Zatopíme Prahu kvůli Hamburku? ptá se starosta Heřminov

Petra Sasínová
16. 8. 2008 15:08
Rozhovor o tom, kdy začíná a končí boj proti přehradě
"Místo toho, aby stát hledal a inicioval alternativní řešení, stále protlačoval jen přehradu."
"Místo toho, aby stát hledal a inicioval alternativní řešení, stále protlačoval jen přehradu." | Foto: Martin Popelář

Nové Heřminovy - Starosta Radovan Jílka nechce připustit princip, podle kterého musí při řešení problémů ve společnosti menšina ustoupit většině.

Je přesvědčený, že taková varianta může nastat jen v krajní situaci, kdy společnost vyčerpá všechny jiné možnosti.

"Pokud začneme jednat podle toho, že menší musí ustoupit větším, tak pak by měli Pražáci počítat s tím, že třeba jednou přijde Hamburk a řekne: Pochopte, nás je víc. A za Trójou je úžasné údolí, uděláme tam hráz, to bude nádherná přehrada," uvedl učitel matematiky a biologie v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Proti přehradě bojuje už jedenáct let, třikrát dostal ve volbách nejvyšší počet preferenčních hlasů. Přesto je teď ve své vesnici málem za zrádce. Došel totiž k závěru, že boj o přehradu skončil a stavbě už se nedá zabránit.

Čtěte 1. část rozhovoru: Jedenáct let bojuje s přehradou. Teď je doma za zrádce

A.cz: Původně mělo skončit pod vodou skoro celé údolí. Jak se obci podařilo odolat velké variantě?
Díky tomu, že se tady zvednul masový odpor lidí. Začala se hledat varianta. Teď se našla v malé přehradě. Pro lidi to stále není přijatelné, ale je to jakýsi kompromis.

Kdyby stát tento kompromis dozdobil takovými nabídkami, aby to pro lidi nebylo tak bolestivé. Kdyby po čtyřiceti pěti letech stavební uzávěry nabídli vizi, jak by vesnice mohla vypadat, mohlo to být dnes všechno jinak.

A.cz: Jak by obec řešila protipovodňová opatření na Opavě?
Všechny lidi, kteří vytvářeli alternativní studie, například autora původní verze malé přehrady, dále vodohospodáře Václava Čermáka, jehož studie byla dlouho považována za ideální alternativu, nehledal stát, ale hledali jsme je my a platili z našeho omezeného rozpočtu.

Foto: Martin Popelář

Přehradáři přitom čerpali ze státních grantů. Některé studie iniciované obcí nebyly proto pro hromadu úředníků akceptovatelné, byly to pro ně jen jakési studie. To je i důvod, proč si připadá obec podváděná. Místo toho, aby stát hledal a inicioval alternativní řešení, stále protlačoval jen přehradu.

A.cz: Jak byste to řešil vy?
Dodnes jsem neviděl jedinou alternativu toho, kolik by stálo vystěhování lidí z koryta řeky. Hovoří se, že je tam kolem šesti tisíc lidí. Ať dá někdo na stůl, kolik by stálo jejich vystěhování do rodinných domů.

Když se dá pořídit rodinný dům za dva a půl milionu, tak by to mohlo přijít asi na pět miliard. Takovou studii jsem ale nikdy neviděl, přestože jsme o ni žádali.

Kdybych to dostal jako úkol, v prvé řadě bych se zeptal odborníků v jiných zemích, kteří řeší podobné problémy. Musel jsem je  hledat sám jako starosta, místo toho, aby to udělal úředník, který to dostal za úkol.

A.cz: Chápu, že nechcete, aby vaše krásné údolí skončilo pod vodou, ale bez ohledu na to, proč považujete přehradu za špatné řešení?
Přehrada není správné řešení, protože dává lidem falešný pocit bezpečí. Když přijde povodeň jako v roce 1997, nemá malá přehrada šanci takovou vodu chytit. To by musel být přesně sladěn průběh dešťů a lidský faktor. 

Já jsem se však často setkal s tím, že lidský faktor selhal. Technická díla měla šanci obyvatele ochránit, ale selhali lidé. Jak dopadla Praha? Proč nebyly vypuštěny Slapy, Orlík. Lipno?

Selhání lidského faktoru jsem viděl i ve Švihově v roce 2002. Předpověď byla známá. Ve čtvrtek lidé prosili vodohospodáře, aby začali upouštět městskou přehradu, která je zásobárnou pitné vody pro Plzeň. Dobrovolní hasiči byli připraveni na dvacetiletou vodu.

Čekali ve čtvrtek, čekali v pátek, celou dobu pršelo, čekali v sobotu a v neděli jim přetekla hráz a pustili to spodem i horem. Podle zákona byly mosty pod přehradou dělány na dvacetiletou vodu. Když hráz přetekla, pustili tam stoletou vodu a nová cesta pod Švihovem začala fungovat jako hráz.

Já na tom vidím, že stále přeceňujeme moc technických řešení, chceme přírodě poroučet místo toho, abychom k ní měli respekt.

A.cz: Tvrdíte, že přehradu v Heřmínovech považujete i za ekonomický nesmysl. Můžete to vysvětlit?
Za přehradu, obchvat a další stavby se tady nakonec proinvestuje dvacet miliard. Povodňové škody v této oblasti za celé století dělají kolem pěti, šesti miliard.

Když přijde lokální přívalový déšť, který třeba vyplavil Lichnov nebo Rychnov nad Kněžnou, žádná přehrada nepomůže. Přece není řešení změnit v přehradu každé údolí, které bylo jednou vyplavené!

A pokud začneme jednat podle toho, že menší musí ustoupit větším, tak pak by měli Pražáci počítat s tím, že třeba jednou přijde Hamburk a řekne: "Pochopte, že nás je víc než vás. A za Trójou je úžasné údolí, uděláme tady hráz, to bude nádherná přehrada."

Nám pořád všichni říkají, že musíme pochopit, že je tady úžasný geomorfologický útvar pro přehradu. O Praze tak nikdo nepřemýšlí, ale my máme smůlu. Je nás jen tři sta.

A.cz: Lidé z občanského sdružení Obava tvrdí, že stojí za to stavbu oddalovat, protože přijde nová vláda, která možná rozhodnutí přehodnotí. Nemyslíte si, že v tom mají trochu pravdu?
Kdyby nebyla jednota místních lidí proti přehradě taková jaká je, byla by tu dnes už velká nádrž. Nesmírně si vážím toho, že lidé tady se chovají velmi slušně, projevují lásku k tomu údolí a bojují za ně.

Foto: Martin Popelář

Měl jsem hrozný strach, že když tady někdo začne obcházet s penězi, lidi údolí prodají. Jsem rád, že jsou takoví, jací jsou. Jenže já po těch letech nevěřím, že tento tučně namazaný krajíc někdo pustí.

Může se stát, že to oddálíme o pět, deset, ve správních řízeních to můžeme blokovat možná osmnáct let, ale to bude pro obec neskutečně drahé.

A.cz: To je důvod, proč jste proti referendu?
Radil jsem se s právníky. Nemůžeme vyhrát, když nemáme alternativu, a to nemáme, protože ji odmítli odborníci a zavrhl ji i ministr Bursík. Chápu lidi, že chtějí demonstrovat jednotný postoj, ale není na to vhodná doba. Obávám se, že to bude kontraproduktivní.

Lidé to nechápou. Já věřím, že každý problém se dá vysvětlit. Pokud však jedna strana přestane komunikovat, tak končí domluva, začíná soud a prohrají obě strany. Místo přijatelného kompromisu se bude válčit a každá válka přináší oběti.

To, že se dnes kloním ke kompromisu, je částečně dáno tím, že se na to  začínám dívat i z pohledu ostatních institucí, Povodí Odry, ministerstva zemědělství, životního prostředí.. Každý z nich má kus pravdy. Dostali nějaký úkol, který musí splnit, hledají, jak to udělat.

Řešení, které je teď na stole, je přijatelné pro všechny strany. Až na lidi naší obce.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Sněmovna lordů velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, v úterý velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy