Praha - Proč skončila Jana Nečasová-Nagyová bez trestu, se veřejnost jen tak nedozví. "Protože řada důkazů je vedena v režimu utajovaných skutečností, nemohu je veřejně prezentovat," řekla soudkyně Helena Králová v pátek po přečtení obžaloby.
Celé písemné zdůvodnění rozsudku tak zůstane neveřejné, protože bude vedené v utajeném režimu. S tím jsou spojeny i přísnější podmínky při doručení rozsudku. "Nebude se doručovat elektronickou poštou, ale pouze proti podpisu," popsal advokát Václav Vlk, podle něhož je to v podobných případech, kdy se projednávají záležitosti tajných služeb, obvyklé. "Obsah toho, jak funguje vojenská rozvědka, je věc, která opravdu nemá být veřejná," soudí Vlk.
Rozsudek nebude smět vydat ani čtveřice, kterou soud nepravomocně osvobodil - Jana Nečasová, Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek a také jejich právníci. Jinak by sami porušili zákon a hrozila by jim pokuta.
To, že Králová své rozhodnutí přímo v soudní síni nezdůvodnila, přitom překvapilo žalobce i obžalované. "Mohla být vyloučena veřejnost, já bych si rád poslechl úvahy soudu. Strany by si to určitě zasloužily,“ řekl novinářům státní zástupce Rostislav Bajger poté, co opustil soudní síň.
Výjimečně se s ním shodl i jeden z obžalovaných: bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník. Ten podotkl, že oni byli proto, aby bylo celé jednání veřejné. "Je to rozhodnutí soudu a podle mého je to škoda i pro obžalované. My jsme od začátku chtěli, aby jednání bylo veřejné, protože nemáme co skrývat," prohlásil Páleník.
Jak se dostat k rozsudku?
Možností, za jakých by se veřejnost mohla zdůvodnění soudkyně Heleny Králové dozvědět celé, tak příliš není. Advokáti - ale i soudkyně - by teoreticky mohli poskytnout alespoň tu část, na kterou se utajení nevztahuje. "Musely by se z toho vypreparovat tajné informace, tedy tak, jak postupoval advokát Tomáš Sokol, když zveřejnil svoji závěrečnou řeč," uvedl Vlk, který si ovšem nedokáže představit, jak by se bez znalosti oněch utajovaných informací zkontrolovalo, že měly být skutečně utajené.
A utajen nejspíše bude také verdikt, který vydá odvolací Městský soud v Praze. Jediná šance je tak podat žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím a po jejím zamítnutí se obrátit na správní soud. "Ten si spis celý přečte a posoudí, co a zda má zůstat utajené," uvedl Vlk. Podobný postup je častý zejména v případech, kdy Národní bezpečností úřad odmítne poskytnout nebo odebere prověrku.
Utajená přitom byla podstatná část procesu s Nečasovou a spol. Za zavřenými dveřmi vypovídali obžalovaní, někteří svědci a zazněly za nimi také závěrečné řeči. Co se naopak veřejnost dozvěděla, bylo, jak Jana Nečasová o Radce Nečasové - své sokyni v lásce a tehdejší manželce Petra Nečase - mluví těmi nejsprostšími nadávkami a urážkami.
Další případy jsou u konce
Touhle kauzou však pro Janu Nečasovou návštěvy soudů zdaleka neskončí. Kromě odvolacího řízení, které ji čeká u Městského soudu v Praze, ji policie stíhá ještě v dalších větvích rozsáhlého případu, který v červnu 2013 vedl k pádu vlády jejího současného manžela.
Státní zástupci podali žalobu také v kauze údajných úniků z BIS, v níž čelí stíhání i Ivo Rittig, advokáti David Michal a Tomáš Jindra. Městský soud v Praze sice v minulých dnech vrátil kauzu žalobcům k došetření, náměstek olomouckého vrchního žalobce Pavel Komár ovšem uvedl, že proti verdiktu již podali takzvanou blanketní stížnost. "Tu budeme příští týden doplňovat a poté o ni rozhodne Vrchní soud v Praze," prohlásil Komár.
Do finále navíc jde i vyšetřování kauzy uplácení exposlanců ODS trafikami, kde je vedle Jany Nečasové obviněn i Petr Nečas a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Nečasová má jít k soudu i za to, že neplatila daň z darů, které dostávala od vlivných lidí tuzemské politiky i byznysu. Ti často dávali Nečasové drahé šperky nebo kabelky.
"Poslední výslech proběhl ve středu. Nyní se vyloučí tato část ze spisu a pak s ním budou seznámeni obvinění," prohlásil náměstek Komár. Podání obžaloby se tak dá očekávat v řádu několika měsíců.
Čekání na pomoc ze Švýcarska
Zřejmě nejkomplikovaněji se zatím jeví takzvaná třetí větev kauzy "Nagygate", v níž policie měla políčeno na vlivné podnikatele a členy justice. Zatím ale stíhá jedinou "velkou rybu": bývalého náměstka pražského vrchního žalobce Libora Grygárka. Obviněn je za to, že se nesnažil pomoci vyšetřování případu, který přímo souvisí s podnikatelem Romanem Janouškem a penězi, jež měl uložené na kontech ve Švýcarsku.
Vyšetřování na území Česka je podle Komára v tuto chvíli u konce. "Bohužel jsme ještě neobdrželi právní pomoc ze Švýcarska. V ní čekáme na zásadní informace," podotkl Komár. Kdy by švýcarské orgány mohly odpovědi dodat, ale v Olomouci nedokážou odhadnout.
