Nové Heřminovy - První velká novodobá povodeň, která v roce 1997 zatopila především Moravu, přináší po deseti letech další oběť. Vláda chce kvůli ochraně Krnova a dalších měst na řece Opavě postavit novou přehradu, která by zaplavila část obce Nové Heřminovy u Bruntálu.
Kvůli přehradě by mělo padnout 56 budov, z toho 24 obytných. To se ovšem nelíbí místním obyvatelům, kteří se hodlají bránit.
"Pokud se vláda rozhodne vynutit si vystěhování lidí a pokusí se silou vyvlastnit jejich domovy, jsme rozhodnuti se bránit u soudu," řekl heřminovský starosta Radovan Jílka.
Velká přehrada měla zatopit třikrát víc domů
Jen na Bruntálsku způsobila povodeň v roce 1997 škody za zhruba tři miliardy korun. Například jenom v Zátoru velká voda zbořila sedm domů.
Tomu chce ministerstvo zemědělství napříště zabránit. Tvrdí, že spolu s ministerstvem životního prostředí vybralo takovou variantu, která Nové Heřminovy poznamená mnohem méně než původně plánovaná velká přehrada.
Velká přehrada měla zatopit třikrát více budov než upravená varianta s menší hrází, tedy 156 domů, z toho 87 obytných.
"Jsme si vědomi toho, že přehrada zasáhne část obce Nové Heřminovy, ovšem ve výrazně menším rozsahu v porovnání s takzvanou velkou variantou nádrže," řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Přehrada včetně souboru navazujících opatření, která tvoří více než polovinu předpokládaných nákladů, by měla stát 7,7 miliardy korun.
Na odškodnění stát počítá s 200 miliony
Vláda počítá s tím, že stát poskytne 200 milionů korun jako odškodnění pro vlastníky domů a dalších nemovitostí v místě plánované přehrady.
"Pro majitele zasažených nemovitostí jsme připravili řešení v podobě nadstandardních náhrad za jejich domy a hospodářské objekty," slíbil Gandalovič. Dodal, že díky miliardám se obcím podél horního toku Opavy výrazně zvýší ochrana před povodněmi.
Přehrada ochrání jen Krnov
Nové Heřminovy ovšem tvrdí, že plánovaná přehrada ochrání pouze Krnov, ostatní obce nikoli. "Vláda nemá morální právo řešit problémy Krnova likvidací jiné obce," stojí ve společném prohlášení obce Nové Heřminovy a ekologického Hnutí Duha.
Tvrdí, že existuje levnější a šetrnější možnost, jak ochránit před velkou vodou lidi podél řeky Opavy. Každá obec by měla být chráněna individuálně podle místních podmínek, například systémem pevných a mobilních hrází.
"Ochranu Krnova navrhujeme řešit na základě technické studie zkapacitnění koryta Opavy a opatřeními na obou řekách, které městem protékají," uvedla heřminovská radnice spolu s jesenickou pobočkou Hnutí Duha.
To by ovšem podle ministerstva zemědělství bylo nedostatečné. "Studie ukázaly, že pouhé zvýšení kapacity koryta řeky Opavy a hráze by se při povodni promítly níže na toku. Nejefektivnějším se ukazuje zadržení a zpomalení povodně na horním toku," poznamenal mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.
Protesty starostů nepomohly
Heřminovskému starostovi Radovanu Jílkovi se nelíbí ani to, že jeho obec nebyla přizvána k hledání optimální protipovodňové ochrany. "Všechna navrhovaná řešení, ve kterých figurovala přehrada, byla připravena bez účasti obce a za zavřenými dveřmi," postěžoval si starosta Jílka.
Proti přehradě se přitom v loňském roce v dotazníkové akci iniciované obcí Nové Heřminovy postavilo několik desítek obcí v regionu, například Město Albrechtice, Zlaté Hory, Horní Benešov či Rudná pod Pradědem.
