychom byli v parlamentních volbách úspěšní.
A pokud možno seděli ve vládě? Už když jste byl v ODS, tak jste chtěl, aby šla ODS do vlády s ANO.
Když mluvím s lidmi, tak například od živnostníků, kteří se rozhodují mezi ODS a Trikolórou, slyším, že jsme tehdy do vlády měli jít. Co má živnostník z toho, že teď vládne ANO s ČSSD a KSČM? Co mají dělat lidé, kteří nechtěli takovou vládní koalici a teď musí trpět jejími rozhodnutími? Já každému říkám: Když prosadíme výraznou část toho, co hájíme, tak chceme jít do vlády. Nemá smysl mít několik poslanců, být v opozici a sedět v parlamentním bufetu, ječet, co všechno špatně vláda dělá, a čekat na další volební období.
Takže i s Trikolórou byste šel nejraději do vlády, třeba s ANO?
Půjdeme do vlády s kýmkoliv, kdo bude prosazovat naše hodnoty. Například nižší zdanění práce, zabránění cenzuře ve veřejném prostoru, navrácení svrchovanosti nad touto republikou, zastavit inkluzi ve školách, chránit český průmysl proti zeleným šílenostem. Když budeme mít pocit, že nás ta druhá strana úplně nepodvede, tak se to budeme snažit prosadit s ní.
Co když se budete muset rozhodovat mezi vládou s ANO, nebo s ODS? Případně s blokem stran?
Ti, co nás nemají rádi, tak píší, jak máme blízko k SPD nebo případně k někomu jinému. Ale když bychom to vzali analyticky, tak v ekonomických věcech asi nejvíce hlasujeme s ODS, v takových těch národních věcech asi s SPD a v ostatních věcech často hlasujeme s ANO. Když jsem byl předsedou školského výboru ve sněmovně, tak jsme tam měli koalici s SPD a ANO proti Valachovým, Gazdíkům či Pirátům. Když jde ale zase například o to, že manželství je svazek muže a ženy, tak hlasujeme s lidovci.
Ale pokud byste se dostali do sněmovny, budete se muset k někomu přiklonit.
To je teď předčasné. Nejdříve musíme udělat ve volbách nějaký dobrý výsledek a potom můžeme řešit další věci. Ani ANO, ani ODS mi nejsou nijak moc sympatické, stejně jako jejich předsedové, ale v jejich poslaneckých klubech mám řadu lidí rád. Takže uvidíme, co bude po volbách.
A co spolupráce s TOP 09, STAN nebo Piráty?
Podívejte, já mám velmi přátelské vztahy s poslanci TOP 09 panem Válkem i panem Váchou, to jsou slušní lidé, středopraví, také s nimi někdy hlasuji, na řadě věcí se shodneme. U lidovců jsou také někteří lidé, se kterými se shodnu. Ve STAN máme podobné názory s panem poslancem Pávkem. Ani někteří Piráti nejsou špatní, kromě těch, kteří by tady chtěli revoluci, jsou tam relativně v pohodě někteří ajťáci. Já nejsem takový enfant terrible, jak to vypadá z novin. Někteří lidé mě sice nemají rádi, ale se spoustou poslanců vycházím skvěle.
Vás by to asi v opozici moc nebavilo, je to tak?
Být v opozici nemá smysl. Když to přirovnám ke sportu, já jsem celý život sportoval, moje děti také sportují. Takže teď v krajských volbách nás čeká jeden zápas a za rok v parlamentních volbách druhý, ještě důležitější. Makáme, chceme uspět, jsme rozhodnuti nechat na hřišti všechno. Ale pokud bychom dostali 19 : 0 a nedostali se přes půlku, tak budeme muset přemýšlet, jestli nemáme hrát nižší soutěž. Ale zatím nic takového nenastalo, oba zápasy máme před sebou.
V průzkumech veřejného mínění se pohybujete obvykle kolem dvou až tří procent voličské podpory. Proč myslíte, že vás nechce volit více lidí?
Spousta lidí se bojí pětiprocentní hranice, proto všem říkám, že v krajských a senátních volbách žádná hranice není a bez obav nám hlas mohou dát. Doplácíme i na to, že jsme přišli v době, kdy už je politický systém rozdělený, stávající politické strany jsou prorostlé společností, mají všude možně ve státní správě a jinde spoustu svých lidí, takže řada hlasů pro strany je už dopředu daná. Čelíme navíc stranám, které mají v krajích mnoho let silné postavení, mají třeba starosty třicet let, jinde mají velitele hasičů či policistů, řada dalších lidí volí ze zvyku už dlouho stejně. Vůbec není snadné se prosadit.
Čekal jste to, když jste se rozhodl založit Trikolóru?
Lidé si musí odpovědět na otázku, jestli jsou spokojeni s tím, jak Andrej Babiš vládne této zemi. A pokud ne, tak si musí odpovědět, jestli je Petr Fiala a celá tato partička nadějí pro republiku. Já chci přesvědčit lidi, že my jsme k tomu i k tomu dobrou alternativou.
Proč podle vás Andrej Babiš stále dominuje?
Podle mě proto, že žádný z opozičních vůdců zatím nenabízí takovou alternativu, aby jim lidé uvěřili.
Včetně vás ji nenabízí?
Samozřejmě, včetně nás. My ale nejsme tak velká strana, navíc jsme mediálně slabší. My se musíme teprve dostat na hlavní politické kolbiště, potom nám to snad půjde lépe. Navíc na nás nikdo nečeká s otevřenou náručí, že by nám nějak ustupoval. Nikdo neříká: Trikolóro, pojď s námi vládnout.
