Do reprezentativního průzkumu se v dubnu a květnu zapojilo 1009 lidí nad 15 let z celé republiky. Celkem 35 procent žen a deset procent mužů se stalo obětí sexuálního obtěžování. Ve svém okolí pak čtvrtina dotázaných znala někoho, kdo obtěžování zažil. Stejný podíl byl při cestování svědkem obtěžujícího jednání.
Respondenti zmiňovali zírání a lascivní pohledy, bezdůvodné vstupování do intimní zóny, pokřikování, nevhodné poznámky a návrhy, sexuální gesta a pohyby, bránění v pohybu a zastoupení cesty, vynucování si schůzky, ale i exhibicionismus, nechtěné dotyky a líbání či vynucování sexu a pokusy o něj.
"Z jiných studií napříč EU vidíme, že obecně v Česku dochází k sexuálnímu obtěžování relativně často, jsme lehce nad průměrem. Mezeru s ostatními státy východní Evropy máme v tom, že stále si velká část veřejnosti neuvědomuje závažnost problému, bagatelizuje ho. Části veřejnosti přijdou přijatelné zejména lehčí formy sexuálního obtěžování," uvedl šéf vládního odboru Radan Šafařík.
Obtěžování víc vnímaly ženy. Téměř tři pětiny žen zmínily zírání a bezdůvodné vstupování do intimní zóny, před čtvrtinou se někdo v dopravě ukájel, sedm procent zažilo pokus o znásilnění. "Když to převedeme na celou populaci, představuje to relativně velký problém," podotkl Šafařík.
Svědci neví, jak reagovat, chybí osvěta, říká Válková
Výsledky ukázaly, že třetina svědků nijak nezasáhla. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové spolucestující nevědí, jak mají reagovat. Válková a Šafařík uvedli, že je nutné posílit osvětu a prevenci, a to i ve školách.
Podle dotázaných by v dopravních prostředcích pomohla tlačítka k přivolání pomoci, častější kontroly policistů ve spojích či školení řidiček, řidičů a průvodčích, aby uměli obtěžování rozpoznat a dokázali zasáhnout.
Na projekty k posílení bezpečnosti při cestování se v příštích letech využije zhruba 20 milionů korun z norských fondů a s podporou se počítá i z nového operačního programu Doprava s dotacemi z EU, upřesnil šéf vládního odboru.
