Vloni 29. března dvě hodiny po půlnoci vzplála Hospoda Na Srubu v Osvětimanech na Zlínsku, kde má Mynář rodinné zázemí a podniká. V dřevěné stavbě měl i byt. V prvopočátku se okolnostmi požáru zabývala policie v nedalekém Uherském Hradišti. Zpráva hasičů z místa následně upozornila, že objekt někdo podpálil úmyslně. Škoda dosáhla 25 milionů korun.
Po této analýze si případ převzal odbor obecné kriminality zlínské krajské policie, jenž má objasňování úmyslných trestných činů s tak vysokou škodou na starosti. Zlínští kriminalisté začali požár prověřovat jako zvlášť závažný zločin obecného ohrožení a zločin poškození cizí věci. Jak však zjistila redakce Aktuálně.cz, případu se krátce nato museli vzdát.
"Z důvodu podjatosti byla věc tomuto policejnímu orgánu odňata a byla přikázána k provádění dalších úkonů trestního řízení policejnímu orgánu obecné kriminality Krajského ředitelství Jihomoravského kraje," stojí v policejním usnesení, jež Aktuálně.cz získalo.
Vazba na ředitele a šéfa odboru
"Důvodem podjatosti měla být osobní znalost jednoho vedoucího funkcionáře Krajského ředitelství policie Zlínského kraje s poškozeným," sdělil k tomu Aktuálně.cz vedoucí jihomoravských žalobců Jan Sladký. Jinými slovy Mynář se zná s vysoce postaveným zlínským policistou, kterému vyšetřovatelé podléhali.
Kvůli tomu museli případ postoupit do Brna, aby nebyla ohrožena nezávislost prověřování kauzy. Vedoucí kanceláře prezidenta republiky má osobní vazbu přímo na ředitele zlínské krajské policie Jaromíra Tkadlečka. Aktuálně.cz to potvrdila mluvčí Simona Kyšnerová.
"S vedoucím Kanceláře prezidenta republiky Ing. Vratislavem
Mynářem společensky zná. Za osm a půl roku, co je krajský ředitel ve své funkci, se setkali asi dvakrát nebo třikrát, a to při různých služebních a společenských příležitostech," uvedla mluvčí zlínské krajské policie.
Deník N v pondělí po poledni uvedl, že Mynář se znal také přímo s šéfem zmíněného odboru obecné kriminality Petrem Petrželkou. Dříve u někdejšího policejního prezidenta Jana Švejdara plédoval pro to, aby Petrželka vystřídal Tkadlečka ve funkci ředitele. Švejdar mu nevyhověl. Petrželka svou podjatost nahlásil, objasňování kauzy proto zamířilo právě do Brna.
"Záleží na Mynářově integritě"
Známost Mynáře se dvěma představiteli zlínské krajské policie zapadá do jeho snahy pěstovat nadstandardní vztahy s lidmi z bezpečnostních a justičních složek. Při návštěvě prezidenta Miloše Zemana ve Zlínském kraji v říjnu 2016 se Mynář seznámil s vyšetřovatelem tamní policie Martinem Balážem. Za dva a čtvrt roku se stal Baláž ředitelem Útvaru na ochranu prezidenta republiky.
Podle vedoucího prezidentské kanceláře z posledního volebního období prezidenta Václava Havla Iva Mathého je nevyhnutelné, aby se klíčoví představitelé Hradu potkávali s policejními důstojníky. Ať už jde o setkání při oficiálních příležitostech nebo při řešení bezpečnosti hlavy státu například během jejích výjezdů po Česku.
"Je celá řada kontaktů, které nejsou služební povahy. Ale nejvíc záleží na osobní integritě daného člověka, v tomto případě pana Mynáře. Pokud má čisté svědomí, ať se s nimi potká třeba na fotbale. Ale pokud takové styky pěstuje pro svůj prospěch, už to je problematické," popsal Mathé.
Deník N loni v květnu upozornil, že Mynář žádal o schůzku šéfa Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiřího Mazánka. Chtěl si mu stěžovat, jak se jeho lidé zabývají zničením zprávy BIS o ruském útoku na muniční sklady ve Vrběticích z roku 2014. Mazánek schůzku odmítl. Centrála zjišťovala, zda listinu na Hradě nečetl někdo nepovolaný. Hrad za její nezákonné zničení dostal od Národního archivu, do jehož gesce podobné záležitosti náleží, pokutu 60 tisíc korun.
Zasahování do rozhodování soudů
Týdeník Respekt už v lednu 2019 popsal Mynářovy vysoce nestandardní snahy zasahovat do rozhodování soudců v případech, jež se týkaly jeho zájmů nebo zájmu prezidenta Miloše Zemana. Obratem se kvůli tomu sešel justiční podvýbor Poslanecké sněmovny, kde promluvili dva soudci, které se snažil Mynář ovlivnit.
Ústavní soudce Vojtěch Šimíček potvrdil, jak ho roku 2015 vedoucí prezidentské kanceláře kontaktoval kvůli služebnímu zákonu. Prezident žádal jeho zrušení. Podal proti němu ústavní stížnost. Vadily mu v něm funkce politických náměstků. Ústavní proces měl však probíhat jen ve formální rovině podané stížnosti, nikoliv osobním angažmá Mynáře.
Šéf hradní kanceláře se snažil vlomit i do rozhodování Nejvyššího správního soudu, jenž měl na stole stížnost Plzeňské teplárenské. Podnik u nižší instance prohrál spor s ekology o to, že úřady při povolení jeho nové spalovny postupovaly nezákonně. Mynář poslal tehdejšímu předsedovi soudu Josefu Baxovi dopis, v němž psal o "značných ekonomických škodách firmy" kvůli neúspěchu u první instance.
Zmíněného jednání justičního podvýboru se účastnil i sám Mynář. Novinářům po jeho skončení přiznal, že kvůli služebnímu zákonu kontaktoval víc ústavních soudců než "jen" Vojtěcha Šimíčka. Jejich jména však neuvedl. "To, co se řekne na čtyři oči, se neprozrazuje," podotkl tehdy.
