Nové Heřminovy - Dvě stě dvacet voličů v Nových Heřminovech v podhůří Jeseníků mělo dnes nebývalou příležitost ovlivnit jednání své radnice na několik následujících let.
Jejich zastupitelé totiž sami přistoupili na referendum, které jim může dát mimořádně těžký úkol: Vzepřít se vládě i hejtmanství a udělat všechno pro to, aby část vesnice neskončila pod hladinou ministry schválené vodní nádrže.
Hlasování skončilo úderem druhé hodiny odpolední a po sečtení hlasů se ukázalo, že se lidé nejtěsnějším možným poměrem hlasů vyslovili pro to, aby jejich zastupitelé využili všech zákonných prostředků, které zbrzdí stavbu přehrady, jak jen to bude možné.
Oddálit projekt, jak to jen půjde
Vláda na jaře projekt schválila. Heřminovští ho však mohou oddálit o deset, patnáct, možná i více let. A právě proto chtěli zastupitelé vědět, zda si to jejich voliči přejí.
„Chceme referendum, protože jsme přesvědčeni, že většina lidí je tu proti přehradě," uvedla předsedkyně sdružení Obava Vítězslava Erbenová. „Nestojíme o tu stavbu a chceme to dát jasně najevo."
Otázku referenda zformulovala právní kancelář, která spolupracuje s nevládní organizací Ekologický právní servis:
„Souhlasíte s tím, aby obec Nové Heřminovy aktivně využila všech zákonných prostředků a dalších legislativních nástrojů, aby zabránila bourání budov na území obce v souvislosti s plánovaným záměrem přehrady v obci Nové Heřminovy, zejména aby ve všech správních či soudních řízeních souvisejících s povolováním přehrady v obci Nové Heřminovy vystupovala vždy proti realizaci záměru přehrady?"
Obec se pro referendum rozhodla, přestože je jasné, že samo o sobě nemůže stavbě bezprostředně zabránit.
Hledejte jiná řešení
„Určitě má smysl, když lidé vyjádří svůj názor a když vedení obce získá podporu pro jednání s ministerstvy a úřady," uvedl právník Luděk Šikola, jehož kancelář otázku zformulovala.
Tvrdí, že přehrada není jediné řešení a je tedy legitimní, když bude obec nutit úřady k hledání alternativní varianty.
Kauza Heřminovy
- Stát chce přehradu v Heřminovech. Dole u řeky povolil Kaufland
- Zatopíme Prahu kvůli Hamburku? ptá se starosta Heřminov
- Stínový ministr chce zachránit obec před zatopením
- Heřminovští nechtějí pod vodu. Obec vypíše referendum
- Fotogalerie: Jak se žije na dně budoucí přehrady
- Bursíkův obchod: Za přehradu prosperitu. Lidé váhají
- Jedeš pozdě Bursíku, vzkazuje obec, která půjde ke dnu
- Nový Bursíkův problém: Část zelených proti přehradě
- Vláda nechá zaplavit obec. Aby nepřišla povodeň
„Budeme bojovat. Je možné, že máme šanci stavbu jen oddálit, ale i to má smysl," je přesvědčen i Oliver Rotik, který agituje proti přehradě a vylepuje v obci letáky. Jeho dům je jedním ze čtyřiadvaceti, které mají skončit pod vodou.
O návrhu na referendum rozhodli zastupitelé Nových Heřminov začátkem srpna. Proti byl jen starosta Radovan Jílka, který je přitom snad nejaktivnějším odpůrcem kontroverzního projektu.
„Toto referendum nic neřeší. Nešťastná je otázka i termín," řekl Jílka. Den před hlasováním tvrdil, že ještě neví, zda se referenda zúčastní. „Neprožívám to," dodal.
Starosta je přesvědčen, že už není šance stavbě zabránit. „Vláda rozhodla o nás bez nás. Teď máme šanci vyjednat pro obec nějakou budoucnost. Když nebudeme jednat, nezískáme nic a můžou na to nakonec doplatit i majitelé nemovitostí, kterých se to týká," varuje starosta.
Není ale pochyb o tom, že lze stavbu oddalovat. „Může se stát, že to oddálíme o pět, deset let. Ve správních řízeních to můžeme blokovat možná osmnáct let, ale bude to pro obec neskutečně drahé," obává se Radovan Jílka.
Nicméně první efekt mělo už jen samotné rozhodnutí o referendu. „Povodí Odry si hned druhý den objednalo v obci sál na schůzi s občany. Přimělo je to k aktivitě," potvrdila úřednice obce, jejíž dům má také skončit pod vodou.
První čtyři majitelé nemovitostí, které mají ustoupit přehradě, se již dozvěděli, kolik mohou za dům dostat. Další domy nyní lidé z Povodí Odry zaměřují, shánějí podklady pro výpočet ceny výkupů.
„Lidé se k nám chovají slušně, jednání zdárně pokračují," popsala Šárka Vlčková, mluvčí státní společnosti Povodí Odry, který je investorem stavby.
Z referenda si Povodí Odry nic nedělá. „Ať bude výsledek jakýkoliv, není pro nás závazný. Řídíme se usnesením vlády, která nás pověřila stavbou přehrady," shrnula Vlčková.
Padesát pět hlasů stačí
Referendum probíhalo v sobotu od osmi do čtrnácti hodin odpoledne. V obci je dvě stě dvacet voličů a podle zákona stačí, když jich k volbám přijde pětatřicet procent, což je asi sedmdesát sedm lidí, a když na otázku řekne ano asi padesát pět z nich. Právě to se stalo.
Vláda definitivně rozhodla o stavbě přehrady letos v dubnu. Padnout by mělo kolem pětapadesáti objektů, z toho dvacet čtyři obytných domů. Hlavním smyslem projektu je ochránit před povodněmi Krnov a další obce na řece Opavě, které leží pod Novými Heřminovy.
Různé plány na zatopení údolí Nových Heřminov vznikají od počátku minulého století. V obci kvůli tomu platí skoro padesát let stavební omezení, které brzdí její rozvoj. Od katastrofálních povodní v roce 1997 se plány na přehradu staly znovu aktuálními.
Zpočátku mělo jít o velkou přehradu, která by znamenala zánik Nových Heřminov. Vláda se nakonec přiklonila ke kompromisní, malé variantě, které by měla ustoupit asi čtvrtina vesnice.
Odpůrci stavby však tvrdí, že přehrada protipovodňovou ochranu nevyřeší. „Je to však velmi tučný krajíc, kterého se nikdo nevzdá," uvedl starosta Jílka.
