Jeho okolí mu říká Charlie a mluví tak o něm i lidé, kteří ho znají. Letos sedmačtyřicetiletý Karel Řehka bezvýhradně splňuje představu o nejvýše postaveném muži ozbrojených sil. Velel elitnímu útvaru, 601. skupině speciálních sil, má zkušenosti z několika exponovaných zahraničních misí a posbíral přes dvě desítky vyznamenání.
Řehkovu nominaci na náčelníka Generálního štábu schválila vláda Petra Fialy (ODS) na svém středečním jednání. Prezident Miloš Zeman ho do funkce jmenuje 1. července. Slavnostnímu aktu bude předcházet jednání sněmovního výboru pro obranu, ale to bude jen formalita. Končící náčelník Aleš Opata opustí post 30. června.
Navzdory Řehkovým kvalitám je jeho výběr nezvyklý. Je brigádní generál, jeho poslední dva předchůdci do funkce nastupovali se dvěma hvězdami navíc. Nepůsobí ani na Generálním štábu. Opata se do čela vyšvihl z pozice zástupce náčelníka. Řehkovi je navíc jen 47 let, bude třetím nejmladším náčelníkem v historii.
Dva favoriti, kteří padli
Zlomová schůzka se odehrála 18. května na Pražském hradě. Tehdy se prezident Zeman s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) dohodli, že se nedohodnou. Prezident předtím prosazoval coby náčelníka Opatova prvního zástupce Jaromíra Zůnu. Favoritem Černochové byl zase ředitel sekce rozvoje sil na štábu, generálmajor Ivo Střecha.
Zůna neobstál při osobním rozhovoru s ministryní. Handicapem byl pokročilejší věk, je mu 62 let, a průběh jeho služby. Platí sice za výtečně teoreticky vybaveného manažera v zázemí, postrádá ale zkušenosti z misí. V době ruské invaze na Ukrajinu chtěla Černochová do čela armády člověka, který v poli byl.
Obdobně proběhla schůzka prezidenta s generálmajorem Střechou před čtyřmi týdny. Ten byl podle Černochové v danou chvíli nejlépe průchozí - 56 let, bývalý velitel několika vojenských útvarů a účastník v operací v Kosovu i v Afghánistánu. Jenže právě dílčí incident z Afghánistánu u něj znamenal problém.
Lež kandidáta o jedné explozi
Českému kontingentu v Lógaru se pod jeho velením ztratil roku 2008 počítač s citlivými vojenskými informacemi. Aby tehdejší plukovník Střecha vysvětlil ztrátu nadřízeným, přišel s historkou s pravdivým základem. Obrněné vozidlo najelo na minu, při explozi přišel o život praporčík Radim Vaculík. Počítač byl podle Střechy ve voze, kde ho zničila exploze. Nebyla to ale pravda.
"Postup, jaký zvolil Střecha, je neakceptovatelný. Své chyby si je vědom, uznal ji a byl za ni i finančně potrestán," komentovala to tehdy Jana Růžičková, nynější ředitelka kanceláře náčelníka Generálního štábu. Střechovi také uškodilo, že přesvědčil zraněného člena posádky vozu, aby jeho vymyšlenou verzi potvrdil.
"Obsah jednání prezidenta republiky s generálmajorem Ivem Střechou byl neveřejný," odpověděla mluvčí Generálního štábu Magdalena Dvořáková na dotaz Aktuálně.cz, zda prezident Střechu při pohovoru s incidentem konfrontoval.
Dohoda z Národního muzea
S ministryní se Zeman znovu setkal na Hradě uplynulou středu. Oba v tu chvíli věděli, že tentokrát dohodu uzavřou. Řehka byl přijatelný pro oba. Nejpozději se na něm předběžně shodli v pátek 27. května. Ten den se v Národním muzeu účastnili slavnostní připomínky 80. výročí úspěšného útoku československých výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
"Tam mě pan prezident ubezpečil, že ve středu dojde ke shodě a budeme mít náčelníka Generálního štábu v poměrně brzké době," uvedla ministryně v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Jméno nominanta ale ještě neprozradila, Řehku potvrdila po středečním jednání vlády.
"Na NÚKIB se žádné hvězdy neudělovaly, jinak by byl Karel Řehka dávno armádním generálem. Moji předchůdci na ministerstvu obrany v minulosti počet hvězd u nových náčelníků Generálního štábu také neřešili. Při výběru jsem se soustředila především na odborné kvality, zkušenosti a vojenské schopnosti. Pro mě osobně Řehkovy kvality odpovídají maximálnímu počtu hvězd a to je podstatné. Jeho povyšování bude následovat."
Generála považuje za skvělého vojáka, bojovníka a manažera. Díky energii muže mladšího středního věku od něj očekává, že provede ozbrojené síly potřebnou modernizací. "Převzít armádu v tak složité mezinárodní a bezpečnostní situaci je velká výzva. Věřím, že důvěru nezklamu a těším se na spolupráci," vydal oficiální prohlášení Řehka.
Mezi možnými kandidáty jeho jméno padalo už od března, kdy se debata o Opatově nástupci začala rozbíhat. Nebyl ale první volbou. Důvodem byl právě jeho nízký věk. Funkční období náčelníka Generálního štábu je pět roků. Až Řehkovi tato mise skončí, bude mu teprve 52 let. Podle zvyklostí vysloužilý náčelník armádu opustí. Plány s Řehkou byly ale jiné.
Jeho čas měl teprve přijít
V armádě se na něj čekalo teprve, až opustí vedení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Následovat měl jeho příchod na Generální štáb, kde by se přes různé řídicí pozice vypracoval na jednoho ze zástupců náčelníka a teprve potom převzal velení. Teď Řehka kyberúřad opustí už po dvou letech.
Jeho čas měl přijít později, aby mohla armáda jeho schopností využít co nejdéle a on skončil kolem 60 let, kdy se kariéry náčelníků obvykle uzavírají. Původní neshoda prezidenta a ministryně však Řehku vynesla na špici už nyní. Armáda tím přijde o zhruba šest až osm let služby elitního vojáka.
Sám Řehka nechce ke svému nadcházejícímu kariérnímu vrcholu nic dodávat. Aktuálně.cz ho zastihlo na pracovní cestě v Bratislavě. "Nezlobte se. Nebudu dávat žádné stanovisko, víc než v citaci pro ministerstvo k tomu nemám," řekl budoucí první muž armády.
"Odvedl obrovský kus práce"
Pro český kyberúřad bude jeho odchod znamenat ránu. Úřad je klíčový v předcházení vážným kybernetickým hrozbám, v jejich následné analýze a odhalování původců útoku. Podle expertů si Řehka v této pozici vedl výborně.
"Odvedl v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost obrovský kus práce. Pod jeho vedením vydal úřad spoustu užitečných metodik, dokumentů a hodně se podílel na přípravě legislativy. Vnímám také větší otevřenost úřadu směrem k veřejnosti," řekl Aktuálně.cz čestný prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti Aleš Špidla.
Ten věří, že i po Řehkově odchodu může úřad nadále těžit z energie, kterou do něj generál vnesl. Důležité ale bude jméno nového šéfa. "Nebudu jmenovat, ale na úřadu jsou výrazné osobnosti. A když se podívám do řad svých bývalých studentů, někoho bych tam také našel," podotkl Špidla.
Odchod v citlivé době
Řehka odchází v době, kdy se Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost společně s tajnými službami, Českým telekomunikačním úřadem či ministerstvem vnitra podílí na tvorbě důležitého zákona. Ten má zabezpečit vysokorychlostní datové sítě 5G tak, aby bylo možné odstavit od dodávek této služby rizikové firmy, například čínský Huawei. Návrh by měl být podle předpokladů hotový do konce letošního září.
"Očekávaná personální změna na pozici ředitele NÚKIB nemá vliv na chod a činnost úřadu. NÚKIB dále pokračuje v plnění svého poslání a vize. Všechny projekty, aktivity i rozvoj schopností a kapacit úřadu pokračují dle plánu a v souladu se zákonnými kompetencemi NÚKIB," sdělila Aktuálně.cz mluvčí instituce Alena Minxová.
Za velkou ztrátu považují Řehkův odchod podle informací Aktuálně.cz i pracovníci úřadu. Uvádějí, že generál měl jejich důvěru a díky tomu mohli odvádět maximální výkony. Zefektivnil také fungování instituce. Po pouhých 833 dnech z funkce sám odcházet nechtěl i s ohledem na to, že kyberbezpečnost je jednou z priorit nadcházejícího českého předsednictví v Evropské unii.
Kyberúřad je přitom jednou z institucí, kterou kritizoval prezident Zeman. Důvodem bylo varování před Huawei a další čínskou firmou ZTE, které úřad v prosinci 2018 označil za bezpečnostní rizika. "Nepovažuji Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost za souměřitelný s německým úřadem (pro kybernetickou bezpečnost, pozn. aut.) z řady důvodů, profesionality, vybavenosti a informovanosti," řekl tehdy Zeman.
