Kancelář prezidenta republiky

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu v listopadu odložili vyšetřování kvůli možnému ohrožení utajovaných informací v Kanceláři prezidenta republiky. Případ souvisí se skartací utajované zprávy o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. Centrála nyní připravuje oznámení příslušnému správnímu úřadu ohledně spáchání možného přestupku, řekl bez podrobností na jednání sněmovního bezpečnostního výboru ředitel centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek.

Média loni v létě uvedla, že policisté nezjistili informace, které by únik informací v prezidentské kanceláři potvrzovaly. Ředitel detektivů Mazánek ve středu poslancům řekl, že byl případ v listopadu odložen. Novinářům vysvětlil, že případ byl odložen podle paragrafu příslušného zákona, který říká, že není dostatek podkladů k tomu, aby bylo zahájeno trestní stíhání. "To se obvykle vykládá tak, že skutek se mohl stát, ale my nejsme schopni určit konkrétního pachatele," řekl. Bez bližších podrobností poznamenal, že na základě zjištěných skutečností v této věci centrála chystá oznámení příslušnému správnímu úřadu, protože mohl být spáchán přestupek.

Hrad o uzavření informoval v neděli na svém webu. Provoz Obrazárny je uzavřen do odvolání. Galerie se slavnými díly starých mistrů se po několika letech otevřela letos 1. ledna. Mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Vít Novák novinářům sdělil, že se závada opravuje a o termínu dokončení bude Hrad informovat.

"Došlo zde k havárii na frekvenčním měniči vzduchotechnické jednotky pro sloupové sály Obrazárny a vzduchotechnická jednotka č. 2 je mimo provoz. Závada na frekvenčním měniči vznikla po výrazném poklesu napětí na přívodu do Hradu," uvedl Novák. Obrazárna byla proto podle něj uzavřena preventivně, aby bylo pro vystavená díla zajištěno co nejstabilnější klima.

Historie Obrazárny Pražského hradu sahá až k rudolfinským sbírkám. Ve svém souboru má díla malířů, jako jsou Tizian, Rubens, Tintoretto, Veronese nebo Cranach. Obrazárna vždy patřila k návštěvnickým lákadlům Hradu. Od roku 2019, kdy se v ní rozbila klimatizace, byla zavřená. Prostor patřil k těm, kde bylo stálé klima nutné pro staletí stará díla, která potřebují stabilní vlhkost a teplotu.

Lesní správa Lány dá půl milionu korun za vzdělávací film od firmy, kterou vede známá bývalého ředitele správy Miloše Baláka. Zakázku na vytvoření filmu pro svou lesní pedagogiku zadala firmě Road Movies takzvanou uzavřenou výzvou, takže ve věstníku výběrových řízení nebyla zveřejněna, informoval server Seznam Zprávy. Podle něj smlouvu podepsal nový šéf správy Pavel Rus. Lesní správa Lány je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky.

Zakázka je podle uzavřené smlouvy na "vyhotovení vzdělávacích filmů pro lesní pedagogiku Lesní správy Lány" a film má natočit Beatriz Šajmovičová, která původně začala pracovat na hraném celovečerním filmu o lánské lesní správě. Tento snímek měl stát zhruba dva miliony korun a autorka ho měla natočit podle knihy o Lánech, kterou s Balákem křtil prezident Miloš Zeman, uvedl server. Dodal, že poté, co o tom informovala média, ze zakázky sešlo.

Výstavu korunovačních klenotů ve středu opět doprovázel vysoký zájem návštěvníků, lidé stáli ve frontě asi čtyři hodiny. Organizátoři proto museli už před 14. hodinou frontu ukončit, protože by si lidé do zavíracího času nestihli klenoty prohlédnout. Pražský hrad také avizoval, že ve čtvrtek dopoledne oznámí rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, které reaguje na mimořádný zájem o korunovační klenoty, informoval mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Vít Novák.

Klenoty společně s lebkou svatého Václava měly být podle původního plánu v katedrále k vidění do soboty, v neděli budou součástí mše, v pondělí se počítalo s jejich uložením zpět do Korunní komory. Vystaveny jsou u příležitosti 30. výročí vzniku samostatného Česka.

O prohlídku klenotů byl velký zájem již v úterý, kdy byla výstava otevřena. Za první den si ji prohlédlo téměř 4200 lidí a pořadatelé museli nechat katedrálu otevřenou asi o 20 minut déle oproti plánu. I v úterý kustodi přestali po naplnění kapacity do fronty pouštět další návštěvníky. Podle Nováka jich celkem ve středu přišlo 4415. Dodal, že pokud chtějí mít lidé jistotu, že se na ně dostane řada, mají se do fronty zařadit již dopoledne. Čekací doba ve středu byla asi čtyři hodiny, zakončil.

Trestní oznámení prezidentské kanceláře na psychiatričku a bývalou ministryni pro lidská práva Džamilu Stehlíkovou o fungování Hradu v době nemoci prezidenta Miloše Zemana prověří státní zástupkyně. Policie sice případ odložila, prezidentská kancelář ale proti rozhodnutí podala stížnost. České televizi to řekl obvodní státní zástupce Jan Vychyta.

"Mohu potvrdit, že usnesení policejního orgánu o odložení věci bylo napadeno stížností. Věcí se tak bude zabývat státní zástupkyně činná u zdejšího státního zastupitelství," uvedl Jan Vychyta z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4.

Kancelář prezidenta republiky podala na Stehlíkovou trestní oznámení kvůli jejím výrokům v televizním pořadu, v němž zpochybňovala chod a fungování Hradu v době, kdy byl Zeman nemocný. Podle policistů se Stehlíková trestného činu nedopustila, věc odložili. "Kriminalisté případ prověřili a došli k závěru, že ve věci nejde o podezření ze spáchání trestného činu. Věc tedy odložili," sdělil minulý týden mluvčí pražské policie Jan Daněk serveru Seznam Zprávy.

Městský soud v Praze pravomocně odmítl žalobu Deníku N na Kancelář prezidenta republiky. Deník se domáhal toho, aby soud prohlásil za nezákonné prohlášení kanceláře z loňského května o tom, že nebude poskytovat informace některým médiím. Deník N uvedl, že mu městský soud doporučil obrátit se na Ústavní soud.

Hrad loni v květnu přestal poskytovat jakékoliv informace některým médiím a zdůvodnil to údajným bojem proti dezinformacím. Opatření se týká týdeníku Respekt, serverů Seznam Zprávy a Deník N a pořadů České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Zástupci dotčených médií tehdy rozhodnutí Hradu odmítli.

Deník N následně uvedl, že prohlášení napadne správní žalobou. Žádal, aby soud "vyslovil, že prohlášení kancléře Vratislava Mynáře z května minulého roku bylo nezákonným zásahem do práv médií". Už v květnu také představitelé deníku uvedli, že rolí médií není se s úřady soudit, avšak květnové rozhodnutí Hradu je natolik závažné, že bylo třeba učinit výjimku.

Vrchní státní zastupitelství zamítlo podání šéfa prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře, který si stěžoval na postup detektivů kvůli skartované zprávě o Vrběticích na Zlínsku. Deníku N to potvrdil žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Marek Bodlák. Pro zprávu si policisté přišli koncem ledna na Pražský hrad, úředníci jim však řekli, že dokument omylem skartovali. Prezident Miloš Zeman pak Bodláka odmítl jmenovat soudcem.

Skartací tajných dokumentů o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích se bude zabývat ministerstvo vnitra. Hrad se k němu odvolal proti nepravomocnému rozhodnutí Národního archivu, podle kterého byl při nakládání s dokumenty spáchán přestupek. Uvedl v úterý server Seznam Zprávy, podle kterého hrozí prezidentské kanceláři pokuta 200 tisíckorun. Hrad opakovaně odmítl, že by porušil zákon.

Kancelář prezidenta republiky už dřív uvedla, že se s tajnou zprávou neseznámil nikdo nepovolaný a ochrana utajovaných informací nebyla ohrožena. Dokument podle ní od Bezpečnostní informační služby dorazil v rozporu s platnou legislativou a v hrubém nepořádku. Kontrarozvědka rozhodně odmítla, že by dokument byl v hrubém nepořádku. Připustila jen drobnou administrativní chybu. Prezidentské kanceláři byl dokument předán řádně, ta ho převzala bez výhrad.

Vrbětice zasáhly v roce 2014 dvě exploze. Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý sklad explodoval v prosinci téhož roku. V polovině loňského dubna tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření na zapojení příslušníků ruské vojenské tajné služby GRU do výbuchů. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českem Ruskem a vzájemnému vypovídání diplomatů. Rusko účast svých agentů na explozích popírá.