


O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí.

Meziročně podle výsledků průzkumu vzrostl počet lidí, kteří důvěřují v úroveň české armády a současně oslabila skepse vůči smysluplnosti nákladů na obranu i možnosti rozhodovat o obraně ČR samostatně bez hlavní role velmocí.
Na názoru, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu, se shodlo 92 procent dotázaných. „V situaci, kdy je takto výrazně vnímaná nutnost obrany suverenity České republiky, ale zároveň 56 procent respondentů vyjádřila své pochybnosti o schopnosti státu ubránit se, pokud by k něčemu došlo,“ uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění v tiskové zprávě. Důvěru ve schopnost bránit se vyjádřily necelé dvě pětiny respondentů.
Zhruba polovina české veřejnosti považuje podle průzkumu úroveň české armády za srovnatelnou s ozbrojenými silami západních zemí. Opačný názor má 41 procent dotázaných, deset procent lidí v průzkumu uvedlo, že úroveň nedokáže posoudit. Výdaje na obranu nepředstavují podle průzkumu zbytečnou zátěž státního rozpočtu podle dvou třetin Čechů, opačný názor zastává 29 procent lidí.
Přibližně dvě pětiny respondentů pak nevnímá úvahy o obraně ČR jako podstatné s odůvodněním, že Česko patří mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci. Nesouhlas s tímto tvrzením vyjádřilo 58 procent dotázaných.
Na názory má podle Centra pro výzkum veřejného mínění vliv pohlaví, věk i vzdělání. „Nejstarší generace častěji souhlasí s potřebou bránit suverenitu státu za každou cenu, zároveň ale častěji považují výdaje na obranu za příliš zatěžující a častěji pochybují o schopnosti České republiky se ubránit, pokud by došlo k vojenskému konfliktu,“ uvedlo centrum. Častěji také považují za zbytečné úvahy o obraně, protože předpokládají, že by o situaci ČR rozhodly velmoci.
Nejvíce skeptičtí k úrovni české armády jsou lidé mezi 30 a 54 lety. „Muži měli častěji tendenci souhlasit s potřebou bránit suverenitu státu, z pohledu žen častěji představovaly výdaje za obranu zátěž státního rozpočtu a častěji volily odpověď 'nevím', pokud měly posoudit úroveň české armády,“ podotklo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Ženy také častěji než muži vyjadřovaly pochybnost, zda vůbec uvažovat o obraně ČR, protože by rozhodly velmoci.
Pozitivnější náhled na otázky obrany měli podle výsledků průzkumu lidé s vysokoškolským vzděláním, respondenti s nižším dosaženým vzděláním vyjadřovali větší skepsi.
Ve srovnání s průzkumem z března 2025 lze podle Centra pro výzkum veřejného mínění sledovat náznaky ústupu části české společnosti od vnímání obrany v kontextu bezmoci a rozpočtové zátěže, a to směrem k častějšímu ztotožnění se s výroky obsahujícími očekávání a legitimitu obrany a také k pozitivnějším názorům na úroveň armády, schopnost se bránit i na výdaje za obranu.



Krádež lebky svaté Zdislavy vyvolala řadu otázek o smyslu a hodnotě historických relikvií v moderní společnosti. Historik Jakub Izdný v rozhovoru přibližuje fenomén kultu svatých a vysvětluje, proč tělesné ostatky dodnes představují specifickou kategorii památek, které se stávají terčem krádeží jen zcela výjimečně.



Muž donesl ve středu ráno na policejní oddělení v Jihlavě přes kilogram semtexu. Odevzdal ho spolu s rozbuškami a další municí při zbraňové amnestii. Pyrotechnici trhavinu dopoledne v místní části Jihlavy Popice zlikvidovali, informovala mluvčí Dana Čírtková. Zbraňová amnestie vyhlášená od ledna do června letošního roku představuje možnost, jak se vyhnout postihu za držení neevidovaných zbraní.



Mezi Spojenými státy a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl novinářům ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt. Americký prezident také řekl, že udělá všechno pro to, aby válka na Ukrajině skončila.



Americký prezident Donald Trump přiletěl do Pekingu. Oficiální program jeho návštěvy, která potrvá do pátku, začne ve čtvrtek, kdy se setká mimo jiné s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Vedle obchodu by mohli podle médií hovořit i o citlivých tématech, jako je americko-izraelská válka s Íránem či prodej amerických zbraní Tchaj-wanu.



Veřejná tvrzení americké administrativy o vojensky zničeném Íránu podle deníku The New York Times odporují závěrům vlastních tajných služeb. Z utajovaných analýz vyplývá, že Teherán má dál přístup k většině raketových základen včetně stanovišť u Hormuzského průlivu. Donald Trump označil zveřejnění informací za zradu.