Bylo 23. října 2018. Česká veřejnost se ten den dozvěděla, že v Afghánistánu padl český voják Tomáš Procházka. Zastřelil ho afghánský voják ze stejné základny, střelec byl s největší pravděpodobností napojený na tamější teroristické hnutí Tálibán. Tehdejší předseda sněmovního výboru pro zahraniční věci Lubomír Zaorálek (ČSSD) v reakci na to vyzval, aby se čeští vojáci po dohodě s NATO ze země stáhli, aby tam nezemřeli další.
Generál Řehka tehdy působil jako zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod NATO v polském Elblagu. Ještě ten den se na svém profilu na sociální síti Facebook proti Zaorálkovým slovům ostře vymezil, ministra zkritizoval. "Mluvčí TÁLIBÁNU by to neřekl lépe než pan Zaorálek… STYDÍM SE, STYDÍM SE, STYDÍM SE!!! Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek," dramaticky uvedl svůj příspěvek.
Řehka v něm výslovně napsal, že politická reprezentace musí kriticky zvažovat nasazení svých vojáků v zahraničních misích a že taková diskuse je nutná. Podle něj se ale nemá vést za těchto okolností, protože to podkopává obranyschopnost země a podrývá naši pozici u spojenců. Jak posléze vyšlo najevo, sám Zaorálek ten rok v červnu při hlasování o navýšení počtu českých vojáků v Afghánistánu zvedl ruku pro.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) reagoval, že s generálem Řehkou kvůli jeho vyjádření proběhne kázeňské řízení. V této souvislosti připomněl nutnost vojáků zdržovat se politických komentářů. "Jako profesionálové znají svou pozici. Mimo jiné si uvědomují, že dobrovolným vstupem do armády se zavázali být podle litery zákona striktně apolitičtí," uvedl tehdy ministr.
Ať to komentuje výbor
Kázeňské řízení vedl s Řehkou náčelník generálního štábu Aleš Opata, proces byl neveřejný. Vraťme se nyní k zasedání bezpečnostního výboru z minulého týdne. Když se diskutovala generálova nominace do čela Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), kázeňské řízení připomněl poslanec SPD Radovan Vích. Chtěl vědět, jak dopadlo.
"Aby se vyjadřoval na sociálních sítích k vyjádření šéfa zahraničního výboru generál, že se mu chce zvracet, nezlobte se na mě, to není přípustné," řekl Aktuálně.cz poslanec Vích. "Pro mě je to zdvihnuté obočí. Na jednu stranu je tu kázeňské řízení a teď ho nominujeme na tak prestižní funkci? Tak jsem chtěl vědět, jak to dopadlo," vysvětlil své pohnutky.
Do armády se vrátí
- Generál Karel Řehka je v armádě od roku 1997, má za sebou několik zahraničních kurzů včetně kurzu RANGER v USA. Na konci 90. let prošel misí v Kosovu, po roce 2000 dvakrát působil v Afghánistánu. Po zahraničních misích sloužil jako starší důstojník na Ředitelství řízení speciálních sil, od května 2010 několik let velel 601. skupině speciálních sil v Prostějově.
- V srpnu 2017 se stal zástupcem velitele Mnohonárodní divize severovýchod NATO v polském Elblagu, jeho mise tam měla skončit letos v červenci. Kvůli jmenování do čela NÚKIB ji nedokončí. "Služební poměr pana generála Řehky byl přerušen dnem jmenování do jeho nové funkce až do konce jeho funkčního období," řekla Aktuálně.cz Magda Dvořáková z tiskového odboru generálního štábu. Sám Řehka - mj. loňský držitel Ceny Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost - počítá s tím, že se do armády vrátí.
- Podle informací Aktuálně.cz armáda nepočítá s tím, že by na několik měsíců uvolněné místo v Elblagu obsazovala. Řehkův nástupce, jehož jméno zatím není jasné, uvolněnou pozici zaujme od srpna.
Po položené otázce vstoupila do diskuse místopředsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) a prohlásila, že takové téma není příhodné. Generála, jednání se účastnil prostřednictvím videokonference, vyzvala, aby neodpovídal. Podle ní se měl výbor v případě zájmu bavit o tématu nejvýš za přítomnosti obou aktérů, tedy i současného ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Poslanec Vích se odpovědi nedočkal.
"Co se týká výboru, to ať si komentuje výbor," sdělil Aktuálně.cz ke zmíněnému tématu probíranému na výboru čerstvý ředitel NÚKIB. Současně se odmítl vyjádřit k tomu, jak kázeňské řízení dopadlo. "Řízení je neveřejné. Já jsem ho nikdy nekomentoval a komentovat ho nebudu, pro mě je to hluboká minulost," vysvětli svůj postoj Řehka.
Kázeňské řízení skončilo domluvou
Kázeňské řízení s ním završil náčelník generálního štábu Opata ještě v listopadu 2018. Ani on oficiálně neřekl, jak věc uzavřel. "Určitě nebudu řešit kázeňské řízení s generálem Řehkou cestou médií," řekl tehdy deníku Právo. Podle informací Aktuálně.cz ze spolehlivého zdroje Opata s generálem incident vyřídil formou ústní domluvy, jiný postih nepadl.
Řehkovo kritické hodnocení Zaorálka otevřelo mezi novináři i odbornou veřejností diskusi, nakolik musí být vojáci v zemi, kde armáda podléhá civilní kontrole a politickému řízení, ve svých vyjádřeních zdrženliví. Například bývalý ministr obrany Luboš Dobrovský se výslovně postavil za generála Řehku, podle něj byl takový komentář namístě a takto měli Zaorálkovy výroky odsoudit všichni.
Ústavní právníci upozornili, že žádný předpis v této zemi nenakazuje vojákům omezovat svůj projev. Zákon o vojácích z povolání mluví jen o tom, že příslušníci armády nesmí žádným způsobem ohrozit vážnost a důvěryhodnost ozbrojených sil.
"Nejde o to, že by generál nemohl mít názor na to, co má Česká republika v Afghánistánu dělat. Ale když už má potřebu ho prezentovat (…), nemá být spojen s expresivním výrazivem, protože tím své pozici věcně fundovaného kritika či znalce ublíží," řekl Deníku N ústavní právník Jan Kysela.
Odborníci Řehkovo jmenování vítají
Vláda jmenovala generála Řehku novým šéfem kyberúřadu minulý týden. Jak Aktuálně.cz řekl současný ministr kultury Lubomír Zaorálek, on pro něj nehlasoval. "Se jmenováním generála Řehky na funkci ředitele NÚKIB jsem na vládě nesouhlasil, z řady důvodů ho nepokládám za vhodnou osobu na tuto funkci," řekl. Podle něj si voják v demokratické zemi takové chování nesmí dovolit, odkázal na Řehkův ostrý komentář.
V odborné komunitě naopak generálovo jmenování vítají. "Pan Řehka je člověk, který může velmi významně přispět k tomu, aby se oblast kybernetické obrany v České republice posunula dál," řekl Aktuálně.cz prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček s tím, že se těší na spolupráci. "Má svou síť kontaktů v zahraničí, která je pro kybernetickou bezpečnost jednou z klíčových věcí," dodal.
Spokojený je i prezident expertního spolku Český institut manažerů informační bezpečnosti Aleš Špidla. Podle svých slov výběr Řehky očekával už ve chvíli, kdy se jeho jméno veřejně objevilo mezi nominandy. Generála považuje za motivovaného profesionála. "Ten člověk musí problematiku kyberbezpečnosti vnímat, představit si ji, ale hlavně ji musí umět vykomunikovat," řekl Aktuálně.cz s tím, že uvedené Řehka podle něj splňuje.
"NÚKIB může například zachytit důležitou informaci či vážné riziko v kybernetickém prostoru. Jiné poznatky k tomu mohou mít i zpravodajské služby. Česká republika se pak může účinně bránit jen za předpokladu, pokud budou tyto instituce úzce spolupracovat," řekl Řehka v rozhovoru pro Aktuálně.cz, jak si do budoucna také představuje fungování kyberúřadu pod svým vedením.
